NEW YORK – Globální ekonomika si v roce 2013 prožila další náročný rok. Růst vyspělých ekonomik se nadále držel pod úrovní trendu a výstup přibýval průměrným ročním tempem kolem 1 %, zatímco řada rozvíjejících se trhů zaznamenala zpomalení na 4,8% růst pod úrovní trendu. Co pro světovou ekonomiku po roce podměrečného 2,9% globálního růstu chystá rok 2014?
Dobrou zprávou je, že ve vyspělých ekonomikách i na rozvíjejících se trzích se mírně zvýší hospodářská výkonnost. Vyspělé ekonomiky, těžící z pěti let bolestivého snižování zadluženosti soukromého sektoru (domácností, bank a nefinančních firem), slabší fiskální brzdy (s výjimkou Japonska) a nadále držených vstřícných měnových politik, porostou ročním tempem kolem 1,9 %.
Nadto budou v roce 2014 méně vyčnívat takzvaná mezní rizika (nízká pravděpodobnost, šoky s obrovskými důsledky). Mnohem tlumenější bude například hrozba zhroucení eurozóny, dalšího ustrnutí státní správy či zápolení o dluhový strop ve Spojených státech, tvrdého přistání v Číně či války mezi Izraelem a Íránem kvůli šíření jaderných zbraní.
Přesto většina vyspělých ekonomik (USA, eurozóna, Japonsko, Velká Británie, Austrálie a Kanada) stěží dosáhne potenciálního růstu nebo se bude držet pod jeho úrovní. Domácnosti, banky a část nefinančních firem ve většině vyspělých ekonomik nadále zatěžují vysoké míry zadlužení, což ukazuje na pokračující zkracování dluhové páky. Vysoké rozpočtové schodky a břemena veřejného dluhu budou nutit vlády k pokračování v bolestivé fiskální korekci. Přemíra politických a regulatorních nejistot bude brzdit soukromé investiční výdaje.
Vyhlídky roku 2014 tlumí i dlouhodobější meze. V mnoha vyspělých ekonomikách hrozí riziko vytrvalé stagnace, vlivem negativního účinku let nedostatečných investic do lidského i fyzického kapitálu na růst produktivity. A strukturální reformy, jež tyto ekonomiky potřebují k posílení svého potenciálního růstu, se budou uskutečňovat příliš pomalu.
Přestože mezní rizika eurozóny jsou nižší, její fundamentální problémy zůstávají nevyřešené: nízký potenciální růst, vysoká nezaměstnanost, ještě vyšší a rostoucí hladiny veřejného dluhu, ztráta konkurenční schopnosti a pomalý pokles jednotkových mzdových nákladů (jemuž nepomáhá silné euro) a mimořádně přísné přidělování úvěrů, vzhledem k pokračujícímu zkracování dluhové páky bank. Pokrok směřující k bankovní unii přitom bude pomalý a pro přiblížení fiskální unie nebude vykonáno nic, přestože na periferii eurozóny sílí únava z fiskálních úspor i politická rizika.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
V Japonsku vláda premiéra Šinzó Abeho dosahuje výrazných pokroků ve snaze překonat téměř dvě desítky let deflace, díky měnovému uvolnění a fiskální expanzi. Hlavní nejistoty vyplývají z nadcházejícího zvýšení spotřební daně a pomalého zavádění třetího „šípu“ abenomiky, konkrétně strukturálních reforem a liberalizace obchodu.
V USA hospodářské výkonnosti v roce 2014 prospěje revoluce břidlicové energie, zlepšení na trhu práce a na trhu s bydlením a zpětné stěhování výroby ze zahraničí. Riziko negativního vývoje přináší patová situace v Kongresu (zejména vzhledem k nadcházejícím listopadovým volbám), která bude dále omezovat pokrok u dlouhodobé fiskální konsolidace, nejasnost ohledně plánovaného odstoupení Federálního rezervního systému od kvantitativního uvolňování (QE) a nulových měnověpolitických sazeb a regulatorní nejistoty.
