PAŘÍŽ – Naléhavě pracujeme na tom, abychom udělali víc pro lidi a planetu. Řada překrývajících se šoků napíná schopnost zemí řešit hladovění, chudobu a nerovnost, vytvářet vlastní odolnost a investovat do své budoucnosti. Dluhová zranitelnost v zemích s nízkými a středními příjmy představuje významnou překážku pro jejich hospodářské oživení a schopnost realizovat zásadní dlouhodobé investice.
Naléhavě pracujeme na tom, abychom přemáhali chudobu a nerovnosti. Za poslední tři roky bylo do krajní chudoby vytlačeno zhruba 120 milionů lidí a stále máme daleko k dosažení Cílů udržitelného rozvoje, jež jsme si v OSN stanovili k roku 2030. Centrem naší strategie by tudíž měli být lidé, abychom všude na planetě zvýšili jejich prosperitu.
Chceme systém, který bude lépe odpovídat na rozvojové potřeby a zranitelnosti, nyní zvýšené klimatickými riziky, která by mohla dále oslabit schopnost zemí potlačovat chudobu a dosahovat inkluzivního hospodářského růstu. Změna klimatu způsobí rozsáhlejší a častější pohromy a neúměrně postihne ty nejchudší a nejzranitelnější populace po celém světě. Tyto výzvy přesahují hranice a představují existenční rizika pro společnosti i ekonomiky.
Chceme, aby náš systém přinášel víc pro planetu. Směřování k celosvětové „čisté nule“ a cíle Pařížské dohody ve věci změny klimatu jsou pro současnou generaci příležitostí odemknout dveře do nové éry udržitelného globálního hospodářského růstu. Máme za to, že mocnou silou zmírňující chudobu a podporující inkluzivní a udržitelný rozvoj mohou být jedině ekologické transformace, které nikoho nenechají pozadu. To vyžaduje všude na světě dlouhodobé investice, které zajistí, aby se této příležitosti mohly chopit všechny země. S inspirací v historicky významném Celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu potřebujeme také nové ekonomické modely, které uznají nesmírnou hodnotu přírody pro lidstvo.
Jsme přesvědčeni, že potlačování chudoby a ochrana planety jsou sbíhavé cíle. Musíme se soustředit na spravedlivé a inkluzivní transformace, abychom zajistili, že náklady neponesou v neúměrné míře chudí a nejzranitelnější a že naopak dokážou zužitkovat přínosy této příležitosti. Připouštíme, že země možná budou muset kráčet různými transformačními stezkami souladnými s mezí stanovenou v Pařížské dohodě na 1,5° Celsia, v závislosti na národních okolnostech. K transformaci nedojde bez solidarity, ekonomických příležitostí či udržitelného růstu k jejímu financování.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naplňování tohoto konsenzu by mělo začít u stávajících finančních závazků. V roce 2023 je nutné dosáhnout kolektivních cílů klimatického financování. Naplnit by se měla být také naše globální ambice ve výši sto miliard dolarů dobrovolných příspěvků pro nejpotřebnější země, převodem zvláštních práv čerpání či ekvivalentními příspěvky do rozpočtu.
Žádná země by neměla čekat roky na odpuštění dluhů. V oblasti dluhů potřebujeme rozsáhlejší a včasnější spolupráci, ve prospěch zemí s nízkými a středními příjmy. Začíná svižným dojednáváním řešení pro země v dluhové tísni.
Jednou z nejvyšších priorit je pokračovat v ambiciózní reformě našeho systému multilaterálních rozvojových bank a zužitkovat nynější hybnou energii. Žádáme rozvojové banky, aby uskutečňovaly zodpovědná opatření s cílem udělat se stávajícími prostředky mnohem víc a posílit kapacity financování a mobilizaci soukromého kapitálu, na základě jasných cílů a strategií ve smyslu soukromých finančních příspěvků a mobilizace domácích zdrojů. Tyto finanční zdroje jsou zásadní, ale podstatou reformy je mnohem víc než jen peníze. Měla by přinést efektivnější model fungování, založený na přístupu, v jehož čele jsou státy. Rovněž potřebujeme, aby naše rozvojové banky fungovaly společně jako ekosystém a spolupracovaly s dalšími veřejnými orgány a zefektivněnými vertikálními fondy a ve vhodných případech též s filantropy, suverénními fondy, soukromým finančnictvím a občanskou společností, s cílem zajistit co nejsilnější dopad.
