WASHINGTON – Rok 2008 vejde do dějin jako rok mimořádného chaosu. Finanční krize vypukla bezprostředně po krizi potravinové a palivové. Svět se dnes nachází uprostřed krize ekonomické, která povede ke ztrátě mnoha pracovních míst. Prakticky žádná země se jí nevyhnula. Vstupujeme do nové nebezpečné zóny se zvýšenými riziky pro export a investice, úvěry, bankovní soustavy, rozpočty a platební bilance. Vampnbsp;roce 2009 se možná poprvé od roku 1982 dočkáme poklesu světového obchodu.
Nejbezbrannější jsou jako vždy chudí lidé. Přísnější úvěrové podmínky a mnohem slabší růst pro rozvojové země znamenají, že vlády nedokážou tak dobře plnit cíle vampnbsp;oblasti školství a zdravotnictví a investovat do infrastruktury potřebné kampnbsp;udržení růstu. Příjmy od krajanů vysychají. Vampnbsp;důsledku vysokých cen potravin a paliv již uvízlo vampnbsp;pasti chudoby 100 milionů lidí a současné odhady naznačují, že každý pokles růstu vampnbsp;rozvojových zemích o 1% uvrhne do chudoby dalších 20 milionů lidí.
Státy se snaží prolomit zamrznutí úvěrů, podpořit finanční instituce, zmírnit úrokové sazby, posílit záchranné sítě a oživit spotřebu a investice ve snaze rozproudit podnikání, umožnit lidem pracovat a položit základy pro budoucí růst. Tyto kroky budou nejúčinnější, pokud budou jednotlivé země jednat ve vzájemné shodě a navzájem se podporovat. Hospodářský nacionalismus, který se snaží profitovat na nevýhodě ostatních, vyvolá jen další rizika. Globální problémy vyžadují globální řešení.
Vampnbsp;říjnu jsem vyzval kampnbsp;modernizaci multilateralismu a trhů tak, aby lépe odrážely měnící se světovou ekonomiku a umožňovaly zemím řešit ve shodě navzájem provázané problémy. Podíváme-li se nad rámec starého systému G-7, potřebujeme přístup kampnbsp;multilateralismu pro jednadvacáté století, a to prostřednictvím dynamické flexibilní sítě, nikoliv nových hierarchií pevně daného či statického systému.
Nový multilateralismus musí maximalizovat silné stránky navzájem provázaných a překrývajících se aktérů a institucí, veřejných i soukromých. Měl by přesahovat tradiční zaměření financí a obchodu a zahrnovat i další naléhavé ekonomické a politické otázky: rozvoj, energetiku, klimatické změny i stabilizaci křehkých a postkonfliktních států. Potřebuje semknout již existující mezinárodní instituce sampnbsp;jejich znalostmi a prostředky, vampnbsp;případě nutnosti je reformovat a podněcovat účinnou spolupráci a společný postup.
Multilateralismus je ve své ideální podobě prostředkem kampnbsp;řešení problémů mezi státy, kdy je skupina u jednacího stolu ochotna a schopna společně přijmout konstruktivní akci. Přitom potřebuje čerpat sílu – a legitimitu – jak zampnbsp;širší participace, tak i zampnbsp;dosažených výsledků. Listopadový summit skupiny G-20 poprvé přivedl kampnbsp;jednacímu stolu i nově se rýsující mocnosti coby aktivní účastníky řešení globální finanční krize. Všichni zúčastnění se dohodli na kvalitní agendě, ale skutečným testem bude její naplňování.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Skutečnost, že se dnes vedoucí představitelé velkých rozvinutých ekonomik setkávají sampnbsp;lídry rýsujících se ekonomických mocností, je pozitivním krokem. Ani nejchudší rozvojové země však nesmíme nechat na holičkách. Smíříme-li se sampnbsp;dvourychlostním světem, nevyřešíme současnou krizi a nenabídneme ani trvale udržitelná dlouhodobá řešení. Cílem musí být vytvoření vstřícné a trvale udržitelné globalizace.
Na finanční záchranu vampnbsp;rozvinutém světě se dnes vynakládají biliony dolarů. Naproti tomu na zahraniční pomoc se vampnbsp;současné době věnuje zhruba 100 miliard dolarů ročně. Potřebujeme nejen finanční, ale i „lidskou“ záchranu. Vampnbsp;tomto prostředí musí být globální závazek poskytnutí rozvojové pomoci nejchudším zemím prvořadou prioritou.
My ve Skupině světové banky zvyšujeme finanční podporu potřebným. Urychlujeme přidělování grantů a dlouhodobých bezúročných půjček 78 nejchudším zemím světa, zampnbsp;nichž polovina leží vampnbsp;Africe. Dárci se loni zavázali věnovat vampnbsp;průběhu tří let 42 miliard dolarů do Mezinárodního rozvojového sdružení (IDA), což je fond Světové banky určený pro tyto země. Máme-li naplnit rozvojové cíle tisíciletí, jsou tyto peníze životně důležité.
