ŽENEVA – Když bylo Mabruce osmnáct, přišla jednou domů ze školy a začala vykašlávat krev. Cítila se špatně už asi dva měsíce, a když přišla na kliniku, popsala příznaky jako hubnutí, únavu, dýchavičnost, horečky, noční pocení, ztrátu chuti k jídlu a bolest při dýchání a kašli. U Mabruky byla zjištěna tuberkulóza (TBC) a byl jí předepsán denní režim 9-10 prášků. Léčba trvala šest měsíců a během té doby nemohla chodit do školy.
Je šokující, že Mabručina zkušenost byla téměř stejná, jako by se TBC nakazila v 50. letech minulého století, kdy byly objeveny první léky. V důsledku absence léčebných inovací od té doby, špatných životních podmínek a široce rozšířené chudoby je milionům lidí po celém světě stále upíráno právo na život bez TBC.
Každoročně se nemocí nakazí víc než deset milionů lidí. Přestože jí lze předcházet prevencí a lze ji léčit, je hlavní příčinou úmrtí mezi lidmi s HIV a nejčastější příčinou úmrtí vlivem infekčního činitele v moderní době.
Standardní léčba TBC je nepřijatelně zastaralá. Terapie je tak dlouhá a vedlejší účinky tak nepříjemné, že za absence komunitně založených programů mnoho lidí s TBC přestane léky během režimu užívat. Jedním z důsledků je vzestup antimikrobiální rezistence (AMR), která je v současnosti přední světovou zdravotní hrozbou.
Multirezistentní tuberkulóza v roce 2016 usmrtila 240 000 lidí. Víc než polovina nakažených takovou TBC nemá přístup k účinné léčbě. U těch, kdo se léčit mohou, terapie často trvá nejméně dva roky, za předpokladu, že se najde lék, který proti odolným bakteriím zabírá.
Cílem Agendy udržitelného rozvoje OSN je vymýtit TBC do roku 2030. Úsilí lídrů a investice potřebné k dosažení této mety přesto akutně chybí. Při současném tempu dosahování pokroku nám bude trvat do roku 2180, než s jednou ze světově nejstarších hrozeb pro veřejné zdraví skoncujeme.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mezinárodní společenství musí učinit pět konkrétních kroků, aby metlu TBC jednou pro vždy vymýtilo. V prvé řadě je třeba zaplnit mezery ve stávajících zdravotnických soustavách, aby byly všem lidem dostupné služby nutné k prevenci, diagnostice a léčbě TBC. Političtí vůdci a lídři občanské společnosti se musí víc přičinit o prosazení zdraví jako lidského práva. Přitom by se měli zaměřit zejména na AMR, která představuje hrozbu pro současné i budoucí generace.
Zadruhé musí zákonodárci a poskytovatelé zdravotní péče změnit standardní reakci na TBC, aby byla spravedlivější, založená na právech, nediskriminační a zaměřená na člověka, a to nejen ve zdravotnických prostředích, ale i na pracovištích, ve školách a věznicích. Obzvlášť důležité je to u zranitelných skupin obyvatel, mimo jiné dětí a lidí s HIV. Pohlédneme-li však na věc obecněji, nejzazším cílem by měla být všeobecná dostupnost zdravotní péče, aby byli lidé chráněni před potenciálně zničujícími zdravotnickými výdaji spojenými s TBC a multirezistentní TBC.
Zatřetí se musíme zavázat k uskutečnění investic nezbytných k vymýcení TBC, s vědomím, že tato eticky správná volba má také finanční smysl. OSN odhaduje, že v dlouhodobém výhledu, „každý dolar vynaložený na TBC přinese až 30 dolarů na lepším zdravotním stavu a vyšší produktivitě“.
Čtvrtou prioritou je využít zdrojů soukromého sektoru. K podnícení inovací a nových objevů naléhavě potřebujeme víc partnerské spolupráce mezi vládami, podniky (zejména výrobci léčiv) a organizacemi občanské společnosti. Cílem by mělo být vyvinout lepší, méně toxické léčebné režimy, které zabírají rychleji než ty, které máme k dispozici v současnosti.