Jádrem našich partnerství budou technologie, dovednosti, udržitelnost a veřejné a soukromé investice a jejich cílem bude podporovat technologický transfer, volný tok vědeckých a technických talentů a inkluzivní, otevřenou, férovou a nediskriminační ekonomiku. Budeme prosazovat agendu udržitelných a inkluzivních investic do rozvojových a rozvíjejících se ekonomik, na základě místní přidané ekonomické hodnoty a místní transformace – například hodnotových řetězců v oblasti hnojiv. Tento komplexní přístup bude vyžadovat novou metriku k aktualizaci našich účetních nástrojů.
Zásadní pro dosažení našich cílů zůstanou veřejné finance. Začít bychom měli posilováním svých nástrojů (Mezinárodní asociace pro rozvoj, Fondu pro snížení chudoby a růst a Fondu pro odolnost a udržitelnost při MMF, Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj, Zeleného klimatického fondu a dalších nabízených příležitostí našich bank a také Globálního štítu proti klimatickým rizikům). Uvědomujeme si však, že ke splnění našich rozvojových a klimatických cílů bude zapotřebí nových, inovativních a udržitelných zdrojů financování, jako jsou zpětné odkupy dluhu, zapojení sektorů, které prosperují díky globalizaci, a věrohodnější trhy s kredity v oblasti uhlíku a biodiverzity. To platí pro boj proti hladovění, chudobě a nerovnosti, adaptaci na změnu klimatu i snahy odvrátit, minimalizovat a napravit ztráty a škody.
Vysokou prioritou je prostřednictvím uceleného souboru finančních nástrojů posilovat odolnost. Potřebujeme pevnější globální záchrannou síť, založenou na předem nachystaných přístupech, ke zmírňování účinků změny klimatu a k adaptaci na ně, zejména ve chvílích, kdy udeří pohroma. To předpokládá mechanismy odkladů, sítě pojištění a financování reakcí na nouzové situace, včetně udržitelnějšího modelu financování humanitární pomoci, které budou odolné vůči klimatickým a jiným katastrofám.
Dosažení našich rozvojových cílů, včetně klimatické mitigace, bude rovněž záviset na zvětšování měřítka soukromých kapitálových toků. To vyžaduje zvýšenou mobilizaci soukromého sektoru s jeho finančními zdroji a novátorskou silou, jak prosazuje Dohoda G20 s Afrikou. Rovněž to vyžaduje zlepšování podnikatelského prostředí, zavádění společných standardů, vytváření dostatečných kapacit a snižování vnímaných rizik, kupříkladu na devizových a úvěrových trzích. To může vyžadovat veřejnou podporu, jakož i sdílení spolehlivých dat. Celkově je zapotřebí, aby náš systém snížil cenu kapitálu pro udržitelný rozvoj, mimo jiné pro zelenou transformaci v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách.
Veškerou podstatou naší spolupráce je solidarita a společný postup, s cílem zmírnit těžkosti, jimž čelí rozvojové země, a splnit naši globální agendu. Budeme dál naléhat na pokrok a využijeme k tomu dalších důležitých událostí, včetně summitů G20 v Indii a Brazílii, Summitu pro Cíle udržitelného rozvoje a konferencí smluvních stran (COP), počínaje letošní COP28 ve Spojených arabských emirátech. Při veškerém našem nadcházejícím mezinárodním úsilí a ve všech vyjednáváních se vynasnažíme rozvíjet konkrétní opatření, která přispějí k naplňování příslibu Cílů udržitelného rozvoje, ve prospěch prosperity, lidí a planety.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The dollar's strength, particularly against major Asian currencies, has triggered a wave of skittishness in financial markets. Can anything be done to stem the greenback's rise, and even if something can be done, should it?
asks whether anything can or should be done about the greenback's strength, especially against Asian currencies.
While the ongoing pro-Palestinian student protests have many superficial similarities to the student uprisings of the late 1960s, only the latter envisioned a new political movement to ameliorate the ills of their time. The current protesters' goals are far more modest, which makes them all the more tragic.
sees the pro-Palestinian student demonstrations as a signal of a much deeper, widespread malaise.
