LONDÝN – Firmy, investoři a vlády, kteří to se splněním závazků nulových čistých emisí před rokem 2050 myslí vážně, by se měli překotně snažit o ochranu, zachování a obnovu přírodních zdrojů a ekosystémů, jež podporují náš hospodářský růst, potravinovou bezpečnost, zdraví a klima. Zdá se však, že průkopníků v této oblasti je znepokojivě málo.
Ještě horší je, že nám rychle dochází čas. Věda nám jasně říká, že chceme-li se vyhnout nejkatastrofálnějším dopadům klimatických změn a vybudovat si odolnost proti těm dopadům, které už jsou nevyhnutelné, musíme do roku 2030 zastavit ztrátu biodiverzity. To znamená zavést trvalou ochranu nejméně 30% půdních a mořských oblastí během osmi let a vytyčit kurz vedoucí k životu v harmonii s přírodou do roku 2050.
Je to olbřímí úkol, avšak ignorovat ho nemá z ekonomického hlediska smysl. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že přírodně pozitivní politika „by mohla do roku 2030 generovat odhadem 10 bilionů dolarů ročně v podobě nové ekonomické hodnoty a vytvořit 395 milionů pracovních míst“. Taková politika by mimo jiné využívala technologií přesného zemědělství za účelem zlepšení výnosů – přičemž by zároveň diverzifikovala stravu větším množstvím ovoce a zeleniny –, podpory agrolesnictví a obnovy rašelinné půdy.
Přírodně pozitivní přístup může být zároveň nákladově efektivnější. Například Dasguptův posudek (závěrečná zpráva britského nezávislého hodnocení ekonomie biodiverzity) zjišťuje, že zelená infrastruktura, jako jsou slaniska a mangrovy, je 2-5krát levnější než šedá infrastruktura typu vlnolamů.
Kroky soukromého sektoru jsou nicméně vlažné, a to včetně ekonomických odvětví, kde zdraví hodnotových řetězců úzce souvisí se zdravím přírody. Takové je klíčové zjištění analýzy, kterou právě zveřejnili vysocí šampioni OSN pro klimatické změny spolu s iniciativami Global Canopy, Rainforest Alliance a dalšími.
Ze 148 hodnocených velkých společností jich pouze devět – tedy 6% – dělá výrazné kroky k ukončení odlesňování. Patří mezi ně brazilský výrobce papíru a buničiny Suzano a také pět velkých producentů spotřebního zboží: Nestlé, PepsiCo, Unilever, Mars a Colgate-Palmolive.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Například firma Unilever si předsevzala vytvoření dodavatelského řetězce bez prvku odlesňování do roku 2023, a proto se zaměřuje na palmový olej, papír a překližku, čaj, sóju a kakao, neboť tyto komodity přispívají z více než 65% k dopadům odlesňování na půdu. Firma Nestlé zajistila u více než 97% svých primárních dodavatelských řetězců masa, palmového oleje, buničiny a papíru, sóji a cukru nulové odlesňování. A společnost PepsiCo si klade za cíl zavést do roku 2030 regenerativní zemědělství v celém ekvivalentu své zemědělské stopy a ukončit odlesňování a výstavbu na rašelině.
To vše jsou pozitivní kroky, ale představují spíš výjimku než novou normu. Rovněž finanční sektor navíc přechází na přírodní pozitivitu jen pomalu. Od loňské klimatické konference COP26 v Glasgowě se pouhých 35 finančních firem zavázalo, že do roku 2025 zastaví odlesňování tažené zemědělskými komoditami. Nyní nezbývá než doufat, že do konference COP27 plánované na letošní listopad se k závazku zastavení odlesňování připojí více firem. Pět set finančních firem (představujících aktiva v hodnotě 135 bilionů dolarů) se již pod záštitou Glasgowské finanční aliance za čistou nulu zavázalo snížit emise ve svých portfoliích do roku 2030 na polovinu a do roku 2050 dosáhnout čisté nuly. A aliance nyní vydala nové směrnice čisté nuly, které zahrnují i doporučenou politiku k řešení otázky odlesňování.
Příroda funguje jako určitý druh globálního kapitálu a její ochraně by se firmy, investoři a vlády měli věnovat bez přemýšlení. Světové ekonomické fórum zjišťuje, že „na přírodě a jejích službách je mírně nebo vysoce závislá tvorba ekonomické hodnoty v objemu 44 bilionů dolarů – to je více než polovina celkového světového HDP“. Tento obrovský zdroj hodnoty se stále více ocitá v ohrožení, jak ukazuje současná potravinová krize, kterou nezpůsobuje jen válka na Ukrajině, ale i klimatické katastrofy, jako jsou sucha, vlna extrémních veder v Indii, roje kobylek ve východní Africe nebo záplavy v Číně.
