LUXEMBOURG – Nikdo nemohl předvídat, do jaké míry nabourá pandemie covid-19 desítky let pokroku v oblasti globálního veřejného zdraví. A svět se z tohoto šoku stále zotavuje. Máme však příležitost – a povinnost – vzít si správná ponaučení, abychom zmírnili probíhající pandemii a minimalizovali riziko podobných epizod v budoucnu.
Ačkoliv se na obzoru vynořují nové hrozby, na covid-19 nesmíme přestat upírat pozornost. Pandemie totiž odhalila závažné mezery v našich globálních zdravotnických soustavách. Ponechat je bez řešení by bylo špatné z hlediska veřejné politiky i ekonomie, protože mezi zdravím a hospodářským rozvojem se nikdy nesmějí dělat kompromisy. Covid-19 ukázal, že zdraví je stěžejním předpokladem rozvoje, prosperity a národní bezpečnosti.
Vzhledem k pandemickým disrupcím ve zdravotnických službách jsme byli svědky prudkého vzestupu HIV, tuberkulózy, malárie a mnoha nepřenosných onemocnění – a to jak v počtu nehlášených případů, tak v počtu úmrtí. Vesměs jde o nemoci, v jejichž kontrole učinil svět do té doby obrovské pokroky. A aby toho nebylo málo, pandemie vedla ke snížení očekávané délky dožití, nižšímu pokrytí základní imunizací a růstu psychosociálních problémů a problémů duševního zdraví.
K bolestnému odkazu pandemie se nyní přidala i ruská válka na Ukrajině, která vyvolala rozsáhlou humanitární krizi, ohrozila globální nabídku potravin, zvýšila ceny potravin a energií a ohrožuje lidi po celém světě recesí a ekonomickými problémy. Mezinárodní měnový fond v září varoval, že „dopad vyšších dovozních nákladů potravin a hnojiv na lidi silně zasažené potravinovou nejistotou zvýší tlak na jejich platební bilanci o 9 miliard dolarů – v letech 2022 a 2023. To rozmělní mezinárodní rezervy států i jejich schopnost platit za dovoz potravin a hnojiv.“
Vyšší úrokové sazby a stále tvrdší finanční podmínky navíc vyvolaly přízrak rozsáhlé dluhové krize v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. Nedávné globální šoky vystavily veřejné finance obrovskému tlaku, a tím ohrozily i životně důležité dlouhodobé investice do zdraví.
Globální solidarita a rovnost představují pilíře jakékoliv účinné reakce na problémy, s nimiž se potýkáme. Musíme postupovat na třech frontách, abychom zachovali stěžejní roli, kterou zdravotnické systémy – přesněji primární zdravotní péče – hrají v každé době, ale zejména v dobách, kdy občany zasáhne hospodářská krize.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Za prvé se musí zvýšit investice do primární zdravotní péče, protože propad investic do zdravotnictví se během složitých období, jaké dnes zažíváme, obvykle prohlubuje. To potažmo vede ke zvětšování rizik, jimž lidé čelí v důsledku globálních hrozeb, ať už způsobených člověkem či jiných. Je v zájmu všech pomoci všem zemím, které postrádají zdroje k dostatečným investicím do odolnosti zdravotnických systémů a do přípravy na pandemie a reakci na ně.
Za druhé je třeba lépe financovat inovace v oblasti věd o životě, zejména jejich trvale udržitelné rozšiřování. To znamená podporovat inovace v oblasti zajišťování místních produkčních služeb nebo služeb duševního zdraví, které pokryjí miliony lidí a představují součást systému primární zdravotní péče.
A za třetí by multilaterální organizace měly spolupracovat na tom, aby nás všechny připravily k efektivnějšímu řešení budoucích zdravotnických hrozeb. Iniciativy typu právně závazné pandemické dohody, kterou by vypracovaly a schválily všechny země a jež by byla zakotvená v ústavě Světové zdravotnické organizace, zde mohou fungovat jako zoufale potřebný návod, jak předcházet pandemiím a reagovat na ně.
Už před covidem-19 svět bohužel zaostával v plnění celosvětově dohodnutých cílů v oblasti zdravotnictví, včetně mnoha z těch, které jsou obsažené mezi cíli trvale udržitelného rozvoje pro rok 2030. Pandemie nás nyní posunula ještě více zpět.
V dobách rostoucího dluhu a rostoucího ohrožení dluhové udržitelnosti musí vlády, mezinárodní organizace a finanční instituce úzce spolupracovat, aby nás dostaly na původní trajektorii. Covid-19 totiž neodhalil jen řadu nedostatků v oblasti globální spolupráce, ale zároveň ukázal, jak je tato spolupráce důležitá.
Proto se naše dvě organizace zavázaly, že spojí své silné stránky, aby mohly podporovat a navyšovat investice do zdravotnictví.