Těžký rok 2013 na rozvíjejících se trzích odrážel několik faktorů, mimo jiné ekonomické zpomalení Číny, konec komoditního supercyklu a propad potenciálního růstu v důsledku odkládané realizace strukturálních reforem. Nadto bylo několik významných rozvíjejících se ekonomik na jaře a v létě tvrdě postiženo, když signál Fedu naznačující blížící se ústup od QE vyvolal obrácení kapitálových toků a odhalil slabiny vyplývající z uvolněných měnových, fiskálních a úvěrových politik v konjunkturních letech laciných peněz a hojných přílivů kapitálu.
Rozvíjející se ekonomiky porostou v roce 2014 rychleji – meziročně blíž k 5 % – z několika příčin. Svižnější zotavení ve vyspělých ekonomikách povzbudí dovoz z rozvíjejících se trhů. Ústup Fedu od QE bude povlovný, takže úrokové sazby zůstanou nízké. Reformy čínských politik zmírní riziko tvrdého přistání. A jelikož na mnoha rozvíjejících se trzích stále probíhá urbanizace a industrializace, tamní sílící střední třídy spotřebují víc zboží a služeb.
Přesto některé rozvíjející se trhy – konkrétně Indie, Indonésie, Brazílie, Turecko, Jižní Afrika, Maďarsko, Ukrajina, Argentina a Venezuela – zůstanou v roce 2014 křehké, vzhledem k velkým externím a fiskálním schodkům, zpomalujícímu růstu, inflaci pod úrovní cíle a pnutím souvisejícím s volbami. Některé z těchto zemí – například Indonésie – nedávno prošly korekcí politik a budou předmětem nižších rizik, přestože jejich růst a trhy aktiv zůstávají zranitelné vlivem nejistot v politikách i politice a vlivem potenciálních vnějších šoků.
K rozvíjejícím se trhům s lepší výkonností patří ty, které mají méně makroekonomických, politických a finančních slabin: Jižní Korea, Filipíny, Malajsie a další průmysloví vývozci v Asii, Polsko a Česká republika v Evropě, Chile, Kolumbie, Peru a Mexiko v Latinské Americe, Keňa, Rwanda a několik dalších ekonomik v subsaharské Africe a země Perského zálivu vyvážející ropu.
Konečně Čína si v roce 2014 udrží roční tempo růstu nad 7 %. Vzdor reformám, jež stanovilo třetí plénum ústředního výboru komunistické strany, však k posunu čínského růstového modelu od fixních investic k soukromé spotřebě bude docházet příliš pomalu. Řada skrytých zájmových skupin, mimo jiné místní správy a státní podniky, se změnám vzpírá, obrovský objem soukromého a veřejného dluhu ztrpkne a vedení země je rozštěpené v otázce, jak rychle by se měly realizovat reformy. Čína se tedy v roce 2014 vyvaruje tvrdému přistání, ale její střednědobé vyhlídky jsou nadále znepokojivé.
Sečteno a podtrženo, globální ekonomika v roce 2014 poroste rychleji a mezní rizika budou nižší. Avšak ve většině vyspělých ekonomik, snad s výjimkou USA, bude růst nadále bezkrevný a brzdou globálního růstu by se v nadcházejících letech mohla stát křehkost rozvíjejících se trhů, včetně nejistého úsilí Číny o nalezení nové ekonomické rovnováhy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Though Donald Trump attracted more support than ever from working-class voters in the 2024 US presidential election, he has long embraced an agenda that benefits the wealthiest Americans above all. During his second term, however, Trump seems committed not just to serving America’s ultra-rich, but to letting them wield state power themselves.
