SAN JOSÉ – Kostarika letos slaví 200 let nezávislosti. Je to příležitost uctít naše předky i myslet na naše potomky a vyzýváme svět, aby slavil s námi. Ti, kdo naši zemi nemohou navštívit osobně, by měli slavit tím, že budou chránit pevninu i oceány na zeměkouli, neboť právě ony jsou zdrojem všeho života.
Konkrétně by vlády, firmy, komunity i jednotlivci měli přispět k ochraně nejméně 30% pevniny a oceánů na planetě do roku 2030. Vědci totiž stanovili, že tento cíl „30x30“ představuje minimální úroveň ochrany potřebné k prevenci katastrofální ztráty přírodního bohatství a k omezení klimatických změn.
Cíl 30x30 se však nesplní sám od sebe; bude to vyžadovat čas, pozornost a peníze. Ekonomové odhadují, že splnění tohoto cíle – ochranou nejdůležitějších nedotčených přírodních oblastí na světě a obnovou klíčových zničených lokalit – by si vyžádalo necelou třetinu částky, kterou vlády vynakládají na dotace činností poškozujících přírodu. Je povzbudivé, že devět velkých dobročinných organizací se nedávno zavázalo přispět k iniciativě 30x30 sumou 5 miliard dolarů, což je největší dar přírodě v dějinách.
Ostatní teď musí jejich příklad následovat. Od roku 1970 zaniklo 60 procent suchozemských divoce žijících populací na světě a téměř třetina globálních stavů ryb se využívá s trvale neudržitelnou intenzitou. Při ničení přírodních oblastí se navíc uvolňují obrovská množství skleníkových plynů, což napomáhá klimatickým změnám.
Je pravda, že náklady na ochranu přírody se mohou zdát vysoké zejména v době, kdy se země potýkají s ekonomickými dopady pandemie COVID-19. Jde však o necelé 1% globálního HDP (který v roce 2019 činil zhruba87 bilionů dolarů) a jen o něco více než třetinu z téměř 2 bilionů dolarů vynaložených v roce 2020 na celkové vojenské výdaje ve světě.
Navíc je tato částka pouhým zlomkem ztrát, které by ekonomiky utrpěly, pokud by se zhroutily klíčové ekosystémy. Světová banka nedávno odhadla, že kolaps tří služeb ekosystému – opylování, zajišťování potravin z mořského rybolovu a zajišťování dřeva z přírodních lesů – by mohl snížit roční globální HDP o 2,7 bilionu dolarů.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
A protože nemůžeme spoléhat výlučně na soukromé filantropy, že tento účet uhradí, musí nezbytné globální investice vzejít z kombinovaného navýšení veřejných a soukromých financí. Každá země musí přispět svým dílem, přičemž do čela by se měla postavit zejména skupina G7 se solidními zárukami financování.
Vlády by mohly uvolnit dodatečné zdroje tím, že utlumí dotace, které poškozují přírodu, místo aby ji chránily. V současné době například státy jednají ve Světové obchodní organizaci o ukončení dotací rybolovu v objemu 35 miliard dolarů ročně. Z těchto dotací totiž mají prospěch velké průmyslové flotily a výsledkem je drancování globálních stavů ryb.
Značná část potřebných prostředků by měla směřovat do nízkopříjmových zemí, v nichž se nachází většina světové biodiverzity. Například Kostarika představuje jen 0,03% světové pevniny, ale obsahuje odhadem 5% celkové světové biodiverzity. Značné prostředky by se dále měly věnovat na ochranu pozemkových práv domorodých národů a místních komunit, které jsou nejlepšími a cenově nejefektivnějšími strážci přírody.
Příroda nám vynaložené investice mnohokrát vrátí. Ekonomický přínos ochrany 30% světové pevniny a oceánů do roku 2030 – včetně tvorby pracovních míst v sektorech jako lesnictví a cestovní ruch – by pravděpodobně převýšil náklady v poměrunejméně pět ku jedné.
Kostarická ekonomika je založená na činnostech prospívajících přírodě, jako jsou ochrana lesů, výroba obnovitelné elektrické energie a ochrana biodiverzity. Od 80. let země zastavila a poté obrátila úbytek lesů, přičemž její ekonomika vzrostla v reálných hodnotách přibližně o 250% . Dnes máme systém národních parků a chráněných oblastí, které pokrývají více než 26% naší pevniny.
