CAMBRIDGE – Zkušenost uplynulých tří let rozbila mýtus, že americká ústava dokáže sama o sobě ochránit americkou demokracii před narcistickým, nevyzpytatelným, polarizujícím a autoritářským prezidentem. Problémy země se však neomezují jen na hrozbu v Bílém domě. Za současnou situaci nesou zodpovědnost také všichni Američané, protože jsme zanedbali klíčové instituce a ignorovali stále výraznější strukturální slabiny, které vytvořily podmínky pro to, aby se demagog Trumpova typu vůbec mohl objevit.
Současné strukturální problémy Ameriky stojí nejméně na třech velkých zlomových liniích. První je ekonomická. Během desetiletí po druhé světové válce dosáhly Spojené státy nejen rychlého, ale i široce sdíleného růstu, kdy mzdy většiny zaměstnanců kopírovaly průměrný růst produktivity práce přibližně o 2% ročně. Tento růst podepíraly nástroje trhu práce, jako byly minimální mzdy a odbory, ale i technologické změny, které generovaly kvalitní (dobře placená a bezpečná) pracovní místa pro většinu amerických zaměstnanců.
Toto institucionální uspořádání se začalo v 80. letech rozpadat. Kvalitní pracovní místa postupně mizela, nerovnost se začala prohlubovat, střední reálné (o inflaci očištěné) mzdy stagnovaly, a reálné mzdy zaměstnanců s nízkým vzděláním dokonce začaly klesat. Za tímto obratem stála řada faktorů včetně eroze federální minimální mzdy, nových zákonů a soudních nálezů podkopávajících kolektivní vyjednávání, změn v normách pro vyměřování mezd, obchodu s Čínou a offshoringu a také automatizace.
CAMBRIDGE – Zkušenost uplynulých tří let rozbila mýtus, že americká ústava dokáže sama o sobě ochránit americkou demokracii před narcistickým, nevyzpytatelným, polarizujícím a autoritářským prezidentem. Problémy země se však neomezují jen na hrozbu v Bílém domě. Za současnou situaci nesou zodpovědnost také všichni Američané, protože jsme zanedbali klíčové instituce a ignorovali stále výraznější strukturální slabiny, které vytvořily podmínky pro to, aby se demagog Trumpova typu vůbec mohl objevit.
Současné strukturální problémy Ameriky stojí nejméně na třech velkých zlomových liniích. První je ekonomická. Během desetiletí po druhé světové válce dosáhly Spojené státy nejen rychlého, ale i široce sdíleného růstu, kdy mzdy většiny zaměstnanců kopírovaly průměrný růst produktivity práce přibližně o 2% ročně. Tento růst podepíraly nástroje trhu práce, jako byly minimální mzdy a odbory, ale i technologické změny, které generovaly kvalitní (dobře placená a bezpečná) pracovní místa pro většinu amerických zaměstnanců.
Toto institucionální uspořádání se začalo v 80. letech rozpadat. Kvalitní pracovní místa postupně mizela, nerovnost se začala prohlubovat, střední reálné (o inflaci očištěné) mzdy stagnovaly, a reálné mzdy zaměstnanců s nízkým vzděláním dokonce začaly klesat. Za tímto obratem stála řada faktorů včetně eroze federální minimální mzdy, nových zákonů a soudních nálezů podkopávajících kolektivní vyjednávání, změn v normách pro vyměřování mezd, obchodu s Čínou a offshoringu a také automatizace.