NEW YORK – Otevřené společnosti jsou vždy ohrožené. Zejména to platí o dnešní Americe a Evropě, a to v důsledku teroristických útoků v Paříži i jinde a v důsledku toho, jak na ně Amerika a Evropa, především pak Francie, reagovaly.
Stejně jako Islámský stát (ISIS) a al-Káida odhalili i džihádističtí teroristé Achillovu patu našich západních společností: strach ze smrti. Přiživováním tohoto strachu prostřednictvím děsivých útoků a hrůzyplných videí se publicistům z ISIS daří ho dále probouzet a zvětšovat, takže i jinak racionální lidé v dosud otevřených společnostech pozbývají zdravý rozum.
Vědci specializovaní na mozkovou činnost objevili, že emoce jsou nezbytnou součástí lidských úvah. Toto zjištění vysvětluje, proč džihádistický terorismus představuje tak silnou hrozbu pro naše společnosti: strach ze smrti vede nás i naše představitele k tomu, že přemýšlíme iracionálně – a pak se tak i chováme.
Věda o mozku jen potvrzuje to, co zkušenosti ukázaly už dávno: když se bojíme o život, zmocňují se našich myšlenek a našeho počínání emoce, takže nám pak racionální úsudek připadá obtížný. Strach aktivuje starší a primitivnější část mozku, než je ta, která formuluje a udržuje abstraktní hodnoty a principy otevřené společnosti.
Otevřenou společnost tedy vždy ohrožuje naše reakce na strach. Generace, která otevřenou společnost zdědila od rodičů, nepochopí, co je zapotřebí k jejímu udržení, dokud neprojde zkouškou a nenaučí se bránit tomu, aby strach ovlivňoval její úsudek. Džihádistický terorismus je jen posledním příkladem. Předchozí generaci podrobil zkoušce strach z jaderné války, zatímco moje generace zakusila strach z komunismu a fašismu.
Konečným cílem džihádistických teroristů je přesvědčit muslimskou mládež z celého světa, že terorismus nemá žádnou alternativu. A teroristické útoky představují cestu k dosažení tohoto cíle, protože strach ze smrti probudí a znásobí latentní antimuslimské smýšlení v Evropě i v Americe a přiměje nemuslimskou populaci k tomu, aby všechny muslimy pokládala za potenciální útočníky.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
A přesně to se momentálně děje. Hysterická antimuslimská reakce na terorismus vyvolává mezi muslimy žijícími v Evropě a v Americe strach a rozmrzelost. Starší generace reaguje strachem, mladší rozmrzelostí; výsledkem je živná půda pro potenciální teroristy. Je to vzájemně se posilující reflexivní proces.
Jak ho lze zastavit a zvrátit? Opuštění hodnot a principů, na nichž stojí otevřené společnosti, a podlehnutí antimuslimskému impulzu, jemuž vévodí strach, rozhodně není odpovědí, ačkoliv může být obtížné tomuto pokušení odolat. Osobně jsem to zažil ve chvíli, kdy jsem sledoval poslední republikánskou prezidentskou debatu v USA: Udržel jsem se jen díky tomu, že jsem si vzpomněl, že plnit přání vlastních nepřátel musí být iracionální.
K tomu, abychom odstranili nebezpečí džihádistického terorismu, abstraktní argumenty nestačí; potřebujeme strategii vedoucí k jeho poražení. Problém dále zhoršuje skutečnost, že fenomén džihádismu s námi existuje déle než jednu generaci. Jeho úplné pochopení ani nemusí být možné. Je však nutné se o to pokusit.
Vezměme si konflikt v Sýrii, který je hlavní příčinou problému přistěhovalectví, jenž představuje existenční hrozbu pro Evropskou unii v její dnešní podobě. Kdyby se ho podařilo vyřešit, svět by na tom byl lépe.
Je důležité si uvědomit, že ISIS operuje z pozice slabosti. Ve světě sice šíří strach, avšak jeho nadvláda nad domovským územím oslabuje. Rada bezpečnosti Organizace spojených národů jednohlasně schválila rezoluci namířenou proti němu a vedoucí představitelé ISIS jsou si vědomi, že jejich dny v Iráku a Sýrii jsou sečteny.
Vyhlídky Sýrie samozřejmě zůstávají vysoce nejisté a tamní konflikt nemůže být pochopen ani řešen izolovaně. Tím vším však naprosto jasně prostupuje jedna myšlenka: bylo by do očí bijící chybou dělat to, co si přejí teroristé. Proto musíme v nadcházejícím roce 2016 znovu potvrdit svou věrnost principům otevřené společnosti a odolat svodům lidí, jako jsou Donald Trump nebo Ted Cruz, jakkoliv to může být obtížné.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
NEW YORK – Otevřené společnosti jsou vždy ohrožené. Zejména to platí o dnešní Americe a Evropě, a to v důsledku teroristických útoků v Paříži i jinde a v důsledku toho, jak na ně Amerika a Evropa, především pak Francie, reagovaly.
