Duševní vlastnictví a hospodářský rozvoj

WASHINGTON, DC – V nedávném poselství o stavu Unie zopakoval americký prezident Barack Obama svou ambici završit Transpacifické partnerství, navrhovanou obchodní dohodu mezi USA a jedenácti státy Tichomoří. Evropská unie a Čína se mezitím usilovně snaží uzavřít vlastní dohody v Asii i jinde. Mají-li tyto šířící se obchodní pakty rozproudit blahodárné cykly růstu pro rozvojové země, musí nejen odbourávat obchodní bariéry, ale také budovat institucionální rámec moderní ekonomiky, včetně silných práv duševního vlastnictví.

Někteří aktivisté a vládní činitelé chápou vztah mezi silnou ochranou duševního vlastnictví a hospodářským růstem obráceně a tvrdí, že práva duševního vlastnictví jsou překážkou rozvoje, a proto by se neměla vymáhat do doby, kdy daný stát dosáhne statusu vysokopříjmové země. Tento postoj převažuje zejména v Indii, která nedávno pozastavila obchodní jednání s EU, a představoval hlavní důvod ztroskotání kola rozhovorů o globálním obchodu z Dauhá. Jak to shrnul indický ministr obchodu Ánand Šarma, „rozvojovým zemím musí být poskytnuta vnitřní flexibilita“.

Základním principem však je, že myšlenky chráněné právy duševního vlastnictví jsou dynamem růstu pro rozvinuté i rozvojové země. Namísto ředění těchto práv by si rozvojové státy typu Indie měly uvědomit, že posílení ochrany duševního vlastnictví je nezbytnou podmínkou přilákání zahraničních investic, které jsou pro tyto země potřebné, neboť pomáhají jejich ekonomikám růst, vytvářet pracovní místa a zvyšovat kupní sílu občanů.

https://prosyn.org/Z2cihd1cs