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), což je odnož Světové banky zaměřená na půjčky rozvojovým zemím, by navíc mohla vampnbsp;tomto fiskálním roce zajistit nové závazky pomoci ve výši přesahující 35 miliard dolarů – což je oproti loňsku téměř trojnásobek – a vampnbsp;příštích třech letech až 100 miliard dolarů. Toto zvýšení je zaměřeno na ochranu nejchudších a nejzranitelnějších, na podporu zemí, které kvůli narušeným úvěrovým trhům čelí problémům sampnbsp;půjčkami, a na pomoc při udržení investic, na nichž bude záviset zotavení a dlouhodobý rozvoj.
Mezinárodní finanční korporace (IFC), což je naše odnož pro soukromý sektor, zase zavádí či rozšiřuje tři nástroje určené na pomoc tomuto sektoru, jejichž celková hodnota by měla vampnbsp;průběhu příštích tří let dosáhnout zhruba 30 miliard dolarů. Tyto nástroje budou řešit vysoce prioritní problémy, které se vampnbsp;posledních měsících vyskytly: expanzi financování obchodu, rekapitalizaci bank vampnbsp;chudších zemích a udržení investic do infrastruktury prostřednictvím pomoci životaschopným projektům při řešení krize likvidity.
Současně budeme pokračovat v mimořádném úsilí vampnbsp;boji proti podvýživě a hladu a poskytovat energii chudým. Naše nově zřízené Klimatické investiční fondy vampnbsp;objemu 6 miliard dolarů budou získávat praktické zkušenosti sampnbsp;technologiemi, zalesňováním a adaptací tak, aby podporovaly jednání Organizace spojených národů o klimatických změnách a pomáhaly rozvojovým zemím.
Vampnbsp;době, kdy svět vybředává ze současné finanční a ekonomické propasti, se potřebujeme dívat kupředu. Dnešní krize odrážejí bleskovou rychlost propojeného světa. Faktory, které tuto globalizaci vytvořily, nabízejí skvělé příležitosti kampnbsp;překonání chudoby, rozšíření možností a otevření společností. Budeme však potřebovat nový multilateralismus, abychom zvýšili dostupnost těchto přínosů pro všechny.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US President Donald Trump’s import tariffs have triggered a wave of retaliatory measures, setting off a trade war with key partners and raising fears of a global downturn. But while Trump’s protectionism and erratic policy shifts could have far-reaching implications, the greatest victim is likely to be the United States itself.
warns that the new administration’s protectionism resembles the strategy many developing countries once tried.
It took a pandemic and the threat of war to get Germany to dispense with the two taboos – against debt and monetary financing of budgets – that have strangled its governments for decades. Now, it must join the rest of Europe in offering a positive vision of self-sufficiency and an “anti-fascist economic policy.”
welcomes the apparent departure from two policy taboos that have strangled the country's investment.
WASHINGTON – Rok 2008 vejde do dějin jako rok mimořádného chaosu. Finanční krize vypukla bezprostředně po krizi potravinové a palivové. Svět se dnes nachází uprostřed krize ekonomické, která povede ke ztrátě mnoha pracovních míst. Prakticky žádná země se jí nevyhnula. Vstupujeme do nové nebezpečné zóny se zvýšenými riziky pro export a investice, úvěry, bankovní soustavy, rozpočty a platební bilance. Vampnbsp;roce 2009 se možná poprvé od roku 1982 dočkáme poklesu světového obchodu.
Nejbezbrannější jsou jako vždy chudí lidé. Přísnější úvěrové podmínky a mnohem slabší růst pro rozvojové země znamenají, že vlády nedokážou tak dobře plnit cíle vampnbsp;oblasti školství a zdravotnictví a investovat do infrastruktury potřebné kampnbsp;udržení růstu. Příjmy od krajanů vysychají. Vampnbsp;důsledku vysokých cen potravin a paliv již uvízlo vampnbsp;pasti chudoby 100 milionů lidí a současné odhady naznačují, že každý pokles růstu vampnbsp;rozvojových zemích o 1% uvrhne do chudoby dalších 20 milionů lidí.
Státy se snaží prolomit zamrznutí úvěrů, podpořit finanční instituce, zmírnit úrokové sazby, posílit záchranné sítě a oživit spotřebu a investice ve snaze rozproudit podnikání, umožnit lidem pracovat a položit základy pro budoucí růst. Tyto kroky budou nejúčinnější, pokud budou jednotlivé země jednat ve vzájemné shodě a navzájem se podporovat. Hospodářský nacionalismus, který se snaží profitovat na nevýhodě ostatních, vyvolá jen další rizika. Globální problémy vyžadují globální řešení.
Vampnbsp;říjnu jsem vyzval kampnbsp;modernizaci multilateralismu a trhů tak, aby lépe odrážely měnící se světovou ekonomiku a umožňovaly zemím řešit ve shodě navzájem provázané problémy. Podíváme-li se nad rámec starého systému G-7, potřebujeme přístup kampnbsp;multilateralismu pro jednadvacáté století, a to prostřednictvím dynamické flexibilní sítě, nikoliv nových hierarchií pevně daného či statického systému.