The reputation of China's longest-serving premier has fared far better than that of the Maoist regime he faithfully served. Zhou's political survival skills enabled him to survive many purges, and even to steer Mao away from potential disasters, but he could not escape the Chairman's cruelty, even at the end of his life.
reflects on the complicated life and legacy of the renowned diplomat who was Mao Zedong’s dutiful lieutenant.
NEW YORK – Globální ekonomika si v roce 2013 prožila další náročný rok. Růst vyspělých ekonomik se nadále držel pod úrovní trendu a výstup přibýval průměrným ročním tempem kolem 1 %, zatímco řada rozvíjejících se trhů zaznamenala zpomalení na 4,8% růst pod úrovní trendu. Co pro světovou ekonomiku po roce podměrečného 2,9% globálního růstu chystá rok 2014?
Dobrou zprávou je, že ve vyspělých ekonomikách i na rozvíjejících se trzích se mírně zvýší hospodářská výkonnost. Vyspělé ekonomiky, těžící z pěti let bolestivého snižování zadluženosti soukromého sektoru (domácností, bank a nefinančních firem), slabší fiskální brzdy (s výjimkou Japonska) a nadále držených vstřícných měnových politik, porostou ročním tempem kolem 1,9 %.
Nadto budou v roce 2014 méně vyčnívat takzvaná mezní rizika (nízká pravděpodobnost, šoky s obrovskými důsledky). Mnohem tlumenější bude například hrozba zhroucení eurozóny, dalšího ustrnutí státní správy či zápolení o dluhový strop ve Spojených státech, tvrdého přistání v Číně či války mezi Izraelem a Íránem kvůli šíření jaderných zbraní.
Přesto většina vyspělých ekonomik (USA, eurozóna, Japonsko, Velká Británie, Austrálie a Kanada) stěží dosáhne potenciálního růstu nebo se bude držet pod jeho úrovní. Domácnosti, banky a část nefinančních firem ve většině vyspělých ekonomik nadále zatěžují vysoké míry zadlužení, což ukazuje na pokračující zkracování dluhové páky. Vysoké rozpočtové schodky a břemena veřejného dluhu budou nutit vlády k pokračování v bolestivé fiskální korekci. Přemíra politických a regulatorních nejistot bude brzdit soukromé investiční výdaje.
Vyhlídky roku 2014 tlumí i dlouhodobější meze. V mnoha vyspělých ekonomikách hrozí riziko vytrvalé stagnace, vlivem negativního účinku let nedostatečných investic do lidského i fyzického kapitálu na růst produktivity. A strukturální reformy, jež tyto ekonomiky potřebují k posílení svého potenciálního růstu, se budou uskutečňovat příliš pomalu.
Přestože mezní rizika eurozóny jsou nižší, její fundamentální problémy zůstávají nevyřešené: nízký potenciální růst, vysoká nezaměstnanost, ještě vyšší a rostoucí hladiny veřejného dluhu, ztráta konkurenční schopnosti a pomalý pokles jednotkových mzdových nákladů (jemuž nepomáhá silné euro) a mimořádně přísné přidělování úvěrů, vzhledem k pokračujícímu zkracování dluhové páky bank. Pokrok směřující k bankovní unii přitom bude pomalý a pro přiblížení fiskální unie nebude vykonáno nic, přestože na periferii eurozóny sílí únava z fiskálních úspor i politická rizika.
Secure your copy of PS Quarterly: The Year Ahead 2025
Our annual flagship magazine, PS Quarterly: The Year Ahead 2025, has arrived. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Digital Plus now.
Subscribe Now
V Japonsku vláda premiéra Šinzó Abeho dosahuje výrazných pokroků ve snaze překonat téměř dvě desítky let deflace, díky měnovému uvolnění a fiskální expanzi. Hlavní nejistoty vyplývají z nadcházejícího zvýšení spotřební daně a pomalého zavádění třetího „šípu“ abenomiky, konkrétně strukturálních reforem a liberalizace obchodu.