Díky podpoře Evropské investiční banky, WHO, Wellcome Trustu a dalších například fond AMR Action investuje do inovativních řešení s cílem vyřešit problém antimikrobiální rezistence a zajistit stabilní dodávky nových léků uspokojujících klíčové potřeby. Vědecká komunita už dnes definuje antimikrobiální rezistenci jako „tichou pandemii“ a vážnou hrozbu pro globální zdraví a rozvoj.
Navíc pracujeme na alokaci dalších zdrojů od jiných partnerů, jako jsou Evropská komise, instituce rozvojových financí nebo aktéři ze soukromého sektoru, abychom podpořili zdravotnické služby tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Počátkem letošního roku jsme ve spolupráci s Evropskou komisí a Africkou unií ohlásili partnerství s cílem posílit zdravotnické systémy v Africe, a to zejména v oblasti primární zdravotní péče. EIB se zavázala, že uvolní nejméně 500 milionů eur za účelem mobilizace investic v hodnotě přes miliardu eur, se zvláštním zřetelem na primární zdravotní péči v subsaharské Africe.
Nové projekty spolupráce už běží v Africe a na Blízkém východě. Ve Rwandě bude WHO přímo radit vládě v otázce přestavby tamní Národní zdravotnické laboratoře, přičemž financování zajistí Evropská komise a EIB. Nová laboratoř provede ročně přes 80 000 testů, které budou sloužit více než 12milionové populaci.
Abychom v těchto zemích zanechali měřitelný dopad, zaměřujeme se na využití inovativních mechanismů financování, které podnítí domácí finance a podpoří náš společný cíl zajistit zdraví pro všechny. Současně jsme odhodláni podporovat trvalou udržitelnost v oblasti řízení dluhů, aby investice našich partnerských zemí do zdraví neměly za následek finanční těžkosti. I zde platí, že investovat do zdraví znamená podporovat dobrou hospodářskou politiku.
Dobré zdraví a životní pohoda jsou cíle, které sdílí celý svět. Pokud však chtějí státy a jejich instituce urychlit zavádění inovativních zdravotnických řešení, musí spolupracovat a podporovat kooperaci nejen mezi státy, ale i mezi vládami a soukromým sektorem.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
According to the incoming chair of US President Donald Trump’s
Council of Economic Advisers, America runs large trade deficits and
struggles to compete in manufacturing because foreign demand for US
financial assets has made the dollar too strong. It is not a persuasive
argument.
is unpersuaded by the argument made by presidential advisers for unilaterally restructuring global trade.
By launching new trade wars and ordering the creation of a Bitcoin reserve, Donald Trump is assuming that US trade partners will pay any price to maintain access to the American market. But if he is wrong about that, the dominance of the US dollar, and all the advantages it confers, could be lost indefinitely.
doubts the US administration can preserve the greenback’s status while pursuing its trade and crypto policies.
Diane Coyle
suggests ways to account for “free” digital services in economic frameworks, considers how to prevent the emergence of AI monopolies, warns that cutting funding for basic research is tantamount to destroying the US economy’s foundations, and more.
LUXEMBOURG – Nikdo nemohl předvídat, do jaké míry nabourá pandemie covid-19 desítky let pokroku v oblasti globálního veřejného zdraví. A svět se z tohoto šoku stále zotavuje. Máme však příležitost – a povinnost – vzít si správná ponaučení, abychom zmírnili probíhající pandemii a minimalizovali riziko podobných epizod v budoucnu.
Ačkoliv se na obzoru vynořují nové hrozby, na covid-19 nesmíme přestat upírat pozornost. Pandemie totiž odhalila závažné mezery v našich globálních zdravotnických soustavách. Ponechat je bez řešení by bylo špatné z hlediska veřejné politiky i ekonomie, protože mezi zdravím a hospodářským rozvojem se nikdy nesmějí dělat kompromisy. Covid-19 ukázal, že zdraví je stěžejním předpokladem rozvoje, prosperity a národní bezpečnosti.
Vzhledem k pandemickým disrupcím ve zdravotnických službách jsme byli svědky prudkého vzestupu HIV, tuberkulózy, malárie a mnoha nepřenosných onemocnění – a to jak v počtu nehlášených případů, tak v počtu úmrtí. Vesměs jde o nemoci, v jejichž kontrole učinil svět do té doby obrovské pokroky. A aby toho nebylo málo, pandemie vedla ke snížení očekávané délky dožití, nižšímu pokrytí základní imunizací a růstu psychosociálních problémů a problémů duševního zdraví.
K bolestnému odkazu pandemie se nyní přidala i ruská válka na Ukrajině, která vyvolala rozsáhlou humanitární krizi, ohrozila globální nabídku potravin, zvýšila ceny potravin a energií a ohrožuje lidi po celém světě recesí a ekonomickými problémy. Mezinárodní měnový fond v září varoval, že „dopad vyšších dovozních nákladů potravin a hnojiv na lidi silně zasažené potravinovou nejistotou zvýší tlak na jejich platební bilanci o 9 miliard dolarů – v letech 2022 a 2023. To rozmělní mezinárodní rezervy států i jejich schopnost platit za dovoz potravin a hnojiv.“
Vyšší úrokové sazby a stále tvrdší finanční podmínky navíc vyvolaly přízrak rozsáhlé dluhové krize v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích. Nedávné globální šoky vystavily veřejné finance obrovskému tlaku, a tím ohrozily i životně důležité dlouhodobé investice do zdraví.
