NEW YORK – Scott Bessent, který byl nominován na ministra financí USA, klade oprávněně důraz na rychlejší ekonomický růst jako určující faktor druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Silnější ekonomický růst nejen podpoří zvyšování příjmů a životní úrovně, což je přirozeně klíčový cíl hospodářské politiky, ale také může přispět ke snížení rozsáhlého federálního deficitu a poměru dluhu k HDP a ulehčit složité kompromisy mezi výdaji na obranu, sociální zabezpečení, vzdělávání a výzkum.
O rychlejším růstu však nestačí jen snít. Je nutné vytvořit promyšlenou agendu, která vychází z pochopení, jak ekonomická politika může produkci buď podpořit, nebo naopak brzdit. Zatímco proinvestiční daňová politika by mohla zvýšit akumulaci kapitálu, produktivitu a HDP, vyšší úrokové sazby v důsledku deficitně financovaných daňových nebo výdajových změn by mohly mít opačný účinek. A vzhledem k tomu, že počet odpracovaných hodin je přímo úměrný růstu produkce a HDP, měla by nová administrativa upustit od politik, které brání plnému zapojení pracovní síly, a vyhnout se neočekávaným restrikcím v oblasti legální imigrace.
I když si uvědomujeme, že některé politické změny, které zvyšují produkci, mohou mít nepříznivý vliv na jiné oblasti společenského zájmu (např. distribuce příjmů) nebo dokonce na národní bezpečnost, politici by se měli soustředit primárně na růst produktivity. Ten se opírá o tři základní pilíře: podporu výzkumu, investičně vstřícnou daňovou politiku a účinnější regulace.
Klíčovým faktorem rozvoje moderních ekonomik jsou nápady. Základní výzkum v oblasti věd, technologií a medicíny pohání inovace, které posouvají technologie, zefektivňují podnikání a zlepšují zdraví i kvalitu života. Podpora takového výzkumu ze strany federální vlády je proto zcela opodstatněná. Jelikož soukromé firmy nemohou plně profitovat z veškerého základního výzkumu, nemají dostatečnou motivaci do něj investovat. Naopak vládní podpora v této oblasti přináší široké pozitivní dopady, jak ukázaly dřívější investice ministerstva obrany, jež urychlily digitální revoluci.
Za těchto okolností jsou škrty ve federální podpoře základního výzkumu v rozporu s politikou růstu. Politici by však měli přehodnotit způsob přidělování výzkumných prostředků, aby zajistili jejich efektivitu, a zároveň podpořit začínající vědce a odvážnější přístup k novým myšlenkám.
Kromě podpory přenosu inovací ze základního výzkumu a obranných programů by federální podpora aplikovaného výzkumu v centrech po celé zemi urychlila šíření nových technologií a myšlenek podporujících produktivitu. Taková centra také přispívají k širšímu sdílení hospodářské prosperity tím, že inovace zpřístupňují široké veřejnosti, podobně jako kdysi v oblasti zemědělství a průmyslu.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Co se týká druhého pilíře, administrativa by se měla snažit rozšířit proinvestiční ustanovení zákona o snižování daní a pracovních místech (TCJA), které Trump podepsal v roce 2017. Zatímco nižší daňové sazby na zisky podniků podle TCJA zůstávají v platnosti, odpisy podnikových investic, které jsou silným nástrojem pro zvýšení akumulace kapitálu, produktivity a příjmů, mají být postupně zrušeny v období 2023-26. Toto ustanovení by mohlo být znovu zavedeno a trvale zakotveno prostřednictvím snížení výdajů na daňové pobídky v rámci zákona o snížení inflace nebo omezením rozpočtových výdajů v rámci výkonných nařízeních prezidenta Joea Bidena, jako například 175 miliard dolarů určených na odpuštění studentských půjček.
Pokud by nová administrativa chtěla rozšířit daňovou reformu, mohla by navázat na plán Republikánů ve sněmovně z roku 2016, který navrhoval přesun od daně z příjmů k dani z peněžních toků. Reforma by umožnila okamžité odepsání investic, ale zároveň nepovolila odpočet úroků pro nefinanční firmy, čímž by podpořila investice a růst, odstranila daňové pobídky zvýhodňující dluh oproti vlastnímu kapitálu a zjednodušila daňový systém.