Zisk jedné z vůbec prvních cen Earthshot nám pomůže zopakovat naše úspěchy z pevniny i v oceánu. Už v letošním roce běží ambiciózní proces rozšíření chráněných oblastí z necelých 3% plochy našich oceánů na bezmála 30%, jak jsme na základě pařížské klimatické dohody slíbili v našem národně určeném příspěvku 2020. Mým cílem je uskutečnit tuto mohutnou expanzi dřív, než odejdu z úřadu.
Energie napřená k iniciativě 30x30 sílí.Koalice vysokých ambicí pro přírodu a lidi pod vedením Kostariky, Francie a Velké Británie zapojila do podpory tohoto cíle více než 70 zemí. A iniciativa 30x30 se stala klíčovým bodem nejnovějšího konceptu Globálního rámce pro biodiverzitu, který má 196 zemí světa finalizovat na konferenci OSN o biologické diverzitě (CBD COP15), jež se v roce 2022 uskuteční v čínském Kchun-mingu.
Činy jsou však pádnější než slova. Prostředky potřebné k dosažení cíle 30x30 musí poskytnout vlády, firmy i celá společnost.
Příroda je základním zdrojem veškeré naší sladké vody, potravin, čistého vzduchu i genetických zdrojů pro medicínu a průmysl. Drží na uzdě nebezpečné patogeny, váže uhlík a generuje zelená pracovní místa. Představuje nenahraditelný zdroj lidské kreativity a duchovního i duševního zdraví.
Lidský druh je s přírodou neoddělitelně spjatý. A protože dokážeme přírodu ničit, neseme zodpovědnost za její ochranu. Rozhodněme se vyčlenit prostředky potřebné k naplnění této zodpovědnosti dříve, než bude pozdě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Even as South Korea was plunged into political turmoil following the president’s short-lived declaration of martial law, financial markets have remained calm. But the country still has months of political uncertainty ahead, leaving it in a weak position to respond to US policy changes when President-elect Donald Trump takes office.
argues that while markets shrugged off the recent turmoil, the episode could have long-lasting consequences.
Dominant intellectual frameworks persist until their limitations in describing reality become undeniable, paving the way for a new paradigm. The idea that the world can and will replace fossil fuels with renewables has reached that point.
argue that replacing fossil fuels with renewables is an idea that has exhausted its utility.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
SAN JOSÉ – Kostarika letos slaví 200 let nezávislosti. Je to příležitost uctít naše předky i myslet na naše potomky a vyzýváme svět, aby slavil s námi. Ti, kdo naši zemi nemohou navštívit osobně, by měli slavit tím, že budou chránit pevninu i oceány na zeměkouli, neboť právě ony jsou zdrojem všeho života.
Konkrétně by vlády, firmy, komunity i jednotlivci měli přispět k ochraně nejméně 30% pevniny a oceánů na planetě do roku 2030. Vědci totiž stanovili, že tento cíl „30x30“ představuje minimální úroveň ochrany potřebné k prevenci katastrofální ztráty přírodního bohatství a k omezení klimatických změn.
Cíl 30x30 se však nesplní sám od sebe; bude to vyžadovat čas, pozornost a peníze. Ekonomové odhadují, že splnění tohoto cíle – ochranou nejdůležitějších nedotčených přírodních oblastí na světě a obnovou klíčových zničených lokalit – by si vyžádalo necelou třetinu částky, kterou vlády vynakládají na dotace činností poškozujících přírodu. Je povzbudivé, že devět velkých dobročinných organizací se nedávno zavázalo přispět k iniciativě 30x30 sumou 5 miliard dolarů, což je největší dar přírodě v dějinách.
Ostatní teď musí jejich příklad následovat. Od roku 1970 zaniklo 60 procent suchozemských divoce žijících populací na světě a téměř třetina globálních stavů ryb se využívá s trvale neudržitelnou intenzitou. Při ničení přírodních oblastí se navíc uvolňují obrovská množství skleníkových plynů, což napomáhá klimatickým změnám.