PAŘÍŽ – Naléhavě pracujeme na tom, abychom udělali víc pro lidi a planetu. Řada překrývajících se šoků napíná schopnost zemí řešit hladovění, chudobu a nerovnost, vytvářet vlastní odolnost a investovat do své budoucnosti. Dluhová zranitelnost v zemích s nízkými a středními příjmy představuje významnou překážku pro jejich hospodářské oživení a schopnost realizovat zásadní dlouhodobé investice.
Naléhavě pracujeme na tom, abychom přemáhali chudobu a nerovnosti. Za poslední tři roky bylo do krajní chudoby vytlačeno zhruba 120 milionů lidí a stále máme daleko k dosažení Cílů udržitelného rozvoje, jež jsme si v OSN stanovili k roku 2030. Centrem naší strategie by tudíž měli být lidé, abychom všude na planetě zvýšili jejich prosperitu.
Chceme systém, který bude lépe odpovídat na rozvojové potřeby a zranitelnosti, nyní zvýšené klimatickými riziky, která by mohla dále oslabit schopnost zemí potlačovat chudobu a dosahovat inkluzivního hospodářského růstu. Změna klimatu způsobí rozsáhlejší a častější pohromy a neúměrně postihne ty nejchudší a nejzranitelnější populace po celém světě. Tyto výzvy přesahují hranice a představují existenční rizika pro společnosti i ekonomiky.
Chceme, aby náš systém přinášel víc pro planetu. Směřování k celosvětové „čisté nule“ a cíle Pařížské dohody ve věci změny klimatu jsou pro současnou generaci příležitostí odemknout dveře do nové éry udržitelného globálního hospodářského růstu. Máme za to, že mocnou silou zmírňující chudobu a podporující inkluzivní a udržitelný rozvoj mohou být jedině ekologické transformace, které nikoho nenechají pozadu. To vyžaduje všude na světě dlouhodobé investice, které zajistí, aby se této příležitosti mohly chopit všechny země. S inspirací v historicky významném Celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu potřebujeme také nové ekonomické modely, které uznají nesmírnou hodnotu přírody pro lidstvo.
Jsme přesvědčeni, že potlačování chudoby a ochrana planety jsou sbíhavé cíle. Musíme se soustředit na spravedlivé a inkluzivní transformace, abychom zajistili, že náklady neponesou v neúměrné míře chudí a nejzranitelnější a že naopak dokážou zužitkovat přínosy této příležitosti. Připouštíme, že země možná budou muset kráčet různými transformačními stezkami souladnými s mezí stanovenou v Pařížské dohodě na 1,5° Celsia, v závislosti na národních okolnostech. K transformaci nedojde bez solidarity, ekonomických příležitostí či udržitelného růstu k jejímu financování.
My, čelní představitelé rozličných ekonomik z mnoha koutů světa, jsme jednotní ve svém odhodlání vytavit nový globální konsenzus. Ve dnech 22-23. června využijeme pařížského Summitu k dosažení nového globálního paktu o financování jako rozhodujícího politického momentu k obnově rozvojových zisků ztracených v posledních letech a k urychlení pokroku směrem k Cílům udržitelného rozvoje, včetně spravedlivých transformací. Co do strategie máme jasno: je zapotřebí splnit rozvojové a klimatické závazky a v souladu s Akčním programem z Addis Abeby využít všech zdrojů financování, včetně oficiální rozvojové pomoci, domácích zdrojů a soukromých investic.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naplňování tohoto konsenzu by mělo začít u stávajících finančních závazků. V roce 2023 je nutné dosáhnout kolektivních cílů klimatického financování. Naplnit by se měla být také naše globální ambice ve výši sto miliard dolarů dobrovolných příspěvků pro nejpotřebnější země, převodem zvláštních práv čerpání či ekvivalentními příspěvky do rozpočtu.
Žádná země by neměla čekat roky na odpuštění dluhů. V oblasti dluhů potřebujeme rozsáhlejší a včasnější spolupráci, ve prospěch zemí s nízkými a středními příjmy. Začíná svižným dojednáváním řešení pro země v dluhové tísni.
