KÁHIRA – Mezera mezi zdroji potřebnými k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zdroji, které jsou k dispozici, dosahuje v současnosti bilionů dolarů – a dál se rozšiřuje. Jelikož mnohé rozvojové a rozvíjející se ekonomiky ztrácejí v důsledku pandemie půdu pod nohama, je nutné mobilizovat soukromý a veřejný kapitál s cílem urychlit mitigační a adaptační úsilí. To však vyžaduje, aby vlády sestavovaly věrohodné plány zaměřené na dosahování globálních cílů udržitelnosti, aby samy takové politiky utvářely a uskutečňovaly a aby zajistily, že náklady a přínosy těchto strategií budou spravedlivě rozložené.
Loňská listopadová Konference OSN o změně klimatu (COP27), která proběhla v Egyptě pod přezdívkou „implementační COP“, položila základ pro férovější a robustnější systém klimatického financování. „Cestovní průvodce“ vzešlý z konference vyzval mezinárodní společenství, aby rozvíjelo transformační agendu, která zohlední národní priority rozvojových zemí a zajistí férový přístup k finančním a technickým zdrojům. Do své definice klimatické spravedlnosti zahrnul „férový přístup ke kvalitě a kvantitě klimatického financování“, který zohlední „historickou odpovědnost za změnu klimatu“ a „podpoří odolné rozvojové cesty a nenechá nikoho na holičkách“.
S ohledem na to Egypt během COP27 spustil svůj investiční program Prolnutí vody, potravin a energií (NWFE), který poskytuje praktický a přenositelný vzor pro zajištění spravedlivé transformace k nulovým čistým emisím pomocí koncepce „platforem zemí“, předložené v NWFE. Tyto platformy mají za cíl pomoci zemím budovat si kapacity a zdůrazňují význam vlastního přičinění rozvojových zemí.
NWFE (vyslovováno „nuafí“, což v arabštině znamená „plnění závazků“) se opírá o egyptské závazky v rámci Pařížské dohody z roku 2015 a chce přilákat finanční podporu pro rozvojovou agendu země a současně urychlit opatření na ochranu klimatu. Mezi zainteresované patří multilaterální rozvojové banky (MRB) jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Africká rozvojová banka, Evropská investiční banka a Asijská banka pro investice do infrastruktury.
Platforma NWFE integruje několik projektů nejvyšší priority v oblastech vody, potravin a energie – všechny vybrané egyptskou vládou – v celkové hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Cílem těchto projektů je nahradit stávající neefektivní tepelné elektrárny obnovitelnou energetikou, posílit adaptaci drobných zemědělců na klimatická rizika, modernizovat zemědělské postupy tak, aby stoupla účinnost zavlažování a zvýšily se výnosy sklizně, posílit odolnost zranitelných regionů, vytvářet kapacity pro odsolování vody a zřizovat systémy včasného varování.
Využitím inovativních mechanismů financování k mobilizaci veřejných prostředků, technické pomoci a soukromých investic chce Egypt zužitkovat svá partnerství s MRB a dalšími zainteresovanými rozvojovými aktéry, aby urychlil svou klimatickou agendu. To by podpořilo zelenou transformaci země a ukázalo, že opatření v oblasti klimatu a hospodářský rozvoj mohou jít ruku v ruce. Egypt se také na tato partnerství může spolehnout, že mu pomohou ustoupit od „hnědé“ ropy, plynu a nerostných aktiv. Například částečně zvýhodněná finanční podpora od Spojených států umožní zemi rekvalifikovat (nebo penzionovat) ty, kdo pracují v oblasti fosilních paliv.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Nejinovativnějšími instrumenty jsou však patrně swapy dluh-klima, v jejichž rámci Egypt obdrží částečné odpuštění dluhu, kupříkladu od Německa, výměnou za závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto typy finančních instrumentů s vazbou na plnění by mnoha rozvojovým a rozvíjejícím se zemím mohly dát příležitost snížit své dluhové zatížení nebo získat levné financování. Navázáním rozvojové pomoci na pokrok u společných globálních cílů by se takové swapy mohly ukázat jako podstatné pro mitigaci nejhorších důsledků změny klimatu.