Je pravda, že náklady na ochranu přírody se mohou zdát vysoké zejména v době, kdy se země potýkají s ekonomickými dopady pandemie COVID-19. Jde však o necelé 1% globálního HDP (který v roce 2019 činil zhruba 87 bilionů dolarů) a jen o něco více než třetinu z téměř 2 bilionů dolarů vynaložených v roce 2020 na celkové vojenské výdaje ve světě.
Navíc je tato částka pouhým zlomkem ztrát, které by ekonomiky utrpěly, pokud by se zhroutily klíčové ekosystémy. Světová banka nedávno odhadla, že kolaps tří služeb ekosystému – opylování, zajišťování potravin z mořského rybolovu a zajišťování dřeva z přírodních lesů – by mohl snížit roční globální HDP o 2,7 bilionu dolarů.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
A protože nemůžeme spoléhat výlučně na soukromé filantropy, že tento účet uhradí, musí nezbytné globální investice vzejít z kombinovaného navýšení veřejných a soukromých financí. Každá země musí přispět svým dílem, přičemž do čela by se měla postavit zejména skupina G7 se solidními zárukami financování.
Vlády by mohly uvolnit dodatečné zdroje tím, že utlumí dotace, které poškozují přírodu, místo aby ji chránily. V současné době například státy jednají ve Světové obchodní organizaci o ukončení dotací rybolovu v objemu 35 miliard dolarů ročně. Z těchto dotací totiž mají prospěch velké průmyslové flotily a výsledkem je drancování globálních stavů ryb.
Značná část potřebných prostředků by měla směřovat do nízkopříjmových zemí, v nichž se nachází většina světové biodiverzity. Například Kostarika představuje jen 0,03% světové pevniny, ale obsahuje odhadem 5% celkové světové biodiverzity. Značné prostředky by se dále měly věnovat na ochranu pozemkových práv domorodých národů a místních komunit, které jsou nejlepšími a cenově nejefektivnějšími strážci přírody.
Příroda nám vynaložené investice mnohokrát vrátí. Ekonomický přínos ochrany 30% světové pevniny a oceánů do roku 2030 – včetně tvorby pracovních míst v sektorech jako lesnictví a cestovní ruch – by pravděpodobně převýšil náklady v poměru nejméně pět ku jedné.
Kostarická ekonomika je založená na činnostech prospívajících přírodě, jako jsou ochrana lesů, výroba obnovitelné elektrické energie a ochrana biodiverzity. Od 80. let země zastavila a poté obrátila úbytek lesů, přičemž její ekonomika vzrostla v reálných hodnotách přibližně o 250% . Dnes máme systém národních parků a chráněných oblastí, které pokrývají více než 26% naší pevniny.
Zisk jedné z vůbec prvních cen Earthshot nám pomůže zopakovat naše úspěchy z pevniny i v oceánu. Už v letošním roce běží ambiciózní proces rozšíření chráněných oblastí z necelých 3% plochy našich oceánů na bezmála 30%, jak jsme na základě pařížské klimatické dohody slíbili v našem národně určeném příspěvku 2020. Mým cílem je uskutečnit tuto mohutnou expanzi dřív, než odejdu z úřadu.
Energie napřená k iniciativě 30x30 sílí. Koalice vysokých ambicí pro přírodu a lidi pod vedením Kostariky, Francie a Velké Británie zapojila do podpory tohoto cíle více než 70 zemí. A iniciativa 30x30 se stala klíčovým bodem nejnovějšího konceptu Globálního rámce pro biodiverzitu, který má 196 zemí světa finalizovat na konferenci OSN o biologické diverzitě (CBD COP15), jež se v roce 2022 uskuteční v čínském Kchun-mingu.
Činy jsou však pádnější než slova. Prostředky potřebné k dosažení cíle 30x30 musí poskytnout vlády, firmy i celá společnost.
Příroda je základním zdrojem veškeré naší sladké vody, potravin, čistého vzduchu i genetických zdrojů pro medicínu a průmysl. Drží na uzdě nebezpečné patogeny, váže uhlík a generuje zelená pracovní místa. Představuje nenahraditelný zdroj lidské kreativity a duchovního i duševního zdraví.
Lidský druh je s přírodou neoddělitelně spjatý. A protože dokážeme přírodu ničit, neseme zodpovědnost za její ochranu. Rozhodněme se vyčlenit prostředky potřebné k naplnění této zodpovědnosti dříve, než bude pozdě.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka