PAŘÍŽ – Rok poté, co návrh spotřební daně z pohonných hmot vyvolal protesty gilets jaunes (žlutých vest), čelí Francie další krizi, tentokrát kvůli penzijní reformě. Masové demonstrace už trvají déle než 50 dní a nepolevily ani na Vánoce a na Nový rok. Stávky narušily provoz francouzských státních drah (SNCF) a také autobusové a podzemní sítě RATP, což těmto firmám způsobilo ztrátu přesahující miliardu eur. Dopravní stávka sice skončila, ale konfrontace zdaleka ne.
Penzijní reformy navrhované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jsou dalekosáhlé a zároveň potřebné. V současném systému mandatorních penzí existuje spousta výpočtů, které určují výši penze a podstatně se liší podle oboru a povolání. Celý systém je výsledkem dlouhodobého historického procesu zaměřeného na poskytování sociální ochrany ve stáří na základě převažujících principů z éry bezprostředně po druhé světové válce.
Návrhy Macronovy vlády jsou smělé. Jejich cílem však není narušení průběžného systému a stejně tak nepodkopávají obecnější princip mezigenerační solidarity. Celkové penzijní platby za daný rok se budou stále financovat z příspěvků na sociální zabezpečení odvozených z příjmů aktivních zaměstnanců v tomtéž roce. Minimální věk odchodu do důchodu ve výši 62 let, který byl naposledy stanoven v roce 2010, prozatím zůstane v platnosti. A nový systém bude stát přibližně 14% HDP (což je mnohem více než ve většině jiných evropských zemí).
PAŘÍŽ – Rok poté, co návrh spotřební daně z pohonných hmot vyvolal protesty gilets jaunes (žlutých vest), čelí Francie další krizi, tentokrát kvůli penzijní reformě. Masové demonstrace už trvají déle než 50 dní a nepolevily ani na Vánoce a na Nový rok. Stávky narušily provoz francouzských státních drah (SNCF) a také autobusové a podzemní sítě RATP, což těmto firmám způsobilo ztrátu přesahující miliardu eur. Dopravní stávka sice skončila, ale konfrontace zdaleka ne.
Penzijní reformy navrhované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jsou dalekosáhlé a zároveň potřebné. V současném systému mandatorních penzí existuje spousta výpočtů, které určují výši penze a podstatně se liší podle oboru a povolání. Celý systém je výsledkem dlouhodobého historického procesu zaměřeného na poskytování sociální ochrany ve stáří na základě převažujících principů z éry bezprostředně po druhé světové válce.
Návrhy Macronovy vlády jsou smělé. Jejich cílem však není narušení průběžného systému a stejně tak nepodkopávají obecnější princip mezigenerační solidarity. Celkové penzijní platby za daný rok se budou stále financovat z příspěvků na sociální zabezpečení odvozených z příjmů aktivních zaměstnanců v tomtéž roce. Minimální věk odchodu do důchodu ve výši 62 let, který byl naposledy stanoven v roce 2010, prozatím zůstane v platnosti. A nový systém bude stát přibližně 14% HDP (což je mnohem více než ve většině jiných evropských zemí).