Jak podotýká zpráva z roku 2018 od Skupiny význačných osobností G20 pro globální finanční správu, společný postup skrze platformy zemí má potenciál uvolnit veřejné a soukromé investice k dosažení klimaticky odolného a udržitelného rozvoje. Takové investiční platformy mohou mít různou podobu. Kupříkladu Partnerství pro spravedlivou energetickou transformaci (JETP) – poprvé představená během COP26 ve Skotsku roku 2021 – mají za cíl nasměrovat soukromý kapitál k dekarbonizačním cílům v sektoru energetiky. Od spuštění v Jižní Africe byla JETP zřízena také v Indonésii, Indii, Vietnamu a Senegalu.
Egyptská iniciativa NWFE poskytuje užitečný vzor pro to, jak rozvojové a rozvíjející se země mohou urychlit uskutečňování svých národních klimatických agend v souladu s globálními prioritami. Povzbuzením koordinace napříč domácími a vnějšími zainteresovanými stranami mohou takové programy pomoci k přemostění informační mezery, vytvořit sdílené standardy a zvýšit počet slibných projektů.
Úspěch platformy ale závisí na domácím přičinění, transparentnosti a zodpovědnosti při řízení těchto partnerství. Nejdůležitější je, že zelená transformace musí být vnímána jako spravedlivá, aby byla udržitelná. Pro chudé je obzvlášť důležitá předvídatelnost a pro dlouhodobou veřejnou podporu klimatických opatření má zásadní význam férovost. K dosažení těchto cílů se do čela klimatického financování musí postavit vlády. Transformace k nulovým čistým emisím na tom závisí.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The dollar's strength, particularly against major Asian currencies, has triggered a wave of skittishness in financial markets. Can anything be done to stem the greenback's rise, and even if something can be done, should it?
asks whether anything can or should be done about the greenback's strength, especially against Asian currencies.
While the ongoing pro-Palestinian student protests have many superficial similarities to the student uprisings of the late 1960s, only the latter envisioned a new political movement to ameliorate the ills of their time. The current protesters' goals are far more modest, which makes them all the more tragic.
sees the pro-Palestinian student demonstrations as a signal of a much deeper, widespread malaise.
KÁHIRA – Mezera mezi zdroji potřebnými k dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050 a zdroji, které jsou k dispozici, dosahuje v současnosti bilionů dolarů – a dál se rozšiřuje. Jelikož mnohé rozvojové a rozvíjející se ekonomiky ztrácejí v důsledku pandemie půdu pod nohama, je nutné mobilizovat soukromý a veřejný kapitál s cílem urychlit mitigační a adaptační úsilí. To však vyžaduje, aby vlády sestavovaly věrohodné plány zaměřené na dosahování globálních cílů udržitelnosti, aby samy takové politiky utvářely a uskutečňovaly a aby zajistily, že náklady a přínosy těchto strategií budou spravedlivě rozložené.
Loňská listopadová Konference OSN o změně klimatu (COP27), která proběhla v Egyptě pod přezdívkou „implementační COP“, položila základ pro férovější a robustnější systém klimatického financování. „Cestovní průvodce“ vzešlý z konference vyzval mezinárodní společenství, aby rozvíjelo transformační agendu, která zohlední národní priority rozvojových zemí a zajistí férový přístup k finančním a technickým zdrojům. Do své definice klimatické spravedlnosti zahrnul „férový přístup ke kvalitě a kvantitě klimatického financování“, který zohlední „historickou odpovědnost za změnu klimatu“ a „podpoří odolné rozvojové cesty a nenechá nikoho na holičkách“.
S ohledem na to Egypt během COP27 spustil svůj investiční program Prolnutí vody, potravin a energií (NWFE), který poskytuje praktický a přenositelný vzor pro zajištění spravedlivé transformace k nulovým čistým emisím pomocí koncepce „platforem zemí“, předložené v NWFE. Tyto platformy mají za cíl pomoci zemím budovat si kapacity a zdůrazňují význam vlastního přičinění rozvojových zemí.