Firmy ve stále větší míře disponují nástroji potřebnými k tomu, aby začaly tento typ problémů řešit. Iniciativa Science Based Targets nedávno zveřejnila metodologii přístupu k emisím souvisejícím s potravinami, půdou a zemědělstvím. Platforma Investice do řešení založených na přírodě iniciativy Capital for Climate pomáhá finančníkům identifikovat příležitosti, jak investovat do přírody s konkurenceschopnými výsledky. A koalice Business for Nature zkoumá další kroky, které může soukromý sektor učinit.
Rovněž vlády podnikají kroky správným směrem. Na konferenci COP26 schválily země zastupující více než 90% světových lesů deklaraci lídrů, že do roku 2030 zastaví úbytek lesů a degradaci půdy. A dvanáct zemí se zavázalo, že do roku 2025 vyčlení na lesy veřejné finance v objemu 12 miliard dolarů a budou činit více pro to, aby pro stejný účel získávaly finance soukromé. Tyto cíle mohou začít plnit už před konferencí COP27 v Šarm aš-Šajchu, když uzákoní správnou politiku, zavedou správné pobídky a naplní své finanční sliby.
Kampaně Race to Zero a Race to Resilience podporované OSN zatím poběží paralelně a pomohou firmám, investorům, městům i regionům dostat ochranu přírody do srdce jejich úsilí o dekarbonizaci a zlepšení odolnosti. Pětice firem s dobrou bilancí v otázce odlesňování figuruje v kampani Race to Zero, přičemž nedávno zesílená kritéria kampaně budou vyvíjet tlak na další členy, aby dělali více pro trvale udržitelné využívání biodiverzity a pro harmonizaci své činnosti a financí s klimaticky odolným rozvojem.
Svět sleduje, zda jsou nejnovější sliby klimatické akce robustní a důvěryhodné. Pokud vlády a firmy už dnes investují do přírody, mohou ukázat, že nabízejí víc než pouhá slova.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
With German voters clearly demanding comprehensive change, the far right has been capitalizing on the public's discontent and benefiting from broader global political trends. If the country's democratic parties cannot deliver, they may soon find that they are no longer the mainstream.
explains why the outcome may decide whether the political “firewall” against the far right can hold.
The Russian and (now) American vision of "peace" in Ukraine would be no peace at all. The immediate task for Europe is not only to navigate Donald’s Trump unilateral pursuit of a settlement, but also to ensure that any deal does not increase the likelihood of an even wider war.
sees a Korea-style armistice with security guarantees as the only viable option in Ukraine.
Rather than engage in lengthy discussions to pry concessions from Russia, US President Donald Trump seems committed to giving the Kremlin whatever it wants to end the Ukraine war. But rewarding the aggressor and punishing the victim would amount to setting the stage for the next war.
warns that by punishing the victim, the US is setting up Europe for another war.
Within his first month back in the White House, Donald Trump has upended US foreign policy and launched an all-out assault on the country’s constitutional order. With US institutions bowing or buckling as the administration takes executive power to unprecedented extremes, the establishment of an authoritarian regime cannot be ruled out.
The rapid advance of AI might create the illusion that we have created a form of algorithmic intelligence capable of understanding us as deeply as we understand one another. But these systems will always lack the essential qualities of human intelligence.
explains why even cutting-edge innovations are not immune to the world’s inherent unpredictability.
LONDÝN – Firmy, investoři a vlády, kteří to se splněním závazků nulových čistých emisí před rokem 2050 myslí vážně, by se měli překotně snažit o ochranu, zachování a obnovu přírodních zdrojů a ekosystémů, jež podporují náš hospodářský růst, potravinovou bezpečnost, zdraví a klima. Zdá se však, že průkopníků v této oblasti je znepokojivě málo.
Ještě horší je, že nám rychle dochází čas. Věda nám jasně říká, že chceme-li se vyhnout nejkatastrofálnějším dopadům klimatických změn a vybudovat si odolnost proti těm dopadům, které už jsou nevyhnutelné, musíme do roku 2030 zastavit ztrátu biodiverzity. To znamená zavést trvalou ochranu nejméně 30% půdních a mořských oblastí během osmi let a vytyčit kurz vedoucí k životu v harmonii s přírodou do roku 2050.
Je to olbřímí úkol, avšak ignorovat ho nemá z ekonomického hlediska smysl. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že přírodně pozitivní politika „by mohla do roku 2030 generovat odhadem 10 bilionů dolarů ročně v podobě nové ekonomické hodnoty a vytvořit 395 milionů pracovních míst“. Taková politika by mimo jiné využívala technologií přesného zemědělství za účelem zlepšení výnosů – přičemž by zároveň diverzifikovala stravu větším množstvím ovoce a zeleniny –, podpory agrolesnictví a obnovy rašelinné půdy.
Přírodně pozitivní přístup může být zároveň nákladově efektivnější. Například Dasguptův posudek (závěrečná zpráva britského nezávislého hodnocení ekonomie biodiverzity) zjišťuje, že zelená infrastruktura, jako jsou slaniska a mangrovy, je 2-5krát levnější než šedá infrastruktura typu vlnolamů.
