BRUSEL – Covid-19 způsobuje napříč Evropou rozsáhlé utrpení a hrozí, že pomalý postup očkování muka ještě prodlouží. Pokud lídři v regionu nezačnou brzy rozhodně jednat, mohla by pandemie nevratně poškodit samotnou EU.
Když region v roce 2020 zasáhl koronavirus, členské státy EU se nedokázaly dohodnout na nasazení vakcín – své hlavní obranné linie proti němu. Národní vlády svěřily pořízení vakcín Evropské komisi, ale pak nedokázaly harmonizovat své výrobní a distribuční strategie ani dosáhnout konsenzu na tom, které skupiny by se měly očkovat první. Nedávno pak 13 evropských zemí pozastavilo používání vakcíny od společnosti AstraZeneca, vyvinuté ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, když se u několika málo lidí objevila po očkování atypická cévní trombóza.
Následný závěr Evropské lékové agentury, že vakcína AstraZeneca je „bezpečná a účinná“, neujistil všechny. Zatímco v několika zemích EU aplikace vakcíny pokračovala nebo byla obnovena, Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko u přerušení zůstávají a Francie její využití omezila na osoby nad 55 let věku. Tyto přetrvávající rozdíly rozdmýchávají sílící nedůvěru veřejnosti, nejen vůči vakcíně AstraZeneca, ale vůči celé očkovací kampani proti covidu-19.
První prioritou EU pro nacházející týdny musí být řešení nedostatku vakcín. Ani v tom se členské státy nedokázaly dohodnout a některé neváhají nakupovat zásoby mimo EU. Maďarsko distribuuje ruskou vakcínu Sputnik V, Slovensko ji nakoupilo a Česká republika o tom uvažuje, zatímco Maďarsko pořídilo také statisíce dávek čínské vakcíny Sinopharm. Kromě toho Rakousko a Dánsko nedávno oznámily separátní dohodu s Izraelem na výrobě příští generace vakcín proti covidu-19. Tento pakt především předpokládá zřízení společného fondu pro výzkum a vývoj a spolupráci na klinických testech mimo běžné programy EU.
Zároveň Evropa musí chránit ohrožené osoby, které buď čekají na očkování, anebo na vakcínu nezareagují, protože mají určitou chorobu nebo užívají určité léky. Ve Spojených státech jsou k uspokojení těchto potřeb velice účinné monoklonální protilátky. Francie, Německo a Itálie nečekaly na schválení v EMA a nabídly tyto terapie, jakmile je schválily jejich národní regulační orgány, což naznačuje, že protilátkový nacionalismus může být stejně rozšířený jako ten vakcínový.
Tváří v tvář těmto výzvám Evropská komise zřídila pracovní skupinu, jejímž úkolem bude v nadcházejících měsících řídit dodávky vakcín. Pracovní skupina, vedená evropským komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem, usiluje o mobilizaci veškeré dostupné evropské výrobní kapacity, s ambiciózním cílem imunizovat 70 % dospělých Evropanů do konce léta.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Souběžně předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v únoru oznámila vytvoření inkubátoru Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), pověřeného řešením nových variant koronaviru. Záměrem je, aby HERA plnila podobnou úlohu jako americký Úřad pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA), který byl nápomocný bezprecedentně brysknímu vývoji vakcín od společností AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. Právě skrze BARDA si USA rychle zajistily masivní dodávky vakcín proti covidu-19, které zemi umožnily spustit mnohem svižnější imunizační kampaň než Evropě.
Americké vládní úsilí vyvinout pomocí Operace Warp Speed vakcíny vděčí za svůj úspěch nejen rozpočtu přesahujícímu 12 miliard dolarů, ale také integračním a koordinačním krokům napříč hodnotovým řetězcem vakcín, od základního výzkumu po velkovýrobu a distribuci. Součástí této strategie bylo přijetí významného rizika, o nějž se veřejný a soukromý sektor podělily.
Dalším rozhodujícím faktorem úspěchu bylo řízení Operace Warp Speed, svěřené ostřílenému farmaceutickému manažerovi se zkušeností ve vakcinologii a vysoce postavenému generálovi americké armády zodpovědnému za logistiku. Je-li ambicí EU napodobit takovou iniciativu v Evropě, je zřejmé, že mobilizovat dostatečné finanční prostředky bude podstatnou překážkou – byť možná nikoli největší.
Hlavní těžkostí by mohlo být spíš dosažení shody mezi členskými státy a Evropskou komisí na tom, že HERA získá dostatečnou autonomii s cílem zajistit svižnost, jíž bude k činnosti úřadu zapotřebí. Zajímavý vzor by v tomto ohledu mohla představovat Evropská inovační rada (EIC), jejíž činnost nedávno slavnostně zahájili von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Společně s Evropskou investiční bankou umožnila EIC zachovat CureVac, příští vakcínu proti covidu-19, která přijde na trh, jako opěrný bod pro Evropu.
Ať už nový úřad dostane jakoukoli podobu, evropští lídři musí v regionu naléhavě urychlit postup očkování proti covidu-19. Kromě toho by měli stanovit ambiciózní novou strategii na podporu farmaceutického novátorství v Evropě ve prospěch lidí všude na světě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The dollar's strength, particularly against major Asian currencies, has triggered a wave of skittishness in financial markets. Can anything be done to stem the greenback's rise, and even if something can be done, should it?
asks whether anything can or should be done about the greenback's strength, especially against Asian currencies.