To nás přivádí ke třetímu pilíři úspěšné strategie růstu, jímž je účinná regulace. Klíčové však není množství opatření či míra regulování dané oblasti. Pro růst je skutečně důležité, jak mohou změny v regulaci zlepšit vyhlídky na růst prostřednictvím inovací, investic a alokace kapitálu, přičemž je třeba se zaměřit na kompromisy v oblasti rizik. Tvůrci strategie by si nejprve měli položit následující otázky. Proč nedokážeme vybudovat lepší infrastrukturu rychleji? Proč nemohou být kapitálové trhy a bankovní úvěry svižnější? Takové otázky nejenže určují konkrétní cíl, ale také vyžadují, aby člověk identifikoval potřebné kompromisy.
Zdá se, že ohlášené změny ve vedení Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) a Federálního rezervního systému by mohly být příslibem finančních regulací vedoucích k efektivnější alokaci kapitálu a lepším růstovým vyhlídkám. Bude však také nutné, aby politici usnadnili rozvoj infrastruktury a modernizaci elektrických sítí k zajištění dostatečné kapacity pro datová centra, která jsou potřebná pro generativní umělou inteligenci. K tomu bude zapotřebí důkladnější analýza nákladů a přínosů na federální úrovni a efektivnější spolupráce se státními a místními úřady při schvalování projektů. V rámci této strategie lze využít federální finanční programy jako nástroj motivace či nátlaku.
Bessentův důraz na hospodářský růst je na místě. Nastavením ambiciózního cíle 3% ročního růstu poskytl nové administrativě jasný orientační bod pro formování hospodářské strategie.
Glenn Hubbard, profesor ekonomie a financí na Kolumbijské univerzitě, je bývalým předsedou Rady ekonomických poradců USA za vlády prezidenta George W. Bushe.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US President Donald Trump’s import tariffs have triggered a wave of retaliatory measures, setting off a trade war with key partners and raising fears of a global downturn. But while Trump’s protectionism and erratic policy shifts could have far-reaching implications, the greatest victim is likely to be the United States itself.
warns that the new administration’s protectionism resembles the strategy many developing countries once tried.
It took a pandemic and the threat of war to get Germany to dispense with the two taboos – against debt and monetary financing of budgets – that have strangled its governments for decades. Now, it must join the rest of Europe in offering a positive vision of self-sufficiency and an “anti-fascist economic policy.”
welcomes the apparent departure from two policy taboos that have strangled the country's investment.
NEW YORK – Scott Bessent, který byl nominován na ministra financí USA, klade oprávněně důraz na rychlejší ekonomický růst jako určující faktor druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Silnější ekonomický růst nejen podpoří zvyšování příjmů a životní úrovně, což je přirozeně klíčový cíl hospodářské politiky, ale také může přispět ke snížení rozsáhlého federálního deficitu a poměru dluhu k HDP a ulehčit složité kompromisy mezi výdaji na obranu, sociální zabezpečení, vzdělávání a výzkum.
O rychlejším růstu však nestačí jen snít. Je nutné vytvořit promyšlenou agendu, která vychází z pochopení, jak ekonomická politika může produkci buď podpořit, nebo naopak brzdit. Zatímco proinvestiční daňová politika by mohla zvýšit akumulaci kapitálu, produktivitu a HDP, vyšší úrokové sazby v důsledku deficitně financovaných daňových nebo výdajových změn by mohly mít opačný účinek. A vzhledem k tomu, že počet odpracovaných hodin je přímo úměrný růstu produkce a HDP, měla by nová administrativa upustit od politik, které brání plnému zapojení pracovní síly, a vyhnout se neočekávaným restrikcím v oblasti legální imigrace.
I když si uvědomujeme, že některé politické změny, které zvyšují produkci, mohou mít nepříznivý vliv na jiné oblasti společenského zájmu (např. distribuce příjmů) nebo dokonce na národní bezpečnost, politici by se měli soustředit primárně na růst produktivity. Ten se opírá o tři základní pilíře: podporu výzkumu, investičně vstřícnou daňovou politiku a účinnější regulace.