NWFE (vyslovováno „nuafí“, což v arabštině znamená „plnění závazků“) se opírá o egyptské závazky v rámci Pařížské dohody z roku 2015 a chce přilákat finanční podporu pro rozvojovou agendu země a současně urychlit opatření na ochranu klimatu. Mezi zainteresované patří multilaterální rozvojové banky (MRB) jako Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Africká rozvojová banka, Evropská investiční banka a Asijská banka pro investice do infrastruktury.
Platforma NWFE integruje několik projektů nejvyšší priority v oblastech vody, potravin a energie – všechny vybrané egyptskou vládou – v celkové hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Cílem těchto projektů je nahradit stávající neefektivní tepelné elektrárny obnovitelnou energetikou, posílit adaptaci drobných zemědělců na klimatická rizika, modernizovat zemědělské postupy tak, aby stoupla účinnost zavlažování a zvýšily se výnosy sklizně, posílit odolnost zranitelných regionů, vytvářet kapacity pro odsolování vody a zřizovat systémy včasného varování.
Využitím inovativních mechanismů financování k mobilizaci veřejných prostředků, technické pomoci a soukromých investic chce Egypt zužitkovat svá partnerství s MRB a dalšími zainteresovanými rozvojovými aktéry, aby urychlil svou klimatickou agendu. To by podpořilo zelenou transformaci země a ukázalo, že opatření v oblasti klimatu a hospodářský rozvoj mohou jít ruku v ruce. Egypt se také na tato partnerství může spolehnout, že mu pomohou ustoupit od „hnědé“ ropy, plynu a nerostných aktiv. Například částečně zvýhodněná finanční podpora od Spojených států umožní zemi rekvalifikovat (nebo penzionovat) ty, kdo pracují v oblasti fosilních paliv.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Nejinovativnějšími instrumenty jsou však patrně swapy dluh-klima, v jejichž rámci Egypt obdrží částečné odpuštění dluhu, kupříkladu od Německa, výměnou za závazky ke snížení emisí skleníkových plynů. Tyto typy finančních instrumentů s vazbou na plnění by mnoha rozvojovým a rozvíjejícím se zemím mohly dát příležitost snížit své dluhové zatížení nebo získat levné financování. Navázáním rozvojové pomoci na pokrok u společných globálních cílů by se takové swapy mohly ukázat jako podstatné pro mitigaci nejhorších důsledků změny klimatu.
Jak podotýká zpráva z roku 2018 od Skupiny význačných osobností G20 pro globální finanční správu, společný postup skrze platformy zemí má potenciál uvolnit veřejné a soukromé investice k dosažení klimaticky odolného a udržitelného rozvoje. Takové investiční platformy mohou mít různou podobu. Kupříkladu Partnerství pro spravedlivou energetickou transformaci (JETP) – poprvé představená během COP26 ve Skotsku roku 2021 – mají za cíl nasměrovat soukromý kapitál k dekarbonizačním cílům v sektoru energetiky. Od spuštění v Jižní Africe byla JETP zřízena také v Indonésii, Indii, Vietnamu a Senegalu.
Egyptská iniciativa NWFE poskytuje užitečný vzor pro to, jak rozvojové a rozvíjející se země mohou urychlit uskutečňování svých národních klimatických agend v souladu s globálními prioritami. Povzbuzením koordinace napříč domácími a vnějšími zainteresovanými stranami mohou takové programy pomoci k přemostění informační mezery, vytvořit sdílené standardy a zvýšit počet slibných projektů.
Úspěch platformy ale závisí na domácím přičinění, transparentnosti a zodpovědnosti při řízení těchto partnerství. Nejdůležitější je, že zelená transformace musí být vnímána jako spravedlivá, aby byla udržitelná. Pro chudé je obzvlášť důležitá předvídatelnost a pro dlouhodobou veřejnou podporu klimatických opatření má zásadní význam férovost. K dosažení těchto cílů se do čela klimatického financování musí postavit vlády. Transformace k nulovým čistým emisím na tom závisí.