While the ongoing pro-Palestinian student protests have many superficial similarities to the student uprisings of the late 1960s, only the latter envisioned a new political movement to ameliorate the ills of their time. The current protesters' goals are far more modest, which makes them all the more tragic.
sees the pro-Palestinian student demonstrations as a signal of a much deeper, widespread malaise.
BRUSEL – Covid-19 způsobuje napříč Evropou rozsáhlé utrpení a hrozí, že pomalý postup očkování muka ještě prodlouží. Pokud lídři v regionu nezačnou brzy rozhodně jednat, mohla by pandemie nevratně poškodit samotnou EU.
Když region v roce 2020 zasáhl koronavirus, členské státy EU se nedokázaly dohodnout na nasazení vakcín – své hlavní obranné linie proti němu. Národní vlády svěřily pořízení vakcín Evropské komisi, ale pak nedokázaly harmonizovat své výrobní a distribuční strategie ani dosáhnout konsenzu na tom, které skupiny by se měly očkovat první. Nedávno pak 13 evropských zemí pozastavilo používání vakcíny od společnosti AstraZeneca, vyvinuté ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, když se u několika málo lidí objevila po očkování atypická cévní trombóza.
Následný závěr Evropské lékové agentury, že vakcína AstraZeneca je „bezpečná a účinná“, neujistil všechny. Zatímco v několika zemích EU aplikace vakcíny pokračovala nebo byla obnovena, Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko u přerušení zůstávají a Francie její využití omezila na osoby nad 55 let věku. Tyto přetrvávající rozdíly rozdmýchávají sílící nedůvěru veřejnosti, nejen vůči vakcíně AstraZeneca, ale vůči celé očkovací kampani proti covidu-19.
První prioritou EU pro nacházející týdny musí být řešení nedostatku vakcín. Ani v tom se členské státy nedokázaly dohodnout a některé neváhají nakupovat zásoby mimo EU. Maďarsko distribuuje ruskou vakcínu Sputnik V, Slovensko ji nakoupilo a Česká republika o tom uvažuje, zatímco Maďarsko pořídilo také statisíce dávek čínské vakcíny Sinopharm. Kromě toho Rakousko a Dánsko nedávno oznámily separátní dohodu s Izraelem na výrobě příští generace vakcín proti covidu-19. Tento pakt především předpokládá zřízení společného fondu pro výzkum a vývoj a spolupráci na klinických testech mimo běžné programy EU.
Zároveň Evropa musí chránit ohrožené osoby, které buď čekají na očkování, anebo na vakcínu nezareagují, protože mají určitou chorobu nebo užívají určité léky. Ve Spojených státech jsou k uspokojení těchto potřeb velice účinné monoklonální protilátky. Francie, Německo a Itálie nečekaly na schválení v EMA a nabídly tyto terapie, jakmile je schválily jejich národní regulační orgány, což naznačuje, že protilátkový nacionalismus může být stejně rozšířený jako ten vakcínový.
Tváří v tvář těmto výzvám Evropská komise zřídila pracovní skupinu, jejímž úkolem bude v nadcházejících měsících řídit dodávky vakcín. Pracovní skupina, vedená evropským komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem, usiluje o mobilizaci veškeré dostupné evropské výrobní kapacity, s ambiciózním cílem imunizovat 70 % dospělých Evropanů do konce léta.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Souběžně předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v únoru oznámila vytvoření inkubátoru Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), pověřeného řešením nových variant koronaviru. Záměrem je, aby HERA plnila podobnou úlohu jako americký Úřad pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA), který byl nápomocný bezprecedentně brysknímu vývoji vakcín od společností AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. Právě skrze BARDA si USA rychle zajistily masivní dodávky vakcín proti covidu-19, které zemi umožnily spustit mnohem svižnější imunizační kampaň než Evropě.
Americké vládní úsilí vyvinout pomocí Operace Warp Speed vakcíny vděčí za svůj úspěch nejen rozpočtu přesahujícímu 12 miliard dolarů, ale také integračním a koordinačním krokům napříč hodnotovým řetězcem vakcín, od základního výzkumu po velkovýrobu a distribuci. Součástí této strategie bylo přijetí významného rizika, o nějž se veřejný a soukromý sektor podělily.
Dalším rozhodujícím faktorem úspěchu bylo řízení Operace Warp Speed, svěřené ostřílenému farmaceutickému manažerovi se zkušeností ve vakcinologii a vysoce postavenému generálovi americké armády zodpovědnému za logistiku. Je-li ambicí EU napodobit takovou iniciativu v Evropě, je zřejmé, že mobilizovat dostatečné finanční prostředky bude podstatnou překážkou – byť možná nikoli největší.
Hlavní těžkostí by mohlo být spíš dosažení shody mezi členskými státy a Evropskou komisí na tom, že HERA získá dostatečnou autonomii s cílem zajistit svižnost, jíž bude k činnosti úřadu zapotřebí. Zajímavý vzor by v tomto ohledu mohla představovat Evropská inovační rada (EIC), jejíž činnost nedávno slavnostně zahájili von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Společně s Evropskou investiční bankou umožnila EIC zachovat CureVac, příští vakcínu proti covidu-19, která přijde na trh, jako opěrný bod pro Evropu.
Ať už nový úřad dostane jakoukoli podobu, evropští lídři musí v regionu naléhavě urychlit postup očkování proti covidu-19. Kromě toho by měli stanovit ambiciózní novou strategii na podporu farmaceutického novátorství v Evropě ve prospěch lidí všude na světě.
Z angličtiny přeložil David Daduč