hrey1_Hannelore FoersterGetty Images_ecb Hannelore Foerster/Getty Images

Jádro nové strategie ECB

LONDÝN – Evropská centrální banka se vydala ve stopách Federálního rezervního systému USA a zahájila hloubkovou revizi své strategie měnové politiky. V úvahách o zásadních změnách svého přístupu by ale centrální banky měly mít na paměti možná narušení prostředí, v němž působí.

Nikde to neplatí víc než u strategií řešení změny klimatu, jednoho z nejdůležitějších problémů naší doby. Evropské země se zavázaly, že do roku 2050 promění své ekonomiky v uhlíkově neutrální, a proto teď ECB musí přemýšlet, jak by její měnověpolitický rámec mohl s touto transformací pomoci.

Smlouva o fungování Evropské unie prvořadým cílem Evropského systému centrálních bank (ESCB) určuje udržování cenové stability, ale prohlašuje rovněž, že „aniž je dotčen [tento] cíl…, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky v Unii se záměrem přispět k dosažení cílů Unie, jak jsou vymezeny v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.“ Podle článku 3 Unie usiluje o udržitelný rozvoj založený na „…vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“.

https://prosyn.org/yfSjqypcs