NOVÉ DILLÍ – Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky (EMDE) pociťují sevření ve finančním lisu. Dvě třetiny nízkopříjmových zemí vážně ohrožuje nebo už postihuje dluhová tíseň, ruská válka na Ukrajině zhoršuje finanční šoky vysokými cenami potravin a energií a rostoucí cena kapitálu ponechává vládám nanejvýš málo fiskálního prostoru.
Zároveň několik EMDE snáší hlavní nápor rýsující se klimatické krize, k níž přispěly jen málo. Katastrofální záplavy v Pákistánu loni způsobily škody a hospodářské ztráty v celkové výši přesahující 30 miliard dolarů a obnova podle odhadů vyjde na dalších 16 miliard dolarů. V Karibiku tropické cyklony pravidelně působí škody a ztráty odpovídající zhruba 100 % HDP a globální oteplování znamená, že intenzita i četnost extrémního počasí poroste. Vzhledem k omezenému fiskálnímu prostoru a špatnému přístupu na mezinárodní trhy však EMDE nemohou náležitě investovat do klimatické odolnosti.
Jako klíčový multilaterální orgán pověřený prosazováním globální makroekonomické a finanční stability se Mezinárodní měnový fond ocitá v momentě, kdy spravedlivému přechodu k nízkouhlíkové, klimaticky odolné ekonomice napomůže buď teď, anebo nikdy.
Od uznání hlubokých makroekonomických důsledků stoupajících globálních teplot MMF už uveřejnil klimatickou strategii, která nastiňuje jeho plány na začlenění tohoto tématu do jeho práce, především do jeho makroekonomického dohledu a úvěrových programů. V návaznosti na historickou alokaci odpovídající 650 miliardám dolarů ve zvláštních právech čerpání (SDR, rezervní aktivum MMF) v roce 2021, Fond především zřídil Facilitu pro odolnost a udržitelnost (RSF), zčásti na podporu opatření v oblasti klimatu v EMDE.
Poslední zpráva Mezivládního panelu OSN ke změně klimatu (IPCC) bije na poplach kvůli rychle se vršícím rizikům globálního oteplování a omezenému času, který zbývá na adaptaci. Za těchto souvislostí nová zprávasestavená Pracovní skupinou pro klima, rozvoj a MMF, jíž jsme členy, hodnotí, jak se klimatická opatření Fondu srovnávají se současnými potřebami.
Zjistili jsme, že ač už MMF učinil vítané kroky k začlenění klimatických ohledů do svých činností, ve čtyřech klíčových oblastech zůstávají významné mezery: v promítání modelů klimatických rizik do jeho analýzy udržitelnosti dluhu (DSA), přizpůsobování rad v oblasti politik na míru národním souvislostem, modernizaci sady úvěrových nástrojů Fondu k řešení makroekonomicky zásadních nevyvážeností a přírodních pohrom vyplývajících ze změny klimatu a usnadňování rozsáhlých investic, jichž je zapotřebí, aby se zemím pomohlo s přechodem na nízkouhlíkovou cestu.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Upřednostňovaným politickým receptem MMF zatím bylo určit dostatečně vysokou cenu uhlíkových emisí, aby znečišťovatele pobízela emise snižovat. Jeho pracovní studie navrhují globálně koordinovanou a diferencovanou minimální cenovou úroveň s cílem zvýšit ambice politik a napomoci spořádané transformaci. Ačkoliv se však zpoplatnění uhlíku obecně považuje za teoreticky optimální, implementace a důsledky přinášejí mnoho těžkostí.
Zavádění poplatků z uhlíku je celosvětově nerovnoměrné a chabě koordinované s národními energetickými politikami, jako jsou přibývající subvence do fosilních paliv. Několik vlád navíc zavádí širší rozsah nástrojů k uskutečňování klimatických politik, které jsou lépe sladěné s jejich jedinečnými okolnostmi. Aby byl MMF citlivý vůči národním potřebám, musí ustoupit od uniformní politiky a vyvinout účinnou metodu posuzování účinků explicitních a implicitních poplatků z uhlíku, které se uvnitř zemí i napříč zeměmi mohou značně lišit.