Stejně jako Islámský stát (ISIS) a al-Káida odhalili i džihádističtí teroristé Achillovu patu našich západních společností: strach ze smrti. Přiživováním tohoto strachu prostřednictvím děsivých útoků a hrůzyplných videí se publicistům z ISIS daří ho dále probouzet a zvětšovat, takže i jinak racionální lidé v dosud otevřených společnostech pozbývají zdravý rozum.
Vědci specializovaní na mozkovou činnost objevili, že emoce jsou nezbytnou součástí lidských úvah. Toto zjištění vysvětluje, proč džihádistický terorismus představuje tak silnou hrozbu pro naše společnosti: strach ze smrti vede nás i naše představitele k tomu, že přemýšlíme iracionálně – a pak se tak i chováme.
Věda o mozku jen potvrzuje to, co zkušenosti ukázaly už dávno: když se bojíme o život, zmocňují se našich myšlenek a našeho počínání emoce, takže nám pak racionální úsudek připadá obtížný. Strach aktivuje starší a primitivnější část mozku, než je ta, která formuluje a udržuje abstraktní hodnoty a principy otevřené společnosti.
Otevřenou společnost tedy vždy ohrožuje naše reakce na strach. Generace, která otevřenou společnost zdědila od rodičů, nepochopí, co je zapotřebí k jejímu udržení, dokud neprojde zkouškou a nenaučí se bránit tomu, aby strach ovlivňoval její úsudek. Džihádistický terorismus je jen posledním příkladem. Předchozí generaci podrobil zkoušce strach z jaderné války, zatímco moje generace zakusila strach z komunismu a fašismu.
Konečným cílem džihádistických teroristů je přesvědčit muslimskou mládež z celého světa, že terorismus nemá žádnou alternativu. A teroristické útoky představují cestu k dosažení tohoto cíle, protože strach ze smrti probudí a znásobí latentní antimuslimské smýšlení v Evropě i v Americe a přiměje nemuslimskou populaci k tomu, aby všechny muslimy pokládala za potenciální útočníky.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
A přesně to se momentálně děje. Hysterická antimuslimská reakce na terorismus vyvolává mezi muslimy žijícími v Evropě a v Americe strach a rozmrzelost. Starší generace reaguje strachem, mladší rozmrzelostí; výsledkem je živná půda pro potenciální teroristy. Je to vzájemně se posilující reflexivní proces.
Jak ho lze zastavit a zvrátit? Opuštění hodnot a principů, na nichž stojí otevřené společnosti, a podlehnutí antimuslimskému impulzu, jemuž vévodí strach, rozhodně není odpovědí, ačkoliv může být obtížné tomuto pokušení odolat. Osobně jsem to zažil ve chvíli, kdy jsem sledoval poslední republikánskou prezidentskou debatu v USA: Udržel jsem se jen díky tomu, že jsem si vzpomněl, že plnit přání vlastních nepřátel musí být iracionální.
K tomu, abychom odstranili nebezpečí džihádistického terorismu, abstraktní argumenty nestačí; potřebujeme strategii vedoucí k jeho poražení. Problém dále zhoršuje skutečnost, že fenomén džihádismu s námi existuje déle než jednu generaci. Jeho úplné pochopení ani nemusí být možné. Je však nutné se o to pokusit.
Vezměme si konflikt v Sýrii, který je hlavní příčinou problému přistěhovalectví, jenž představuje existenční hrozbu pro Evropskou unii v její dnešní podobě. Kdyby se ho podařilo vyřešit, svět by na tom byl lépe.
Je důležité si uvědomit, že ISIS operuje z pozice slabosti. Ve světě sice šíří strach, avšak jeho nadvláda nad domovským územím oslabuje. Rada bezpečnosti Organizace spojených národů jednohlasně schválila rezoluci namířenou proti němu a vedoucí představitelé ISIS jsou si vědomi, že jejich dny v Iráku a Sýrii jsou sečteny.
Vyhlídky Sýrie samozřejmě zůstávají vysoce nejisté a tamní konflikt nemůže být pochopen ani řešen izolovaně. Tím vším však naprosto jasně prostupuje jedna myšlenka: bylo by do očí bijící chybou dělat to, co si přejí teroristé. Proto musíme v nadcházejícím roce 2016 znovu potvrdit svou věrnost principům otevřené společnosti a odolat svodům lidí, jako jsou Donald Trump nebo Ted Cruz, jakkoliv to může být obtížné.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.