Nový multilateralismus musí maximalizovat silné stránky navzájem provázaných a překrývajících se aktérů a institucí, veřejných i soukromých. Měl by přesahovat tradiční zaměření financí a obchodu a zahrnovat i další naléhavé ekonomické a politické otázky: rozvoj, energetiku, klimatické změny i stabilizaci křehkých a postkonfliktních států. Potřebuje semknout již existující mezinárodní instituce sampnbsp;jejich znalostmi a prostředky, vampnbsp;případě nutnosti je reformovat a podněcovat účinnou spolupráci a společný postup.
Multilateralismus je ve své ideální podobě prostředkem kampnbsp;řešení problémů mezi státy, kdy je skupina u jednacího stolu ochotna a schopna společně přijmout konstruktivní akci. Přitom potřebuje čerpat sílu – a legitimitu – jak zampnbsp;širší participace, tak i zampnbsp;dosažených výsledků. Listopadový summit skupiny G-20 poprvé přivedl kampnbsp;jednacímu stolu i nově se rýsující mocnosti coby aktivní účastníky řešení globální finanční krize. Všichni zúčastnění se dohodli na kvalitní agendě, ale skutečným testem bude její naplňování.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Skutečnost, že se dnes vedoucí představitelé velkých rozvinutých ekonomik setkávají sampnbsp;lídry rýsujících se ekonomických mocností, je pozitivním krokem. Ani nejchudší rozvojové země však nesmíme nechat na holičkách. Smíříme-li se sampnbsp;dvourychlostním světem, nevyřešíme současnou krizi a nenabídneme ani trvale udržitelná dlouhodobá řešení. Cílem musí být vytvoření vstřícné a trvale udržitelné globalizace.
Na finanční záchranu vampnbsp;rozvinutém světě se dnes vynakládají biliony dolarů. Naproti tomu na zahraniční pomoc se vampnbsp;současné době věnuje zhruba 100 miliard dolarů ročně. Potřebujeme nejen finanční, ale i „lidskou“ záchranu. Vampnbsp;tomto prostředí musí být globální závazek poskytnutí rozvojové pomoci nejchudším zemím prvořadou prioritou.
My ve Skupině světové banky zvyšujeme finanční podporu potřebným. Urychlujeme přidělování grantů a dlouhodobých bezúročných půjček 78 nejchudším zemím světa, zampnbsp;nichž polovina leží vampnbsp;Africe. Dárci se loni zavázali věnovat vampnbsp;průběhu tří let 42 miliard dolarů do Mezinárodního rozvojového sdružení (IDA), což je fond Světové banky určený pro tyto země. Máme-li naplnit rozvojové cíle tisíciletí, jsou tyto peníze životně důležité.
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), což je odnož Světové banky zaměřená na půjčky rozvojovým zemím, by navíc mohla vampnbsp;tomto fiskálním roce zajistit nové závazky pomoci ve výši přesahující 35 miliard dolarů – což je oproti loňsku téměř trojnásobek – a vampnbsp;příštích třech letech až 100 miliard dolarů. Toto zvýšení je zaměřeno na ochranu nejchudších a nejzranitelnějších, na podporu zemí, které kvůli narušeným úvěrovým trhům čelí problémům sampnbsp;půjčkami, a na pomoc při udržení investic, na nichž bude záviset zotavení a dlouhodobý rozvoj.
Mezinárodní finanční korporace (IFC), což je naše odnož pro soukromý sektor, zase zavádí či rozšiřuje tři nástroje určené na pomoc tomuto sektoru, jejichž celková hodnota by měla vampnbsp;průběhu příštích tří let dosáhnout zhruba 30 miliard dolarů. Tyto nástroje budou řešit vysoce prioritní problémy, které se vampnbsp;posledních měsících vyskytly: expanzi financování obchodu, rekapitalizaci bank vampnbsp;chudších zemích a udržení investic do infrastruktury prostřednictvím pomoci životaschopným projektům při řešení krize likvidity.
Současně budeme pokračovat v mimořádném úsilí vampnbsp;boji proti podvýživě a hladu a poskytovat energii chudým. Naše nově zřízené Klimatické investiční fondy vampnbsp;objemu 6 miliard dolarů budou získávat praktické zkušenosti sampnbsp;technologiemi, zalesňováním a adaptací tak, aby podporovaly jednání Organizace spojených národů o klimatických změnách a pomáhaly rozvojovým zemím.
Vampnbsp;době, kdy svět vybředává ze současné finanční a ekonomické propasti, se potřebujeme dívat kupředu. Dnešní krize odrážejí bleskovou rychlost propojeného světa. Faktory, které tuto globalizaci vytvořily, nabízejí skvělé příležitosti kampnbsp;překonání chudoby, rozšíření možností a otevření společností. Budeme však potřebovat nový multilateralismus, abychom zvýšili dostupnost těchto přínosů pro všechny.