Zpoplatňování uhlíku se také postupně přijímá jako nástroj k financování klimatických investic. Výnos ale pravděpodobně nenahradí ten, který přinášejí fosilní paliva. V nemenší míře to platí pro producenty uhlovodíků, například v Latinské Americe a Karibiku, jejichž veřejné finance silně závisejí na exportu fosilních paliv, jakož i pro dovozce uhlovodíků, kteří ze spotřeby fosilních paliv vybírají významné daně.
Kromě rozšíření svých dohledových činností a ekonomického modelování s cílem reflektovat realitu různorodých národních okolností by MMF měl povzbuzovat opatření orientovaná na budoucnost, například velký investiční vzmach (ovšem fiskálně obezřetným způsobem). To by vyžadovalo, aby Fond vybavil svůj rámec DSA novými nástroji, aby na finanční potřeby země nahlížel v širších souvislostech.
Ke splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a závazků v rámci Pařížské dohody budou EMDE muset mobilizovat podstatné prostředky, podle některých odhadů až ve výši 2,4 bilionu dolarů ročně – přes 2 % současného globálního HDP. Mimoto výzkum MMF ukázal, že investice do sektorů přátelských ke klimatu mohou být silnější multiplikátor růstu než investice do uhlíkově náročných sektorů. A kromě předcházení nákladných budoucích škod investice do klimatické odolnosti pomáhají snižovat současné suverénní riziko.
Rámec MMF pro DSA však řádně nezahrnuje fyzická klimatická rizika zemí ani jejich fiskální potřeby k financování zelené transformace. Fond už sice podnikl nevelké kroky k začlenění klimatických šoků do svého rámce pro DSA, ale nesplňuje očekávání v propojování programových vyjednávání s klimatickou politikou. Dokud se to nezmění, zemím bude chybět fiskální prostor potřebný k financování zelené transformace. Vždyť klimatické investice nelze odkládat do doby, než se zlepší finanční zdraví země.
Co se týče jeho úvěrového nástroje, MMF mírně zvýšil výpůjční limity zemí. Celkově ale Fond stále zdůrazňuje krátkodobou fiskální stabilitu na úkor dlouhodobější mobilizace zdrojů nezbytných k tomu, aby se země ochránily před budoucími klimatickými šoky.
Rovněž pravidla pro přístup do RSF jsou příliš restriktivní. Za současného nastavení musí být země v programu MMF, aby měla přístup k financím z RSF. To vyřazuje klimaticky zranitelné ekonomiky, které si potřebují budovat odolnost, i když aktuálně nejsou v tísni. Dobrým příkladem je nedávné zemětřesení v Turecku, třebaže nemá vazbu na klima. I s širší členskou základnou však RSF zůstává příliš malá, aby uspokojila současné potřeby, a je nezbytné ji významně rozšířit (společně s dalšími úvěrovými facilitami).
MMF už v krátké době podnikl v oblasti klimatu významné kroky. Zpráva IPCC ale uzavírá: „Okno příležitosti zajistit všem snesitelnou a udržitelnou budoucnost se rychle zavírá“. Aby Fond maximalizoval svůj vliv, měl by mít na paměti národní souvislosti, upravovat své makrofinanční modely na míru, více zohledňovat podstatná investiční úsilí, jež nízkouhlíkové transformace vyžadují, a posílit rozsah i dosah svých úvěrových nástrojů. Nic z toho nebude snadné, ale k zajištění finančně stabilní a klimaticky odolné budoucnosti nic menšího stačit nebude.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Not only did Donald Trump win last week’s US presidential election decisively – winning some three million more votes than his opponent, Vice President Kamala Harris – but the Republican Party he now controls gained majorities in both houses on Congress. Given the far-reaching implications of this result – for both US democracy and global stability – understanding how it came about is essential.
