ŽENEVA – Představte si následující scénář: během několika dní se po světě rozšíří pandemie smrtelné chřipky, která zastaví obchod a cestování, vyvolá společenský chaos, ochromí globální ekonomiku a ohrozí desetimiliony životů. Propuknutí nemoci v tak velkém měřítku je alarmující – ale veskrze realistická – vyhlídka. Aby svět tato rizika zmírnil, musí ještě dnes přijmout kroky, které ho na ně připraví.
V posledních několika letech došlo k řadě takových výskytů – od žluté zimnice po ebolu –, a to i v hustě osídlených oblastech. Dnes nová zpráva Globální komise pro monitorování připravenosti varuje, že lidstvo směřuje k novodobé obdobě pandemie chřipky z roku 1918, která zasáhla třetinu světové populace a zabila přibližně 50 milionů lidí.
Podobné ohnisko výskytu by se dnes šířilo mnohem rychleji a mnohem dál a mohlo by těžce zasáhnout ekonomiky na celém světě – což by potenciálně mohlo vést ke ztrátě 5% globální ekonomiky. Navzdory hrozbám, které tato i další zdravotnické krize představují pro globální bezpečnost, je však příprava na ně pro politické představitele málokdy prioritou. K dnešnímu dni žádná vláda plně nefinancuje ani nezavádí Mezinárodní zdravotnické regulace, hlavní mezinárodní úmluvu v oblasti zdravotnické bezpečnosti, k níž se všechny země přihlásily. Není tedy překvapivé, že svět je na pandemii šířící se rychle vzduchem žalostně nepřipravený.
ŽENEVA – Představte si následující scénář: během několika dní se po světě rozšíří pandemie smrtelné chřipky, která zastaví obchod a cestování, vyvolá společenský chaos, ochromí globální ekonomiku a ohrozí desetimiliony životů. Propuknutí nemoci v tak velkém měřítku je alarmující – ale veskrze realistická – vyhlídka. Aby svět tato rizika zmírnil, musí ještě dnes přijmout kroky, které ho na ně připraví.
V posledních několika letech došlo k řadě takových výskytů – od žluté zimnice po ebolu –, a to i v hustě osídlených oblastech. Dnes nová zpráva Globální komise pro monitorování připravenosti varuje, že lidstvo směřuje k novodobé obdobě pandemie chřipky z roku 1918, která zasáhla třetinu světové populace a zabila přibližně 50 milionů lidí.
Podobné ohnisko výskytu by se dnes šířilo mnohem rychleji a mnohem dál a mohlo by těžce zasáhnout ekonomiky na celém světě – což by potenciálně mohlo vést ke ztrátě 5% globální ekonomiky. Navzdory hrozbám, které tato i další zdravotnické krize představují pro globální bezpečnost, je však příprava na ně pro politické představitele málokdy prioritou. K dnešnímu dni žádná vláda plně nefinancuje ani nezavádí Mezinárodní zdravotnické regulace, hlavní mezinárodní úmluvu v oblasti zdravotnické bezpečnosti, k níž se všechny země přihlásily. Není tedy překvapivé, že svět je na pandemii šířící se rychle vzduchem žalostně nepřipravený.