Konečně se mezinárodní společenství musí zavázat k rozhodnému a zodpovědnému globálnímu vedení. Bez zodpovědnosti mají cíle a závazky pramalý význam. Na vlády je nutné vyvíjet tlak, aby zvyšovaly životní úrovně. To znamená zajistit přístup k výživné stravě, čistému prostředí a vzdělávání a pečovat o zdravé ekonomické podmínky. Splnění těchto cílů udělá hodně pro snížení břemene TBC.
Země, které dosáhly významného pokroku v boji proti TBC, jsou za posledních 15 let výjimkou. Aby se pokrok stal globální normou, budeme muset dát dohromady kritické množství zemí, které řeší strukturálními faktory TBC a zároveň vyčlenily dostatečné financování na léčbu. Konkrétně to znamená rozpoznat 40 % případů tuberkulózy – z nichž 60 % je mezi lidmi s HIV –, které každoročně uniknou pozornosti.
Valné shromáždění OSN pořádá 26. září své vůbec první zasedání na vysoké úrovni na téma TBC a členské státy vydají politické prohlášení o záměru tuto záležitost řešit. Rádi bychom je vyzvali, aby uvažovaly o výše uvedených pěti součástech aktivit. Právě tam začíná cesta ke světu bez tuberkulózy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Donald Trump and Elon Musk's reign of disruption is crippling research universities’ ability to serve as productive partners in innovation, thus threatening the very system that they purport to celebrate. The Chinese, who are increasingly becoming frontier innovators in their own right, will be forever grateful.
warns that the pillars of US dynamism and competitiveness are being systematically toppled.
US Treasury Secretary Scott Bessent’s defense of President Donald Trump’s trade tariffs as a step toward “rebalancing” the US economy misses the point. While some economies, like China and Germany, need to increase domestic spending, the US needs to increase national saving.
thinks US Treasury Secretary Scott Bessent is neglecting the need for spending cuts in major federal programs.
ŽENEVA – Když bylo Mabruce osmnáct, přišla jednou domů ze školy a začala vykašlávat krev. Cítila se špatně už asi dva měsíce, a když přišla na kliniku, popsala příznaky jako hubnutí, únavu, dýchavičnost, horečky, noční pocení, ztrátu chuti k jídlu a bolest při dýchání a kašli. U Mabruky byla zjištěna tuberkulóza (TBC) a byl jí předepsán denní režim 9-10 prášků. Léčba trvala šest měsíců a během té doby nemohla chodit do školy.
Je šokující, že Mabručina zkušenost byla téměř stejná, jako by se TBC nakazila v 50. letech minulého století, kdy byly objeveny první léky. V důsledku absence léčebných inovací od té doby, špatných životních podmínek a široce rozšířené chudoby je milionům lidí po celém světě stále upíráno právo na život bez TBC.
Každoročně se nemocí nakazí víc než deset milionů lidí. Přestože jí lze předcházet prevencí a lze ji léčit, je hlavní příčinou úmrtí mezi lidmi s HIV a nejčastější příčinou úmrtí vlivem infekčního činitele v moderní době.
Standardní léčba TBC je nepřijatelně zastaralá. Terapie je tak dlouhá a vedlejší účinky tak nepříjemné, že za absence komunitně založených programů mnoho lidí s TBC přestane léky během režimu užívat. Jedním z důsledků je vzestup antimikrobiální rezistence (AMR), která je v současnosti přední světovou zdravotní hrozbou.
Multirezistentní tuberkulóza v roce 2016 usmrtila 240 000 lidí. Víc než polovina nakažených takovou TBC nemá přístup k účinné léčbě. U těch, kdo se léčit mohou, terapie často trvá nejméně dva roky, za předpokladu, že se najde lék, který proti odolným bakteriím zabírá.