By voting for Republican candidates, working-class voters effectively get to have their cake and eat it, expressing conservative moral preferences while relying on Democrats to fight for their basic economic security. The best strategy for Democrats now will be to permit voters to face the consequences of their choice.
urges the party to adopt a long-term strategy aimed at discrediting the MAGA ideology once and for all.
NOVÉ DILLÍ – Rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky (EMDE) pociťují sevření ve finančním lisu. Dvě třetiny nízkopříjmových zemí vážně ohrožuje nebo už postihuje dluhová tíseň, ruská válka na Ukrajině zhoršuje finanční šoky vysokými cenami potravin a energií a rostoucí cena kapitálu ponechává vládám nanejvýš málo fiskálního prostoru.
Zároveň několik EMDE snáší hlavní nápor rýsující se klimatické krize, k níž přispěly jen málo. Katastrofální záplavy v Pákistánu loni způsobily škody a hospodářské ztráty v celkové výši přesahující 30 miliard dolarů a obnova podle odhadů vyjde na dalších 16 miliard dolarů. V Karibiku tropické cyklony pravidelně působí škody a ztráty odpovídající zhruba 100 % HDP a globální oteplování znamená, že intenzita i četnost extrémního počasí poroste. Vzhledem k omezenému fiskálnímu prostoru a špatnému přístupu na mezinárodní trhy však EMDE nemohou náležitě investovat do klimatické odolnosti.
Jako klíčový multilaterální orgán pověřený prosazováním globální makroekonomické a finanční stability se Mezinárodní měnový fond ocitá v momentě, kdy spravedlivému přechodu k nízkouhlíkové, klimaticky odolné ekonomice napomůže buď teď, anebo nikdy.
Od uznání hlubokých makroekonomických důsledků stoupajících globálních teplot MMF už uveřejnil klimatickou strategii, která nastiňuje jeho plány na začlenění tohoto tématu do jeho práce, především do jeho makroekonomického dohledu a úvěrových programů. V návaznosti na historickou alokaci odpovídající 650 miliardám dolarů ve zvláštních právech čerpání (SDR, rezervní aktivum MMF) v roce 2021, Fond především zřídil Facilitu pro odolnost a udržitelnost (RSF), zčásti na podporu opatření v oblasti klimatu v EMDE.
Poslední zpráva Mezivládního panelu OSN ke změně klimatu (IPCC) bije na poplach kvůli rychle se vršícím rizikům globálního oteplování a omezenému času, který zbývá na adaptaci. Za těchto souvislostí nová zprávasestavená Pracovní skupinou pro klima, rozvoj a MMF, jíž jsme členy, hodnotí, jak se klimatická opatření Fondu srovnávají se současnými potřebami.
Zjistili jsme, že ač už MMF učinil vítané kroky k začlenění klimatických ohledů do svých činností, ve čtyřech klíčových oblastech zůstávají významné mezery: v promítání modelů klimatických rizik do jeho analýzy udržitelnosti dluhu (DSA), přizpůsobování rad v oblasti politik na míru národním souvislostem, modernizaci sady úvěrových nástrojů Fondu k řešení makroekonomicky zásadních nevyvážeností a přírodních pohrom vyplývajících ze změny klimatu a usnadňování rozsáhlých investic, jichž je zapotřebí, aby se zemím pomohlo s přechodem na nízkouhlíkovou cestu.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Upřednostňovaným politickým receptem MMF zatím bylo určit dostatečně vysokou cenu uhlíkových emisí, aby znečišťovatele pobízela emise snižovat. Jeho pracovní studie navrhují globálně koordinovanou a diferencovanou minimální cenovou úroveň s cílem zvýšit ambice politik a napomoci spořádané transformaci. Ačkoliv se však zpoplatnění uhlíku obecně považuje za teoreticky optimální, implementace a důsledky přinášejí mnoho těžkostí.
