Než si během letošních svátků budete přát nové PC se systémem Windows, připomeňte si staré moudro: „Dobře uvaž, čeho si žádáš.“
V nejlepším z možných světů bychom všichni těžili z takzvaných „síťových efektů“, plynoucích z toho, že většina lidí používá tentýž software: všichni by mohli navzájem snadno komunikovat a učit se, jak efektivně software používat. Vzhledem k tomu, že Microsoft bohužel síťových efektů nevyužívá ku prospěchu uživatelů, ale k maximalizaci svých zisků, svět, který přináší, není ani zdaleka nejlepší.
Vezměme si Vistu, další „skvělý“ operační systém, který Microsoft uvedl letos na trh, společně s Office 2007. Prvním člověkem u nás ve firmě, který k Vistě přišel, byl výkonný místopředseda. A zuřil. Vistu a Office 2007 dostal automaticky s novým počítačem Dell. Společnost Dell se neptala: „Dal byste přednost starým verzím operačního systému a MS Office, které už umíte používat?“ Náš místopředseda tak dostal zbrusu nový počítač, který neuměl používat: funkce byly nově uspořádané a klávesové zkratky jiné.
Uvažme náklady spojené s produktivitou milionů lidí jako on, kteří se musí přizpůsobit novému systému. Jeho spolupracovníci navíc nemohli otevřít soubory z programu Microsoft Word, které jim poslal v novém formátu „.docx“. Ozývali se mu zpátky a žádali, aby soubory poslal znovu, ve starším formátu „.doc“ – což možná nešlo, pokud bezděčně použil nějaké nové formátovací přikrášlení.
Jistěže, Microsoft poskytuje záplatu, která starším verzím Office umožňuje nový formát „.docx“ otevírat. Microsoft tomu ale nedělá publicitu – ba ani vás neupozorní, pokud váš dokument z Office 2007 ztrácí kompatibilitu se staršími verzemi.
Přestože Microsoft mohl v MS Wordu ponechat tradiční formát „.doc“ jako výchozí, nesplnilo by to svůj účel: až nakonec dostatečně velká část světa za Office 2007 zaplatí, váhavci se už budou muset bránit zuby nehty. A po dalších čtyřech pěti letech Microsoft začne naše muka nanovo.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Ovšemže Microsoft je majitelem svého staršího softwaru a může se rozhodnout, za jakou cenu jej bude prodávat – či zda jej vůbec bude prodávat. Rafinovaněji nahlíženo, Microsoft může řídit očekávání, která se ukazují jako sebenaplňující, jakmile jsou síťové ekonomiky značně veliké, jak tomu je na softwarových trzích.
Kdyby se zítra všichni probudili s očekáváním, že se svět do roka přesune k počítačům Apple, prodej Windows by se propadl. Proč si kupovat počítač s Windows, když všichni kolegové budou mít Macintoshe a na rozdíl od Windows vám s ním dokáží pomoci a když všichni nezávislí vývojáři budou programovat software pro nový operační systém Leopard na Macovi?
Takový ale náš svět není. Kdykoli Microsoft uvede na trh nový operační systém, není otázkou, zda na něj máme přejít, ale kdy tak učinit. Přidání nových prvků může přechod urychlit, ale bezpodmínečné je pouze to, aby byl nový systém v některých ohledech s existujícími systémy nekompatibilní a aby dostatečný počet lidí očekával, že se stane novým standardem.
Samozřejmě že tvorba nového softwaru je nákladná. Tak proč by se jí měl Microsoft obtěžovat?
Laureát Nobelovy ceny Ronald Coase na tuto otázku odpověděl už dávno. Podle „Coaseho domněnky“ musí monopolista v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby prodávat za mezní náklady. Problém pro Microsoft je v tom, že mezní náklady u softwaru jsou nulové. V důsledku toho by Microsoft nemohl ani zdaleka vytěžit plné monopolní výnosy, pokud by neprodával aktualizace. Koneckonců, třebaže Microsoft má monopol na primární prodej svého softwaru, kopie prodané v roce 2007 soupeří s kopiemi prodanými v roce 2006.
Microsoft tedy díky vytváření potíží s kompatibilitou, nepatrných i zcela zřejmých, kvůli nimž starší software zastarává, může své operační systémy prodávat s vysokou marží bez obav, že si lidé počkají, až cena klesne. Cena neklesne nikdy, protože Microsoft jednoduše uvede na trh nový systém, opět s vysokou ziskovou marží.
Společnost Microsoft má už 15 let antimonopolní potíže a navzdory její nedávné dohodě s Evropskou unií, že licencuje svůj zdrojový kód, se zřejmě do problémů dostane znovu. Až k tomu dojde, doufám, že antimonopolní úřady zváží opatření, které jsme s Ianem Ayresem a Halem Varianem navrhli.
Předpokládejme, že by Microsoft musel udílet licence ke svému starému softwaru zdarma, kdykoli by představil jeho novou verzi. To by bylo firmě pobídkou, aby si dala záležet, že nové verze jsou kompatibilní s verzemi staršími a že jsou výrazně lepší – jinak by se nové verze neprodávaly nebo alespoň ne snadno. Kdyby se nový software Microsoftu musel úspěšně prosazovat v konkurenci alespoň s jeho starším softwarem, věděli bychom, že se svět zlepšuje.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Though Donald Trump attracted more support than ever from working-class voters in the 2024 US presidential election, he has long embraced an agenda that benefits the wealthiest Americans above all. During his second term, however, Trump seems committed not just to serving America’s ultra-rich, but to letting them wield state power themselves.
The reputation of China's longest-serving premier has fared far better than that of the Maoist regime he faithfully served. Zhou's political survival skills enabled him to survive many purges, and even to steer Mao away from potential disasters, but he could not escape the Chairman's cruelty, even at the end of his life.
reflects on the complicated life and legacy of the renowned diplomat who was Mao Zedong’s dutiful lieutenant.