Kroky soukromého sektoru jsou nicméně vlažné, a to včetně ekonomických odvětví, kde zdraví hodnotových řetězců úzce souvisí se zdravím přírody. Takové je klíčové zjištění analýzy, kterou právě zveřejnili vysocí šampioni OSN pro klimatické změny spolu s iniciativami Global Canopy, Rainforest Alliance a dalšími.
Ze 148 hodnocených velkých společností jich pouze devět – tedy 6% – dělá výrazné kroky k ukončení odlesňování. Patří mezi ně brazilský výrobce papíru a buničiny Suzano a také pět velkých producentů spotřebního zboží: Nestlé, PepsiCo, Unilever, Mars a Colgate-Palmolive.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Například firma Unilever si předsevzala vytvoření dodavatelského řetězce bez prvku odlesňování do roku 2023, a proto se zaměřuje na palmový olej, papír a překližku, čaj, sóju a kakao, neboť tyto komodity přispívají z více než 65% k dopadům odlesňování na půdu. Firma Nestlé zajistila u více než 97% svých primárních dodavatelských řetězců masa, palmového oleje, buničiny a papíru, sóji a cukru nulové odlesňování. A společnost PepsiCo si klade za cíl zavést do roku 2030 regenerativní zemědělství v celém ekvivalentu své zemědělské stopy a ukončit odlesňování a výstavbu na rašelině.
To vše jsou pozitivní kroky, ale představují spíš výjimku než novou normu. Rovněž finanční sektor navíc přechází na přírodní pozitivitu jen pomalu. Od loňské klimatické konference COP26 v Glasgowě se pouhých 35 finančních firem zavázalo, že do roku 2025 zastaví odlesňování tažené zemědělskými komoditami. Nyní nezbývá než doufat, že do konference COP27 plánované na letošní listopad se k závazku zastavení odlesňování připojí více firem. Pět set finančních firem (představujících aktiva v hodnotě 135 bilionů dolarů) se již pod záštitou Glasgowské finanční aliance za čistou nulu zavázalo snížit emise ve svých portfoliích do roku 2030 na polovinu a do roku 2050 dosáhnout čisté nuly. A aliance nyní vydala nové směrnice čisté nuly, které zahrnují i doporučenou politiku k řešení otázky odlesňování.
Příroda funguje jako určitý druh globálního kapitálu a její ochraně by se firmy, investoři a vlády měli věnovat bez přemýšlení. Světové ekonomické fórum zjišťuje, že „na přírodě a jejích službách je mírně nebo vysoce závislá tvorba ekonomické hodnoty v objemu 44 bilionů dolarů – to je více než polovina celkového světového HDP“. Tento obrovský zdroj hodnoty se stále více ocitá v ohrožení, jak ukazuje současná potravinová krize, kterou nezpůsobuje jen válka na Ukrajině, ale i klimatické katastrofy, jako jsou sucha, vlna extrémních veder v Indii, roje kobylek ve východní Africe nebo záplavy v Číně.
Firmy ve stále větší míře disponují nástroji potřebnými k tomu, aby začaly tento typ problémů řešit. Iniciativa Science Based Targets nedávno zveřejnila metodologii přístupu k emisím souvisejícím s potravinami, půdou a zemědělstvím. Platforma Investice do řešení založených na přírodě iniciativy Capital for Climate pomáhá finančníkům identifikovat příležitosti, jak investovat do přírody s konkurenceschopnými výsledky. A koalice Business for Nature zkoumá další kroky, které může soukromý sektor učinit.
Rovněž vlády podnikají kroky správným směrem. Na konferenci COP26 schválily země zastupující více než 90% světových lesů deklaraci lídrů, že do roku 2030 zastaví úbytek lesů a degradaci půdy. A dvanáct zemí se zavázalo, že do roku 2025 vyčlení na lesy veřejné finance v objemu 12 miliard dolarů a budou činit více pro to, aby pro stejný účel získávaly finance soukromé. Tyto cíle mohou začít plnit už před konferencí COP27 v Šarm aš-Šajchu, když uzákoní správnou politiku, zavedou správné pobídky a naplní své finanční sliby.
Kampaně Race to Zero a Race to Resilience podporované OSN zatím poběží paralelně a pomohou firmám, investorům, městům i regionům dostat ochranu přírody do srdce jejich úsilí o dekarbonizaci a zlepšení odolnosti. Pětice firem s dobrou bilancí v otázce odlesňování figuruje v kampani Race to Zero, přičemž nedávno zesílená kritéria kampaně budou vyvíjet tlak na další členy, aby dělali více pro trvale udržitelné využívání biodiverzity a pro harmonizaci své činnosti a financí s klimaticky odolným rozvojem.
Svět sleduje, zda jsou nejnovější sliby klimatické akce robustní a důvěryhodné. Pokud vlády a firmy už dnes investují do přírody, mohou ukázat, že nabízejí víc než pouhá slova.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka