NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Not only did Donald Trump win last week’s US presidential election decisively – winning some three million more votes than his opponent, Vice President Kamala Harris – but the Republican Party he now controls gained majorities in both houses on Congress. Given the far-reaching implications of this result – for both US democracy and global stability – understanding how it came about is essential.
By voting for Republican candidates, working-class voters effectively get to have their cake and eat it, expressing conservative moral preferences while relying on Democrats to fight for their basic economic security. The best strategy for Democrats now will be to permit voters to face the consequences of their choice.
urges the party to adopt a long-term strategy aimed at discrediting the MAGA ideology once and for all.
NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka