SEATTLE – Zdá se, že politický neklid a občanské války v arabských zemích Blízkého východu a severní Afriky zvrátily velkou část pokroku dosaženého v posledních desetiletích v tomto regionu. Obrat je obzvláště patrný na zdravotnických systémech Egypta, Jordánska, Libye, Sýrie, Tuniska a Jemenu, které se do té doby setrvale zlepšovaly.
Před rokem 2010 zažívaly uvedené země růst střední délky života a naopak pokles zátěže infekčních onemocnění i pokles novorozenecké a mateřské úmrtnosti. Dnes se však rozvrat zdravotnických systémů zkombinoval s traumatem a bídou pramenících z mnoha konfliktů v regionu.
Zřetelně to vyplývá z nedávné studie zveřejněné v časopise Lancet, na jejímž autorství jsem se spolupodílel. Studie zkoumala údaje z Výzkumu zátěže nemocí pro rok 2013 a snažila se stanovit dopady zhoršení kvality zdravotnických systémů v zemích východního Středomoří.
Zjistili jsme, že se ve zkoumané oblasti od roku 2010 celoplošně snižuje předpokládaná střední délka života. Kdyby například střední délka života v Sýrii i nadále rostla stejným tempem jako v letech 1990-2008, byla by dnes o pět let vyšší v případě žen a o šest let vyšší v případě mužů. V Libyi se střední délka života žen snížila o šest let a mužů o devět let. A v Egyptě, Tunisku a Jemenu klesla v letech 2010 až 2013 o 0,25 roku.
V Sýrii a Libyi lze přitom kvůli občanským válkám očekávat hlubší pokles střední délky života. Zvláštní vyslanec Organizace spojených národů v Sýrii odhaduje, že v posledních pěti letech zemřelo v této zemi v důsledku násilí 400 000 lidí. Tento chaos má navíc i méně viditelné, avšak neméně alarmující vedlejší důsledky. Například po poklesu dětské úmrtnosti v Sýrii průměrným ročním tempem 5,6% v letech 1990 až 2010 se tento ukazatel v posledních letech zvyšuje o 9,3% ročně.
V zemích sužovaných válkou obvykle dochází k všeobecnému ničení infrastruktury. Navzdory mezinárodním rezolucím, které zakazují útoky na zdravotnická zařízení, jsou tyto útoky pravidelným jevem. Kvůli válce a silnému společenskému neklidu navíc lékaři a zdravotníci často prchají do bezpečnějšího prostředí, čímž připravují ostatní lidi – bez ohledu na jejich společenské postavení či příjmy – o základní léčbu všech možných stavů, od fyzických zranění po drogovou závislost a alkoholismus.
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Konflikty v regionu jsou zvlášť riskantní pro lidi trpící duševními nemocemi a závislostí na návykových látkách. Míra celkové zátěže nemocnosti u psychických poruch a drogových závislostí, vyjádřená v letech lidského života, se zvýšila z 4% v roce 1990 na více než 7% v roce 2013, přičemž některé země zažily dramatičtější růst než jiné. Vzhledem k tomu, že neklid stále nekončí, budou jeho dopady v roce 2016 ještě vyšší.
Negativní zdravotní trendy jsou patrné i v zemích, které vykazují hospodářský růst. Katar a Spojené arabské emiráty zaznamenávají zvýšenou spotřebu drog a alkoholu, což naznačuje, že stres spojený s pouhou blízkostí násilí a kombinovaný se stále větší otevřeností a mohutným růstem produkce drog v konfliktních zónách, jako je Afghánistán, by mohl dohnat lidi k užívání návykových látek coby k mechanismu, jak se vyrovnávat s problémy.
Rovněž oblasti sousedící se zónami konfliktu jsou stále zatíženější největší uprchlickou krizí za posledních 70 let. Příliv lidí do táborů v Libanonu a Jordánsku zahltil hygienická a sanitární zařízení, což vedlo k výskytu nakažlivých onemocnění a v některých oblastech i k opětovnému vypuknutí nemocí, které se už téměř podařilo vymýtit, například obrny mezi syrskými uprchlíky v Iráku. Většina zemí přijímajících uprchlíky jednoduše není vybavená na to, aby se dokázala vyrovnat s tak mohutným přílivem lidí, kteří potřebují zdravotnické a sociální služby.
Rychlé zhoršení kvality zdravotnických systémů na Blízkém východě a v severní Africe v posledních pěti letech je alarmující. Pokrok, kterého řada zemí v předchozích desetiletích dosáhla, však dává důvod k naději, že se tento trend může obrátit. Například větší investice do osvěty, diagnózy a léčby by pomohly oslabit stigma duševních nemocí, které v mnoha arabských zemích přetrvává.
Obnovení pokroku v regionu však není možné bez politických řešení, která sníží násilí a sociální neklid. Naše studie končí slovy, že „za zdravé východní Středomoří lze považovat politicky stabilní region, z něhož bude mít prospěch celý svět“.
Stabilizace země sužované konfliktem je nezbytným předpokladem zkvalitnění jejího zdravotnického systému. Jakmile se této stability dosáhne, mělo by se urychlit regionální i místní úsilí o zlepšení prevence nemocí a zdravotnické infrastruktury a o navrácení regionu na cestu vedoucí k zajištění kvalitnějších a zdravějších životů občanů.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
New research on the importance of cross-border knowledge and technology spillovers suggests that government support alone cannot guarantee success in an industry. That is why Taiwan and South Korea's semiconductor industrial policies succeeded, while China's has not.
demonstrates that while subsidies can help, knowledge and technology transfers are crucial.
To secure a lasting peace, Ukraine’s allies must make Vladimir Putin understand that he cannot dictate the terms. Guaranteeing Ukraine’s security will require increased military support, a clear path to NATO membership, and international support for President Volodymyr Zelensky’s peace plan.
outline steps that global leaders can take to ensure a Ukrainian victory and deter future Russian aggression.
SEATTLE – Zdá se, že politický neklid a občanské války v arabských zemích Blízkého východu a severní Afriky zvrátily velkou část pokroku dosaženého v posledních desetiletích v tomto regionu. Obrat je obzvláště patrný na zdravotnických systémech Egypta, Jordánska, Libye, Sýrie, Tuniska a Jemenu, které se do té doby setrvale zlepšovaly.
Před rokem 2010 zažívaly uvedené země růst střední délky života a naopak pokles zátěže infekčních onemocnění i pokles novorozenecké a mateřské úmrtnosti. Dnes se však rozvrat zdravotnických systémů zkombinoval s traumatem a bídou pramenících z mnoha konfliktů v regionu.
Zřetelně to vyplývá z nedávné studie zveřejněné v časopise Lancet, na jejímž autorství jsem se spolupodílel. Studie zkoumala údaje z Výzkumu zátěže nemocí pro rok 2013 a snažila se stanovit dopady zhoršení kvality zdravotnických systémů v zemích východního Středomoří.
Zjistili jsme, že se ve zkoumané oblasti od roku 2010 celoplošně snižuje předpokládaná střední délka života. Kdyby například střední délka života v Sýrii i nadále rostla stejným tempem jako v letech 1990-2008, byla by dnes o pět let vyšší v případě žen a o šest let vyšší v případě mužů. V Libyi se střední délka života žen snížila o šest let a mužů o devět let. A v Egyptě, Tunisku a Jemenu klesla v letech 2010 až 2013 o 0,25 roku.
V Sýrii a Libyi lze přitom kvůli občanským válkám očekávat hlubší pokles střední délky života. Zvláštní vyslanec Organizace spojených národů v Sýrii odhaduje, že v posledních pěti letech zemřelo v této zemi v důsledku násilí 400 000 lidí. Tento chaos má navíc i méně viditelné, avšak neméně alarmující vedlejší důsledky. Například po poklesu dětské úmrtnosti v Sýrii průměrným ročním tempem 5,6% v letech 1990 až 2010 se tento ukazatel v posledních letech zvyšuje o 9,3% ročně.
V zemích sužovaných válkou obvykle dochází k všeobecnému ničení infrastruktury. Navzdory mezinárodním rezolucím, které zakazují útoky na zdravotnická zařízení, jsou tyto útoky pravidelným jevem. Kvůli válce a silnému společenskému neklidu navíc lékaři a zdravotníci často prchají do bezpečnějšího prostředí, čímž připravují ostatní lidi – bez ohledu na jejich společenské postavení či příjmy – o základní léčbu všech možných stavů, od fyzických zranění po drogovou závislost a alkoholismus.
PS Events: Climate Week NYC 2024
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Konflikty v regionu jsou zvlášť riskantní pro lidi trpící duševními nemocemi a závislostí na návykových látkách. Míra celkové zátěže nemocnosti u psychických poruch a drogových závislostí, vyjádřená v letech lidského života, se zvýšila z 4% v roce 1990 na více než 7% v roce 2013, přičemž některé země zažily dramatičtější růst než jiné. Vzhledem k tomu, že neklid stále nekončí, budou jeho dopady v roce 2016 ještě vyšší.
Negativní zdravotní trendy jsou patrné i v zemích, které vykazují hospodářský růst. Katar a Spojené arabské emiráty zaznamenávají zvýšenou spotřebu drog a alkoholu, což naznačuje, že stres spojený s pouhou blízkostí násilí a kombinovaný se stále větší otevřeností a mohutným růstem produkce drog v konfliktních zónách, jako je Afghánistán, by mohl dohnat lidi k užívání návykových látek coby k mechanismu, jak se vyrovnávat s problémy.
Rovněž oblasti sousedící se zónami konfliktu jsou stále zatíženější největší uprchlickou krizí za posledních 70 let. Příliv lidí do táborů v Libanonu a Jordánsku zahltil hygienická a sanitární zařízení, což vedlo k výskytu nakažlivých onemocnění a v některých oblastech i k opětovnému vypuknutí nemocí, které se už téměř podařilo vymýtit, například obrny mezi syrskými uprchlíky v Iráku. Většina zemí přijímajících uprchlíky jednoduše není vybavená na to, aby se dokázala vyrovnat s tak mohutným přílivem lidí, kteří potřebují zdravotnické a sociální služby.
Rychlé zhoršení kvality zdravotnických systémů na Blízkém východě a v severní Africe v posledních pěti letech je alarmující. Pokrok, kterého řada zemí v předchozích desetiletích dosáhla, však dává důvod k naději, že se tento trend může obrátit. Například větší investice do osvěty, diagnózy a léčby by pomohly oslabit stigma duševních nemocí, které v mnoha arabských zemích přetrvává.
Obnovení pokroku v regionu však není možné bez politických řešení, která sníží násilí a sociální neklid. Naše studie končí slovy, že „za zdravé východní Středomoří lze považovat politicky stabilní region, z něhož bude mít prospěch celý svět“.
Stabilizace země sužované konfliktem je nezbytným předpokladem zkvalitnění jejího zdravotnického systému. Jakmile se této stability dosáhne, mělo by se urychlit regionální i místní úsilí o zlepšení prevence nemocí a zdravotnické infrastruktury a o navrácení regionu na cestu vedoucí k zajištění kvalitnějších a zdravějších životů občanů.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.