PAŘÍŽ – Naléhavost rozhodných opatření proti změně klimatu a hrozbě budoucích pandemií nebyla nikdy zřetelnější než v dnešním světě sužovaném stoupajícími teplotami, extrémními vzorci projevů počasí a eskalujícími přírodními pohromami. Obě hrozby se dotýkají nás všech. Země mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha – včetně karibských a tichomořských států a částí Latinské Ameriky, Afriky a Asie, kde žije 40 % obyvatel planety – však v současnosti pociťují čtyřikrát větší ztráty a škody než jiné oblasti.
Při zdolávání těchto znepokojivých výzev musíme vytvářet pevná partnerství založená na důvěře a respektu. Globální klimatickou krizi lze přemoci, jedině když se aktivně zapojí celý svět. Bridgetownská iniciativa, zahájená loni v létě na Barbadosu a nedávno aktualizovaná, vyzývá nás všechny, abychom vynakládali co největší úsilí ve snaze klimatické události a pandemie odvracet a reagovat na ně. Musíme investovat dnes, abychom předešli vyšším nákladům později. Čas se krátí a my musíme konat dřív než nevratná újma postihne ty, kdo jsou nejméně schopni ji snášet.
Náš úkol má čtyři složky. Musíme posílit odolnost globální finanční soustavy vůči šokům. Musíme otevřít cestu tokům soukromého kapitálu, abychom dokázali urychlit zmírňování důsledků změny klimatu a lékařský výzkum. Musíme zvýšit dlouhodobé půjčky s nízkými náklady ve prospěch vlád, aby mohly posilovat odolnost svých občanů, obcí a zemí vůči pandemiím a katastrofám souvisejícím s klimatem. Konečně musíme najít nové nedluhové zdroje k financování rekonstrukce po pohromách. Bridgetownská iniciativa k dosažení těchto cílů navrhuje naléhavé reformy globálního finančního uspořádání a vyzývá ke ztrojnásobení zvýhodněných půjček a grantů ve prospěch nejchudších zemí světa.
Musíme ale také maximalizovat dostupnost a využití zdrojů, z nichž můžeme čerpat nejvíc: kapitálu v rozvojových bankách. Multilaterálním rozvojovým bankám (MRB) se v globální misi s cílem brzdit a zvládat změnu klimatu a pandemie nabízí jedinečná úloha. Instituce jako Evropská investiční banka už financování s vazbou na klima zvyšují ve snaze do roku 2025 dosáhnout cílů, které v roce 2019 vzešly ze Summitu OSN o opatřeních proti změně klimatu.
Do budoucna by efektivitu současného úvěrování mohlo dál zvýšit lepší propojení se širším okruhem veřejných rozvojových bank – včetně těch národních, které dohromady půjčují víc než dva biliony dolarů ročně. Odhady, které vypracovali ekonomové Vera Songwe, Nicholas Stern a Amar Bhattacharya, naznačují, že k budování odolnosti vůči klimatickým a pandemickým rizikům schází rozvojovému světu nízkonákladové financování ve výši nejméně 350 miliard dolarů ročně. To by vyžadovalo bezmála ztrojnásobení úvěrů MRB nad to, co nejchudším poskytují v současnosti.
Za tím účelem musíme co nejlépe využít všech forem stávajícího kapitálu, který je v rozvojových bankách k dispozici. Jelikož však této možnosti nemůže využít každý, vítáme také iniciativy usilující o převedení alokací zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu (rezervního aktiva MMF, označovaného SDR) do multilaterálních rozvojových bank, aby mohly posílit úvěrování. Právě to je jedna oblast, kde EIB aktivně zapojuje země jako Rwandu a Barbados.
Bilancí rozvojových bank bychom také měli využít skrze sdílení a přesuny rizika – což je oblast, v nímž je EIB velice odborně zdatná. Abychom se však přiblížili k cíli ztrojnásobení úvěrů na klimatickou odolnost, rozvojové banky budou potřebovat víc splaceného kapitálu. Právě proto aktualizovaná Bridgetownská iniciativa obsahuje výzvu, aby se pro MRB vybralo sto miliard dolarů navíc.
Abychom z tohoto kapitálu vytěžili co nejvíc, bude nutné modernizovat způsob alokace podpory MRB. Ač se rozvojové banky právem zaměřují na nejchudší země, 70 % chudých lidí světa žije v zemích se středními příjmy, které v současnosti nejsou způsobilé čerpat zvýhodněné ani grantové prostředky. Ještě horší je, že teď milionům lidí hrozí, že v důsledku klimatické katastrofy či pandemie zchudnou. Kromě změny stávajících zvýhodněných opatření potřebujeme nové dlouhodobé nástroje nízkonákladového půjčování, abychom zacílili na vytváření odolnosti uvnitř zranitelných populací v zemích se středními příjmy. EIB proto nedávno schválila prodloužení splatnosti úvěrů pro suverénní protistrany až na 30 let, s dodatečnou desetiletou lhůtou.