V USA hospodářské výkonnosti v roce 2014 prospěje revoluce břidlicové energie, zlepšení na trhu práce a na trhu s bydlením a zpětné stěhování výroby ze zahraničí. Riziko negativního vývoje přináší patová situace v Kongresu (zejména vzhledem k nadcházejícím listopadovým volbám), která bude dále omezovat pokrok u dlouhodobé fiskální konsolidace, nejasnost ohledně plánovaného odstoupení Federálního rezervního systému od kvantitativního uvolňování (QE) a nulových měnověpolitických sazeb a regulatorní nejistoty.
Těžký rok 2013 na rozvíjejících se trzích odrážel několik faktorů, mimo jiné ekonomické zpomalení Číny, konec komoditního supercyklu a propad potenciálního růstu v důsledku odkládané realizace strukturálních reforem. Nadto bylo několik významných rozvíjejících se ekonomik na jaře a v létě tvrdě postiženo, když signál Fedu naznačující blížící se ústup od QE vyvolal obrácení kapitálových toků a odhalil slabiny vyplývající z uvolněných měnových, fiskálních a úvěrových politik v konjunkturních letech laciných peněz a hojných přílivů kapitálu.
Rozvíjející se ekonomiky porostou v roce 2014 rychleji – meziročně blíž k 5 % – z několika příčin. Svižnější zotavení ve vyspělých ekonomikách povzbudí dovoz z rozvíjejících se trhů. Ústup Fedu od QE bude povlovný, takže úrokové sazby zůstanou nízké. Reformy čínských politik zmírní riziko tvrdého přistání. A jelikož na mnoha rozvíjejících se trzích stále probíhá urbanizace a industrializace, tamní sílící střední třídy spotřebují víc zboží a služeb.
Přesto některé rozvíjející se trhy – konkrétně Indie, Indonésie, Brazílie, Turecko, Jižní Afrika, Maďarsko, Ukrajina, Argentina a Venezuela – zůstanou v roce 2014 křehké, vzhledem k velkým externím a fiskálním schodkům, zpomalujícímu růstu, inflaci pod úrovní cíle a pnutím souvisejícím s volbami. Některé z těchto zemí – například Indonésie – nedávno prošly korekcí politik a budou předmětem nižších rizik, přestože jejich růst a trhy aktiv zůstávají zranitelné vlivem nejistot v politikách i politice a vlivem potenciálních vnějších šoků.
K rozvíjejícím se trhům s lepší výkonností patří ty, které mají méně makroekonomických, politických a finančních slabin: Jižní Korea, Filipíny, Malajsie a další průmysloví vývozci v Asii, Polsko a Česká republika v Evropě, Chile, Kolumbie, Peru a Mexiko v Latinské Americe, Keňa, Rwanda a několik dalších ekonomik v subsaharské Africe a země Perského zálivu vyvážející ropu.
Konečně Čína si v roce 2014 udrží roční tempo růstu nad 7 %. Vzdor reformám, jež stanovilo třetí plénum ústředního výboru komunistické strany, však k posunu čínského růstového modelu od fixních investic k soukromé spotřebě bude docházet příliš pomalu. Řada skrytých zájmových skupin, mimo jiné místní správy a státní podniky, se změnám vzpírá, obrovský objem soukromého a veřejného dluhu ztrpkne a vedení země je rozštěpené v otázce, jak rychle by se měly realizovat reformy. Čína se tedy v roce 2014 vyvaruje tvrdému přistání, ale její střednědobé vyhlídky jsou nadále znepokojivé.
Sečteno a podtrženo, globální ekonomika v roce 2014 poroste rychleji a mezní rizika budou nižší. Avšak ve většině vyspělých ekonomik, snad s výjimkou USA, bude růst nadále bezkrevný a brzdou globálního růstu by se v nadcházejících letech mohla stát křehkost rozvíjejících se trhů, včetně nejistého úsilí Číny o nalezení nové ekonomické rovnováhy.
Z angličtiny přeložil David Daduč