Než si během letošních svátků budete přát nové PC se systémem Windows, připomeňte si staré moudro: „Dobře uvaž, čeho si žádáš.“
V nejlepším z možných světů bychom všichni těžili z takzvaných „síťových efektů“, plynoucích z toho, že většina lidí používá tentýž software: všichni by mohli navzájem snadno komunikovat a učit se, jak efektivně software používat. Vzhledem k tomu, že Microsoft bohužel síťových efektů nevyužívá ku prospěchu uživatelů, ale k maximalizaci svých zisků, svět, který přináší, není ani zdaleka nejlepší.
Vezměme si Vistu, další „skvělý“ operační systém, který Microsoft uvedl letos na trh, společně s Office 2007. Prvním člověkem u nás ve firmě, který k Vistě přišel, byl výkonný místopředseda. A zuřil. Vistu a Office 2007 dostal automaticky s novým počítačem Dell. Společnost Dell se neptala: „Dal byste přednost starým verzím operačního systému a MS Office, které už umíte používat?“ Náš místopředseda tak dostal zbrusu nový počítač, který neuměl používat: funkce byly nově uspořádané a klávesové zkratky jiné.
Uvažme náklady spojené s produktivitou milionů lidí jako on, kteří se musí přizpůsobit novému systému. Jeho spolupracovníci navíc nemohli otevřít soubory z programu Microsoft Word, které jim poslal v novém formátu „.docx“. Ozývali se mu zpátky a žádali, aby soubory poslal znovu, ve starším formátu „.doc“ – což možná nešlo, pokud bezděčně použil nějaké nové formátovací přikrášlení.
Jistěže, Microsoft poskytuje záplatu, která starším verzím Office umožňuje nový formát „.docx“ otevírat. Microsoft tomu ale nedělá publicitu – ba ani vás neupozorní, pokud váš dokument z Office 2007 ztrácí kompatibilitu se staršími verzemi.
Přestože Microsoft mohl v MS Wordu ponechat tradiční formát „.doc“ jako výchozí, nesplnilo by to svůj účel: až nakonec dostatečně velká část světa za Office 2007 zaplatí, váhavci se už budou muset bránit zuby nehty. A po dalších čtyřech pěti letech Microsoft začne naše muka nanovo.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
Ovšemže Microsoft je majitelem svého staršího softwaru a může se rozhodnout, za jakou cenu jej bude prodávat – či zda jej vůbec bude prodávat. Rafinovaněji nahlíženo, Microsoft může řídit očekávání, která se ukazují jako sebenaplňující, jakmile jsou síťové ekonomiky značně veliké, jak tomu je na softwarových trzích.
Kdyby se zítra všichni probudili s očekáváním, že se svět do roka přesune k počítačům Apple, prodej Windows by se propadl. Proč si kupovat počítač s Windows, když všichni kolegové budou mít Macintoshe a na rozdíl od Windows vám s ním dokáží pomoci a když všichni nezávislí vývojáři budou programovat software pro nový operační systém Leopard na Macovi?
Takový ale náš svět není. Kdykoli Microsoft uvede na trh nový operační systém, není otázkou, zda na něj máme přejít, ale kdy tak učinit. Přidání nových prvků může přechod urychlit, ale bezpodmínečné je pouze to, aby byl nový systém v některých ohledech s existujícími systémy nekompatibilní a aby dostatečný počet lidí očekával, že se stane novým standardem.
Samozřejmě že tvorba nového softwaru je nákladná. Tak proč by se jí měl Microsoft obtěžovat?
Laureát Nobelovy ceny Ronald Coase na tuto otázku odpověděl už dávno. Podle „Coaseho domněnky“ musí monopolista v oblasti zboží dlouhodobé spotřeby prodávat za mezní náklady. Problém pro Microsoft je v tom, že mezní náklady u softwaru jsou nulové. V důsledku toho by Microsoft nemohl ani zdaleka vytěžit plné monopolní výnosy, pokud by neprodával aktualizace. Koneckonců, třebaže Microsoft má monopol na primární prodej svého softwaru, kopie prodané v roce 2007 soupeří s kopiemi prodanými v roce 2006.
Microsoft tedy díky vytváření potíží s kompatibilitou, nepatrných i zcela zřejmých, kvůli nimž starší software zastarává, může své operační systémy prodávat s vysokou marží bez obav, že si lidé počkají, až cena klesne. Cena neklesne nikdy, protože Microsoft jednoduše uvede na trh nový systém, opět s vysokou ziskovou marží.
Společnost Microsoft má už 15 let antimonopolní potíže a navzdory její nedávné dohodě s Evropskou unií, že licencuje svůj zdrojový kód, se zřejmě do problémů dostane znovu. Až k tomu dojde, doufám, že antimonopolní úřady zváží opatření, které jsme s Ianem Ayresem a Halem Varianem navrhli.
Předpokládejme, že by Microsoft musel udílet licence ke svému starému softwaru zdarma, kdykoli by představil jeho novou verzi. To by bylo firmě pobídkou, aby si dala záležet, že nové verze jsou kompatibilní s verzemi staršími a že jsou výrazně lepší – jinak by se nové verze neprodávaly nebo alespoň ne snadno. Kdyby se nový software Microsoftu musel úspěšně prosazovat v konkurenci alespoň s jeho starším softwarem, věděli bychom, že se svět zlepšuje.
Prozatím doporučuji, abyste si na svůj starý počítač nainstalovali záplatu od Microsoftu ( http://office.microsoft.com/en-us/word/HA100444731033.aspx ) a nevyháněli zdomácnělého čerta novým ďáblem.