Zavádění poplatků z uhlíku je celosvětově nerovnoměrné a chabě koordinované s národními energetickými politikami, jako jsou přibývající subvence do fosilních paliv. Několik vlád navíc zavádí širší rozsah nástrojů k uskutečňování klimatických politik, které jsou lépe sladěné s jejich jedinečnými okolnostmi. Aby byl MMF citlivý vůči národním potřebám, musí ustoupit od uniformní politiky a vyvinout účinnou metodu posuzování účinků explicitních a implicitních poplatků z uhlíku, které se uvnitř zemí i napříč zeměmi mohou značně lišit.
Zpoplatňování uhlíku se také postupně přijímá jako nástroj k financování klimatických investic. Výnos ale pravděpodobně nenahradí ten, který přinášejí fosilní paliva. V nemenší míře to platí pro producenty uhlovodíků, například v Latinské Americe a Karibiku, jejichž veřejné finance silně závisejí na exportu fosilních paliv, jakož i pro dovozce uhlovodíků, kteří ze spotřeby fosilních paliv vybírají významné daně.
Kromě rozšíření svých dohledových činností a ekonomického modelování s cílem reflektovat realitu různorodých národních okolností by MMF měl povzbuzovat opatření orientovaná na budoucnost, například velký investiční vzmach (ovšem fiskálně obezřetným způsobem). To by vyžadovalo, aby Fond vybavil svůj rámec DSA novými nástroji, aby na finanční potřeby země nahlížel v širších souvislostech.
Ke splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a závazků v rámci Pařížské dohody budou EMDE muset mobilizovat podstatné prostředky, podle některých odhadů až ve výši 2,4 bilionu dolarů ročně – přes 2 % současného globálního HDP. Mimoto výzkum MMF ukázal, že investice do sektorů přátelských ke klimatu mohou být silnější multiplikátor růstu než investice do uhlíkově náročných sektorů. A kromě předcházení nákladných budoucích škod investice do klimatické odolnosti pomáhají snižovat současné suverénní riziko.
Rámec MMF pro DSA však řádně nezahrnuje fyzická klimatická rizika zemí ani jejich fiskální potřeby k financování zelené transformace. Fond už sice podnikl nevelké kroky k začlenění klimatických šoků do svého rámce pro DSA, ale nesplňuje očekávání v propojování programových vyjednávání s klimatickou politikou. Dokud se to nezmění, zemím bude chybět fiskální prostor potřebný k financování zelené transformace. Vždyť klimatické investice nelze odkládat do doby, než se zlepší finanční zdraví země.
Co se týče jeho úvěrového nástroje, MMF mírně zvýšil výpůjční limity zemí. Celkově ale Fond stále zdůrazňuje krátkodobou fiskální stabilitu na úkor dlouhodobější mobilizace zdrojů nezbytných k tomu, aby se země ochránily před budoucími klimatickými šoky.
Rovněž pravidla pro přístup do RSF jsou příliš restriktivní. Za současného nastavení musí být země v programu MMF, aby měla přístup k financím z RSF. To vyřazuje klimaticky zranitelné ekonomiky, které si potřebují budovat odolnost, i když aktuálně nejsou v tísni. Dobrým příkladem je nedávné zemětřesení v Turecku, třebaže nemá vazbu na klima. I s širší členskou základnou však RSF zůstává příliš malá, aby uspokojila současné potřeby, a je nezbytné ji významně rozšířit (společně s dalšími úvěrovými facilitami).
MMF už v krátké době podnikl v oblasti klimatu významné kroky. Zpráva IPCC ale uzavírá: „Okno příležitosti zajistit všem snesitelnou a udržitelnou budoucnost se rychle zavírá“. Aby Fond maximalizoval svůj vliv, měl by mít na paměti národní souvislosti, upravovat své makrofinanční modely na míru, více zohledňovat podstatná investiční úsilí, jež nízkouhlíkové transformace vyžadují, a posílit rozsah i dosah svých úvěrových nástrojů. Nic z toho nebude snadné, ale k zajištění finančně stabilní a klimaticky odolné budoucnosti nic menšího stačit nebude.
Z angličtiny přeložil David Daduč