Cílem Agendy udržitelného rozvoje OSN je vymýtit TBC do roku 2030. Úsilí lídrů a investice potřebné k dosažení této mety přesto akutně chybí. Při současném tempu dosahování pokroku nám bude trvat do roku 2180, než s jednou ze světově nejstarších hrozeb pro veřejné zdraví skoncujeme.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mezinárodní společenství musí učinit pět konkrétních kroků, aby metlu TBC jednou pro vždy vymýtilo. V prvé řadě je třeba zaplnit mezery ve stávajících zdravotnických soustavách, aby byly všem lidem dostupné služby nutné k prevenci, diagnostice a léčbě TBC. Političtí vůdci a lídři občanské společnosti se musí víc přičinit o prosazení zdraví jako lidského práva. Přitom by se měli zaměřit zejména na AMR, která představuje hrozbu pro současné i budoucí generace.
Zadruhé musí zákonodárci a poskytovatelé zdravotní péče změnit standardní reakci na TBC, aby byla spravedlivější, založená na právech, nediskriminační a zaměřená na člověka, a to nejen ve zdravotnických prostředích, ale i na pracovištích, ve školách a věznicích. Obzvlášť důležité je to u zranitelných skupin obyvatel, mimo jiné dětí a lidí s HIV. Pohlédneme-li však na věc obecněji, nejzazším cílem by měla být všeobecná dostupnost zdravotní péče, aby byli lidé chráněni před potenciálně zničujícími zdravotnickými výdaji spojenými s TBC a multirezistentní TBC.
Zatřetí se musíme zavázat k uskutečnění investic nezbytných k vymýcení TBC, s vědomím, že tato eticky správná volba má také finanční smysl. OSN odhaduje, že v dlouhodobém výhledu, „každý dolar vynaložený na TBC přinese až 30 dolarů na lepším zdravotním stavu a vyšší produktivitě“.
Čtvrtou prioritou je využít zdrojů soukromého sektoru. K podnícení inovací a nových objevů naléhavě potřebujeme víc partnerské spolupráce mezi vládami, podniky (zejména výrobci léčiv) a organizacemi občanské společnosti. Cílem by mělo být vyvinout lepší, méně toxické léčebné režimy, které zabírají rychleji než ty, které máme k dispozici v současnosti.
Konečně se mezinárodní společenství musí zavázat k rozhodnému a zodpovědnému globálnímu vedení. Bez zodpovědnosti mají cíle a závazky pramalý význam. Na vlády je nutné vyvíjet tlak, aby zvyšovaly životní úrovně. To znamená zajistit přístup k výživné stravě, čistému prostředí a vzdělávání a pečovat o zdravé ekonomické podmínky. Splnění těchto cílů udělá hodně pro snížení břemene TBC.
Při plnění tohoto programu se zemím dostává pomoci od významných světových zdravotnických organizací, jako jsou Globální fond pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, Unitaid, Krizový plán prezidenta USA na pomoc proti AIDS a další. Vzhledem k tomu, že schodek ve financování dosahuje 2,3 miliardy dolarů ročně, snahu o vymýcení TBC nelze nechat jen na několika organizacích.
Země, které dosáhly významného pokroku v boji proti TBC, jsou za posledních 15 let výjimkou. Aby se pokrok stal globální normou, budeme muset dát dohromady kritické množství zemí, které řeší strukturálními faktory TBC a zároveň vyčlenily dostatečné financování na léčbu. Konkrétně to znamená rozpoznat 40 % případů tuberkulózy – z nichž 60 % je mezi lidmi s HIV –, které každoročně uniknou pozornosti.
Valné shromáždění OSN pořádá 26. září své vůbec první zasedání na vysoké úrovni na téma TBC a členské státy vydají politické prohlášení o záměru tuto záležitost řešit. Rádi bychom je vyzvali, aby uvažovaly o výše uvedených pěti součástech aktivit. Právě tam začíná cesta ke světu bez tuberkulózy.
Z angličtiny přeložil David Daduč