Globální solidarita a rovnost představují pilíře jakékoliv účinné reakce na problémy, s nimiž se potýkáme. Musíme postupovat na třech frontách, abychom zachovali stěžejní roli, kterou zdravotnické systémy – přesněji primární zdravotní péče – hrají v každé době, ale zejména v dobách, kdy občany zasáhne hospodářská krize.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Za prvé se musí zvýšit investice do primární zdravotní péče, protože propad investic do zdravotnictví se během složitých období, jaké dnes zažíváme, obvykle prohlubuje. To potažmo vede ke zvětšování rizik, jimž lidé čelí v důsledku globálních hrozeb, ať už způsobených člověkem či jiných. Je v zájmu všech pomoci všem zemím, které postrádají zdroje k dostatečným investicím do odolnosti zdravotnických systémů a do přípravy na pandemie a reakci na ně.
Za druhé je třeba lépe financovat inovace v oblasti věd o životě, zejména jejich trvale udržitelné rozšiřování. To znamená podporovat inovace v oblasti zajišťování místních produkčních služeb nebo služeb duševního zdraví, které pokryjí miliony lidí a představují součást systému primární zdravotní péče.
A za třetí by multilaterální organizace měly spolupracovat na tom, aby nás všechny připravily k efektivnějšímu řešení budoucích zdravotnických hrozeb. Iniciativy typu právně závazné pandemické dohody, kterou by vypracovaly a schválily všechny země a jež by byla zakotvená v ústavě Světové zdravotnické organizace, zde mohou fungovat jako zoufale potřebný návod, jak předcházet pandemiím a reagovat na ně.
Už před covidem-19 svět bohužel zaostával v plnění celosvětově dohodnutých cílů v oblasti zdravotnictví, včetně mnoha z těch, které jsou obsažené mezi cíli trvale udržitelného rozvoje pro rok 2030. Pandemie nás nyní posunula ještě více zpět.
V dobách rostoucího dluhu a rostoucího ohrožení dluhové udržitelnosti musí vlády, mezinárodní organizace a finanční instituce úzce spolupracovat, aby nás dostaly na původní trajektorii. Covid-19 totiž neodhalil jen řadu nedostatků v oblasti globální spolupráce, ale zároveň ukázal, jak je tato spolupráce důležitá.
Proto se naše dvě organizace zavázaly, že spojí své silné stránky, aby mohly podporovat a navyšovat investice do zdravotnictví.
Díky podpoře Evropské investiční banky, WHO, Wellcome Trustu a dalších například fond AMR Action investuje do inovativních řešení s cílem vyřešit problém antimikrobiální rezistence a zajistit stabilní dodávky nových léků uspokojujících klíčové potřeby. Vědecká komunita už dnes definuje antimikrobiální rezistenci jako „tichou pandemii“ a vážnou hrozbu pro globální zdraví a rozvoj.
Navíc pracujeme na alokaci dalších zdrojů od jiných partnerů, jako jsou Evropská komise, instituce rozvojových financí nebo aktéři ze soukromého sektoru, abychom podpořili zdravotnické služby tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Počátkem letošního roku jsme ve spolupráci s Evropskou komisí a Africkou unií ohlásili partnerství s cílem posílit zdravotnické systémy v Africe, a to zejména v oblasti primární zdravotní péče. EIB se zavázala, že uvolní nejméně 500 milionů eur za účelem mobilizace investic v hodnotě přes miliardu eur, se zvláštním zřetelem na primární zdravotní péči v subsaharské Africe.
Nové projekty spolupráce už běží v Africe a na Blízkém východě. Ve Rwandě bude WHO přímo radit vládě v otázce přestavby tamní Národní zdravotnické laboratoře, přičemž financování zajistí Evropská komise a EIB. Nová laboratoř provede ročně přes 80 000 testů, které budou sloužit více než 12milionové populaci.
Abychom v těchto zemích zanechali měřitelný dopad, zaměřujeme se na využití inovativních mechanismů financování, které podnítí domácí finance a podpoří náš společný cíl zajistit zdraví pro všechny. Současně jsme odhodláni podporovat trvalou udržitelnost v oblasti řízení dluhů, aby investice našich partnerských zemí do zdraví neměly za následek finanční těžkosti. I zde platí, že investovat do zdraví znamená podporovat dobrou hospodářskou politiku.
Dobré zdraví a životní pohoda jsou cíle, které sdílí celý svět. Pokud však chtějí státy a jejich instituce urychlit zavádění inovativních zdravotnických řešení, musí spolupracovat a podporovat kooperaci nejen mezi státy, ale i mezi vládami a soukromým sektorem.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka