CAMBRIDGE – V říjnu 2013 jsem při proslovu v přednáškovém sále právnické fakulty Cambridgeské univerzity předložila studentům „třídní fotku“ Nejvyššího soudu Spojeného království a vyzvala je, aby „našli rozdíl“. Nebyl to zrovna případ pro Sherlocka Holmese: všech jedenáct soudců byli běloši a mezi nimi jen jedna žena – osamělá, ač nezlomná baronka Haleová.
Moji kolegové za Atlantikem deset let nato tuto hru se svými studenty naštěstí hrát nemusí. V řadách soudců tamního Nejvyššího soudu zasedají tři ženy a dva neběloši a Spojené státy jsou teď na krok od dalšího historického jmenování. Soudkyně amerického odvolacího soudu Ketanji Brownová Jacksonová, nominantka prezidenta Joea Bidena, která má nahradit soudce Nejvyššího soudu Stephena Breyera odcházejícího do penze, vstoupí 21. března do procesu schvalování v americkém senátu. Bude-li její jmenování úspěšně završeno, Biden nejenže splní významný předvolební slib, že do Nejvyššího soudu dosadí první Afroameričanku, ale také docení stěžejní pravdu týkající se toho, jak by měly fungovat justiční instituce.
Jmenování Jacksonové by zdaleka nebylo symbolickým přikývnutím levicové politice identit (jak nevyhnutelně prohlásí pravicoví kritici); posílilo by zásadní, leč teoreticky nedostatečně probádaný rys dobře fungujících právních soustav: emoční přitažlivost. Složení nejvyššího soudu země by se mělo podobat skladbě jejích obyvatel.
CAMBRIDGE – V říjnu 2013 jsem při proslovu v přednáškovém sále právnické fakulty Cambridgeské univerzity předložila studentům „třídní fotku“ Nejvyššího soudu Spojeného království a vyzvala je, aby „našli rozdíl“. Nebyl to zrovna případ pro Sherlocka Holmese: všech jedenáct soudců byli běloši a mezi nimi jen jedna žena – osamělá, ač nezlomná baronka Haleová.
Moji kolegové za Atlantikem deset let nato tuto hru se svými studenty naštěstí hrát nemusí. V řadách soudců tamního Nejvyššího soudu zasedají tři ženy a dva neběloši a Spojené státy jsou teď na krok od dalšího historického jmenování. Soudkyně amerického odvolacího soudu Ketanji Brownová Jacksonová, nominantka prezidenta Joea Bidena, která má nahradit soudce Nejvyššího soudu Stephena Breyera odcházejícího do penze, vstoupí 21. března do procesu schvalování v americkém senátu. Bude-li její jmenování úspěšně završeno, Biden nejenže splní významný předvolební slib, že do Nejvyššího soudu dosadí první Afroameričanku, ale také docení stěžejní pravdu týkající se toho, jak by měly fungovat justiční instituce.
Jmenování Jacksonové by zdaleka nebylo symbolickým přikývnutím levicové politice identit (jak nevyhnutelně prohlásí pravicoví kritici); posílilo by zásadní, leč teoreticky nedostatečně probádaný rys dobře fungujících právních soustav: emoční přitažlivost. Složení nejvyššího soudu země by se mělo podobat skladbě jejích obyvatel.