Rozvojové banky by si měly uvědomit, že v dnešním světě globálních šoků jsou zásadní globální iniciativy k potírání chudoby a podpoře klimatické mitigace, druhové rozmanitosti, systémů včasného varování před přírodními pohromami a připravenosti a reakcí na pandemie. Úspěch bude vyžadovat věrnost cílům snižování chudoby a růstu, ale zároveň vykročení za úzce zaměřené projekty.
EIB tyto cíle plně podporuje a usiluje o jejich dosažení ve spolupráci s dalšími MRB. Po výzvě k činům loni na COP27 prosazuje klimatická skupina MRB přístup, který odolnost řeší na úrovni celých zemí. To znamená, že se soustředí na politiku, investice a opatření k budování kapacit, které podpoří zelenou transformaci v souladu s vlastními prioritami dané země. Takový přístup nám umožní posunout se od přírůstkového klimatické financování jednotlivých projektů k mnohem komplexnějšímu přístupu, který klade důraz na národní a celosvětové výsledky.
Při překonávání znepokojivých výzev, jež přinášejí změna klimatu a pandemie, musí všichni – ale Evropané a další zastánci přechodu k nulovým čistým emisím především – podpořit rozšířený objem financování. Díky svému modelu založenému na veřejném zájmu a novátorských schopnostech se systém veřejných rozvojových bank může stát mechanismem, s jehož pomocí dosáhneme společných globálních cílů. Jestliže se naše závazky v rámci Agendy udržitelného rozvoje a Pařížské klimatické dohody neprosadí, nepodaří se nám zmírnit strádání miliard.
Udržitelné budoucnosti dosáhneme jedině reformou finanční soustavy, zvětšením měřítka klimatických investic a nasloucháním zranitelným státům. Vzhledem ke sdílenému závazku vůči solidaritě, poctivosti a vzájemnému respektu musíme společně pracovat na tom, aby se transformační vize Bridgetownské iniciativy stala realitou.
Z angličtiny přeložil David Daduč
PAŘÍŽ – Naléhavost rozhodných opatření proti změně klimatu a hrozbě budoucích pandemií nebyla nikdy zřetelnější než v dnešním světě sužovaném stoupajícími teplotami, extrémními vzorci projevů počasí a eskalujícími přírodními pohromami. Obě hrozby se dotýkají nás všech. Země mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha – včetně karibských a tichomořských států a částí Latinské Ameriky, Afriky a Asie, kde žije 40 % obyvatel planety – však v současnosti pociťují čtyřikrát větší ztráty a škody než jiné oblasti.
Při zdolávání těchto znepokojivých výzev musíme vytvářet pevná partnerství založená na důvěře a respektu. Globální klimatickou krizi lze přemoci, jedině když se aktivně zapojí celý svět. Bridgetownská iniciativa, zahájená loni v létě na Barbadosu a nedávno aktualizovaná, vyzývá nás všechny, abychom vynakládali co největší úsilí ve snaze klimatické události a pandemie odvracet a reagovat na ně. Musíme investovat dnes, abychom předešli vyšším nákladům později. Čas se krátí a my musíme konat dřív než nevratná újma postihne ty, kdo jsou nejméně schopni ji snášet.
Náš úkol má čtyři složky. Musíme posílit odolnost globální finanční soustavy vůči šokům. Musíme otevřít cestu tokům soukromého kapitálu, abychom dokázali urychlit zmírňování důsledků změny klimatu a lékařský výzkum. Musíme zvýšit dlouhodobé půjčky s nízkými náklady ve prospěch vlád, aby mohly posilovat odolnost svých občanů, obcí a zemí vůči pandemiím a katastrofám souvisejícím s klimatem. Konečně musíme najít nové nedluhové zdroje k financování rekonstrukce po pohromách. Bridgetownská iniciativa k dosažení těchto cílů navrhuje naléhavé reformy globálního finančního uspořádání a vyzývá ke ztrojnásobení zvýhodněných půjček a grantů ve prospěch nejchudších zemí světa.
Musíme ale také maximalizovat dostupnost a využití zdrojů, z nichž můžeme čerpat nejvíc: kapitálu v rozvojových bankách. Multilaterálním rozvojovým bankám (MRB) se v globální misi s cílem brzdit a zvládat změnu klimatu a pandemie nabízí jedinečná úloha. Instituce jako Evropská investiční banka už financování s vazbou na klima zvyšují ve snaze do roku 2025 dosáhnout cílů, které v roce 2019 vzešly ze Summitu OSN o opatřeních proti změně klimatu.
