titelman1_Andressa AnholeteGetty Images_covid misinformation Andressa AnholeteGetty Images

Proč fungují dezinformace o COVID-19

LONDÝN – Na zářijovém Valném shromáždění Organizace spojených národů využil brazilský prezident Jair Bolsonaro čas vyhrazený na pódiu k tomu, aby se podělil o své názory na COVID-19. Velebil výhody léčebných postupů, které vědci odmítli, a tvrdil, že jemu samotnému prospělo antimalarikum s názvem hydroxychlorochin.

Bolsonarova podpora těchto „zázračných léků“ je dobře známá. Prezident pravidelně vystupuje v brazilském tisku a na sociálních sítích, kde propaguje používání řádně neschválených terapií, které se neopírají o vědecká fakta. A není sám. Rovněž bývalý americký prezident Donald Trump v době svého působení ve funkci prosazoval řadu neověřených léčiv a prezident Madagaskaru Andry Rajoelina zase propaguje na léčbu COVID-19 nápoj na bázi pelyňku. Ke zděšení vědecké komunity se přitom těmto i dalším politikům daří přesvědčit o účinnosti a bezpečnosti takové léčby velkou část veřejnosti.

Dezinformace se během pandemie rozbujely, ale není to nový fenomén. Politolog James Kuklinski a jeho kolegové ve své stěžejní studii o vnímání sociální pomoci ve Spojených státech ukázali, že značné segmenty americké populace mají zkreslené názory na příjemce státní podpory a jimi pobírané dávky. Autoři rovněž zjistili, že rozšířené dezinformace brání tomu, aby se šířily nepřesné informace. Dezinformovaní lidé nemají totiž jen nepřesné informace; jsou silně ukotvení ve svých pomýlených představách. Právě díky tomu mají dezinformace takovou sílu: kombinují pomýlené vnímání světa s vysokou mírou důvěry v jeho přesnost.

https://prosyn.org/1N4fFNtcs