Klíčovým faktorem rozvoje moderních ekonomik jsou nápady. Základní výzkum v oblasti věd, technologií a medicíny pohání inovace, které posouvají technologie, zefektivňují podnikání a zlepšují zdraví i kvalitu života. Podpora takového výzkumu ze strany federální vlády je proto zcela opodstatněná. Jelikož soukromé firmy nemohou plně profitovat z veškerého základního výzkumu, nemají dostatečnou motivaci do něj investovat. Naopak vládní podpora v této oblasti přináší široké pozitivní dopady, jak ukázaly dřívější investice ministerstva obrany, jež urychlily digitální revoluci.
Za těchto okolností jsou škrty ve federální podpoře základního výzkumu v rozporu s politikou růstu. Politici by však měli přehodnotit způsob přidělování výzkumných prostředků, aby zajistili jejich efektivitu, a zároveň podpořit začínající vědce a odvážnější přístup k novým myšlenkám.
Kromě podpory přenosu inovací ze základního výzkumu a obranných programů by federální podpora aplikovaného výzkumu v centrech po celé zemi urychlila šíření nových technologií a myšlenek podporujících produktivitu. Taková centra také přispívají k širšímu sdílení hospodářské prosperity tím, že inovace zpřístupňují široké veřejnosti, podobně jako kdysi v oblasti zemědělství a průmyslu.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Co se týká druhého pilíře, administrativa by se měla snažit rozšířit proinvestiční ustanovení zákona o snižování daní a pracovních místech (TCJA), které Trump podepsal v roce 2017. Zatímco nižší daňové sazby na zisky podniků podle TCJA zůstávají v platnosti, odpisy podnikových investic, které jsou silným nástrojem pro zvýšení akumulace kapitálu, produktivity a příjmů, mají být postupně zrušeny v období 2023-26. Toto ustanovení by mohlo být znovu zavedeno a trvale zakotveno prostřednictvím snížení výdajů na daňové pobídky v rámci zákona o snížení inflace nebo omezením rozpočtových výdajů v rámci výkonných nařízeních prezidenta Joea Bidena, jako například 175 miliard dolarů určených na odpuštění studentských půjček.
Pokud by nová administrativa chtěla rozšířit daňovou reformu, mohla by navázat na plán Republikánů ve sněmovně z roku 2016, který navrhoval přesun od daně z příjmů k dani z peněžních toků. Reforma by umožnila okamžité odepsání investic, ale zároveň nepovolila odpočet úroků pro nefinanční firmy, čímž by podpořila investice a růst, odstranila daňové pobídky zvýhodňující dluh oproti vlastnímu kapitálu a zjednodušila daňový systém.
To nás přivádí ke třetímu pilíři úspěšné strategie růstu, jímž je účinná regulace. Klíčové však není množství opatření či míra regulování dané oblasti. Pro růst je skutečně důležité, jak mohou změny v regulaci zlepšit vyhlídky na růst prostřednictvím inovací, investic a alokace kapitálu, přičemž je třeba se zaměřit na kompromisy v oblasti rizik. Tvůrci strategie by si nejprve měli položit následující otázky. Proč nedokážeme vybudovat lepší infrastrukturu rychleji? Proč nemohou být kapitálové trhy a bankovní úvěry svižnější? Takové otázky nejenže určují konkrétní cíl, ale také vyžadují, aby člověk identifikoval potřebné kompromisy.
Zdá se, že ohlášené změny ve vedení Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) a Federálního rezervního systému by mohly být příslibem finančních regulací vedoucích k efektivnější alokaci kapitálu a lepším růstovým vyhlídkám. Bude však také nutné, aby politici usnadnili rozvoj infrastruktury a modernizaci elektrických sítí k zajištění dostatečné kapacity pro datová centra, která jsou potřebná pro generativní umělou inteligenci. K tomu bude zapotřebí důkladnější analýza nákladů a přínosů na federální úrovni a efektivnější spolupráce se státními a místními úřady při schvalování projektů. V rámci této strategie lze využít federální finanční programy jako nástroj motivace či nátlaku.
Bessentův důraz na hospodářský růst je na místě. Nastavením ambiciózního cíle 3% ročního růstu poskytl nové administrativě jasný orientační bod pro formování hospodářské strategie.
Glenn Hubbard, profesor ekonomie a financí na Kolumbijské univerzitě, je bývalým předsedou Rady ekonomických poradců USA za vlády prezidenta George W. Bushe.