Do budoucna by efektivitu současného úvěrování mohlo dál zvýšit lepší propojení se širším okruhem veřejných rozvojových bank – včetně těch národních, které dohromady půjčují víc než dva biliony dolarů ročně. Odhady, které vypracovali ekonomové Vera Songwe, Nicholas Stern a Amar Bhattacharya, naznačují, že k budování odolnosti vůči klimatickým a pandemickým rizikům schází rozvojovému světu nízkonákladové financování ve výši nejméně 350 miliard dolarů ročně. To by vyžadovalo bezmála ztrojnásobení úvěrů MRB nad to, co nejchudším poskytují v současnosti.
Za tím účelem musíme co nejlépe využít všech forem stávajícího kapitálu, který je v rozvojových bankách k dispozici. Jelikož však této možnosti nemůže využít každý, vítáme také iniciativy usilující o převedení alokací zvláštních práv čerpání Mezinárodního měnového fondu (rezervního aktiva MMF, označovaného SDR) do multilaterálních rozvojových bank, aby mohly posílit úvěrování. Právě to je jedna oblast, kde EIB aktivně zapojuje země jako Rwandu a Barbados.
SPRING SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions
Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at just $49.99.
Subscribe Now
Bilancí rozvojových bank bychom také měli využít skrze sdílení a přesuny rizika – což je oblast, v nímž je EIB velice odborně zdatná. Abychom se však přiblížili k cíli ztrojnásobení úvěrů na klimatickou odolnost, rozvojové banky budou potřebovat víc splaceného kapitálu. Právě proto aktualizovaná Bridgetownská iniciativa obsahuje výzvu, aby se pro MRB vybralo sto miliard dolarů navíc.
Abychom z tohoto kapitálu vytěžili co nejvíc, bude nutné modernizovat způsob alokace podpory MRB. Ač se rozvojové banky právem zaměřují na nejchudší země, 70 % chudých lidí světa žije v zemích se středními příjmy, které v současnosti nejsou způsobilé čerpat zvýhodněné ani grantové prostředky. Ještě horší je, že teď milionům lidí hrozí, že v důsledku klimatické katastrofy či pandemie zchudnou. Kromě změny stávajících zvýhodněných opatření potřebujeme nové dlouhodobé nástroje nízkonákladového půjčování, abychom zacílili na vytváření odolnosti uvnitř zranitelných populací v zemích se středními příjmy. EIB proto nedávno schválila prodloužení splatnosti úvěrů pro suverénní protistrany až na 30 let, s dodatečnou desetiletou lhůtou.
Rozvojové banky by si měly uvědomit, že v dnešním světě globálních šoků jsou zásadní globální iniciativy k potírání chudoby a podpoře klimatické mitigace, druhové rozmanitosti, systémů včasného varování před přírodními pohromami a připravenosti a reakcí na pandemie. Úspěch bude vyžadovat věrnost cílům snižování chudoby a růstu, ale zároveň vykročení za úzce zaměřené projekty.
EIB tyto cíle plně podporuje a usiluje o jejich dosažení ve spolupráci s dalšími MRB. Po výzvě k činům loni na COP27 prosazuje klimatická skupina MRB přístup, který odolnost řeší na úrovni celých zemí. To znamená, že se soustředí na politiku, investice a opatření k budování kapacit, které podpoří zelenou transformaci v souladu s vlastními prioritami dané země. Takový přístup nám umožní posunout se od přírůstkového klimatické financování jednotlivých projektů k mnohem komplexnějšímu přístupu, který klade důraz na národní a celosvětové výsledky.
Při překonávání znepokojivých výzev, jež přinášejí změna klimatu a pandemie, musí všichni – ale Evropané a další zastánci přechodu k nulovým čistým emisím především – podpořit rozšířený objem financování. Díky svému modelu založenému na veřejném zájmu a novátorských schopnostech se systém veřejných rozvojových bank může stát mechanismem, s jehož pomocí dosáhneme společných globálních cílů. Jestliže se naše závazky v rámci Agendy udržitelného rozvoje a Pařížské klimatické dohody neprosadí, nepodaří se nám zmírnit strádání miliard.
Udržitelné budoucnosti dosáhneme jedině reformou finanční soustavy, zvětšením měřítka klimatických investic a nasloucháním zranitelným státům. Vzhledem ke sdílenému závazku vůči solidaritě, poctivosti a vzájemnému respektu musíme společně pracovat na tom, aby se transformační vize Bridgetownské iniciativy stala realitou.
Z angličtiny přeložil David Daduč