Jednou z nejvyšších priorit je pokračovat v ambiciózní reformě našeho systému multilaterálních rozvojových bank a zužitkovat nynější hybnou energii. Žádáme rozvojové banky, aby uskutečňovaly zodpovědná opatření s cílem udělat se stávajícími prostředky mnohem víc a posílit kapacity financování a mobilizaci soukromého kapitálu, na základě jasných cílů a strategií ve smyslu soukromých finančních příspěvků a mobilizace domácích zdrojů. Tyto finanční zdroje jsou zásadní, ale podstatou reformy je mnohem víc než jen peníze. Měla by přinést efektivnější model fungování, založený na přístupu, v jehož čele jsou státy. Rovněž potřebujeme, aby naše rozvojové banky fungovaly společně jako ekosystém a spolupracovaly s dalšími veřejnými orgány a zefektivněnými vertikálními fondy a ve vhodných případech též s filantropy, suverénními fondy, soukromým finančnictvím a občanskou společností, s cílem zajistit co nejsilnější dopad.
Jádrem našich partnerství budou technologie, dovednosti, udržitelnost a veřejné a soukromé investice a jejich cílem bude podporovat technologický transfer, volný tok vědeckých a technických talentů a inkluzivní, otevřenou, férovou a nediskriminační ekonomiku. Budeme prosazovat agendu udržitelných a inkluzivních investic do rozvojových a rozvíjejících se ekonomik, na základě místní přidané ekonomické hodnoty a místní transformace – například hodnotových řetězců v oblasti hnojiv. Tento komplexní přístup bude vyžadovat novou metriku k aktualizaci našich účetních nástrojů.
Zásadní pro dosažení našich cílů zůstanou veřejné finance. Začít bychom měli posilováním svých nástrojů (Mezinárodní asociace pro rozvoj, Fondu pro snížení chudoby a růst a Fondu pro odolnost a udržitelnost při MMF, Mezinárodního fondu pro zemědělský rozvoj, Zeleného klimatického fondu a dalších nabízených příležitostí našich bank a také Globálního štítu proti klimatickým rizikům). Uvědomujeme si však, že ke splnění našich rozvojových a klimatických cílů bude zapotřebí nových, inovativních a udržitelných zdrojů financování, jako jsou zpětné odkupy dluhu, zapojení sektorů, které prosperují díky globalizaci, a věrohodnější trhy s kredity v oblasti uhlíku a biodiverzity. To platí pro boj proti hladovění, chudobě a nerovnosti, adaptaci na změnu klimatu i snahy odvrátit, minimalizovat a napravit ztráty a škody.
Vysokou prioritou je prostřednictvím uceleného souboru finančních nástrojů posilovat odolnost. Potřebujeme pevnější globální záchrannou síť, založenou na předem nachystaných přístupech, ke zmírňování účinků změny klimatu a k adaptaci na ně, zejména ve chvílích, kdy udeří pohroma. To předpokládá mechanismy odkladů, sítě pojištění a financování reakcí na nouzové situace, včetně udržitelnějšího modelu financování humanitární pomoci, které budou odolné vůči klimatickým a jiným katastrofám.
Dosažení našich rozvojových cílů, včetně klimatické mitigace, bude rovněž záviset na zvětšování měřítka soukromých kapitálových toků. To vyžaduje zvýšenou mobilizaci soukromého sektoru s jeho finančními zdroji a novátorskou silou, jak prosazuje Dohoda G20 s Afrikou. Rovněž to vyžaduje zlepšování podnikatelského prostředí, zavádění společných standardů, vytváření dostatečných kapacit a snižování vnímaných rizik, kupříkladu na devizových a úvěrových trzích. To může vyžadovat veřejnou podporu, jakož i sdílení spolehlivých dat. Celkově je zapotřebí, aby náš systém snížil cenu kapitálu pro udržitelný rozvoj, mimo jiné pro zelenou transformaci v rozvojových a rozvíjejících se ekonomikách.
Veškerou podstatou naší spolupráce je solidarita a společný postup, s cílem zmírnit těžkosti, jimž čelí rozvojové země, a splnit naši globální agendu. Budeme dál naléhat na pokrok a využijeme k tomu dalších důležitých událostí, včetně summitů G20 v Indii a Brazílii, Summitu pro Cíle udržitelného rozvoje a konferencí smluvních stran (COP), počínaje letošní COP28 ve Spojených arabských emirátech. Při veškerém našem nadcházejícím mezinárodním úsilí a ve všech vyjednáváních se vynasnažíme rozvíjet konkrétní opatření, která přispějí k naplňování příslibu Cílů udržitelného rozvoje, ve prospěch prosperity, lidí a planety.
Z angličtiny přeložil David Daduč