NEW YORK – Jak si nespokojenost veřejnosti ve většině vyspělých ekonomik prosazuje politické zúčtování, utváří se nová koncepce společenské smlouvy pojící dohromady trhy, státy a občany. Dnešní hněv a odcizení vlastně přinášejí příležitost zacelit trhliny v ekonomických základech našich společností, v prvé řadě ve Spojených státech.
Komerční činnosti procházejí ve velkém svižnou digitalizací, což naznačuje, že jako tržní síly budou v předvídatelné budoucnosti nadále vévodit největší a nejúspěšnější společnosti v technologickém sektoru, od Amazonu po Zoom. Avšak přestože se investoři v těchto rychle rostoucích podnicích těší podstatným finančním příjmům, většina ostatních nikoliv. Předním technologickým společnostem nejenže se nedaří vytvářet hodnotu pro řadu zainteresovaných aktérů, nedaří se jim ani přispívat k celkovému hospodářskému růstu USA.
Ostatně teď, když už se všichni přizpůsobili účinkům pandemie covidu-19, mnozí lídři v podnikatelské sféře přesunuli pozornost zpět ke čtvrtletním ziskům a cenám akcií. Microsoft, druhá nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost na světě, právě tento měsíc oznámil plán odkupu akcií za 60 miliard dolarů a zvýšení dividend. O tom, co by manažerské týmy mohly dělat pro tvorbu dlouhodobé hodnoty ve prospěch držitelů akcií, jakož i dalších zainteresovaných aktérů, se přitom hovoří velice málo.
Přibývající důkazy, předložené Mezinárodním měnovým fondem a mnoha dalšími, naznačují, že velké technologické společnosti svými akvizičními strategiemi a konkurenčními praktikami rdousí novátorství. Je-li člověk přesvědčen, tak jako my, že hospodářský růst je inovacemi podmíněn, musí nutně podporovat naléhavé úsilí o řešení tohoto problému.
Kromě různých legislativních návrhů na rozdělení velkých technofirem na části existuje několik jednoduchých kroků, které může nově potvrzený předseda Komise USA pro cenné papíry a burzy (SEC) Gary Gensler okamžitě podniknout, aby v řadách technologických firem zajistil korporátní zodpovědnost a pobídl k setrvalým závazkům k novátorství za účelem sdíleného prospěchu Ameriky.
Zaprvé SEC může a měla by od všech veřejně obchodovaných společností v USA vyžadovat, aby přehledně vykazovaly, kolik vydávají na výzkum a vývoj. Podle desítky let starých účetních standardů tato kategorie zahrnuje pouze činnosti zaměřené konkrétně na vývoj nových produktů, služeb či procesů nebo na jejich významná vylepšení. Drobné, postupné, „rutinní či pravidelné úpravy“ je výslovně zakázáno klasifikovat jako výzkum a vývoj.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Přesto si právě takové drobné úpravy několik dnešních obrů ze Silicon Valley ke značné sociální a ekonomické újmě země pospojovalo do výdajových položek za výzkum a vývoj. Vzhledem k tomu, že největší technologické společnosti ovládají velký a rostoucí díl ekonomického koláče, transparentnost ohledně toho, kolik investují do ryzího novátorství, je zcela oprávněná.
Zadruhé by SEC měla přistoupit k dlouho opožděnému návratu k pololetnímu výkaznictví. Výzkum naznačuje, že se čtvrtletními zprávami, které v současnosti předkládá každá veřejně obchodovaná firma, se pojí vysoké náklady. Zformování kapitálového trhu, kde manažerské týmy musí neustále vydávat pokyny k dosahování ziskovosti, vypěstovalo krátkodobé uvažování s dalekosáhlými nepříznivými ekonomickými důsledky.
Takový „krátkodobismus“ podvazuje schopnost manažerů dělat podstatné dlouhodobé investice, zkrátil průměrné funkční období výkonných ředitelů a oslabil způsobilost manažerů činit rozhodnutí, která mohou mít zásadní význam pro konkurenční schopnost USA v globálním hospodářství. Zatěžování malých veřejně obchodovaných firem – základny, na níž je ekonomika vystavěna – opakovanými a nezanedbatelnými výdaji na výkaznictví rovněž potlačuje růstově orientované investice, neboť odvádí prostředky jinam.
Vedle těchto reforem zaměřených na povzbuzení změny shora vytvořila pandemie příležitost vzpružit novátorství vznikající zdola. Letos na podzim se miliony amerických studentů vrátily do výuky, někteří poprvé po více než roce. Jelikož vlády jednotlivých států spoléhají v oblasti dalšího vzdělávání mladých Američanů na federální financování, nadešla jednou za generaci ojedinělá šance prosadit zásadní proměnu toho, jak se na místní úrovni poskytuje vzdělání.
Ekonomové, intelektuálové, podnikatelé i politici se shodují v obecné nespokojenosti se školským výkonem Ameriky ve vztahu ke srovnatelným zemím. Konkrétně se americkým školám u dnešních mladých lidí zjevně nedaří pěstovat kreativitu, přijímání rizika a hledání výzev. Tyto hodnoty přitom hrály v národním rozvoji USA určující úlohu a studentům navracejícím se do učeben by se měly vštěpovat.
Posledních 18 měsíců přineslo poruchy, ale také příležitosti k pozitivním změnám. Americký kapitalistický systém se tomuto novému světu bude muset přizpůsobit. Znamená to v prvé řadě nově soustředit náš ekonomický dialog kolem těch, kdo jsou na jeho fungování zainteresovaní, a kolem naší společné budoucnosti. Návrat do škol a univerzit by měl být příležitostí k obnově vzdělávání, které oslavuje stěžejní, esenciální americké hodnoty, jež zemi pomohly stát se natolik bezprecedentním příkladem úspěchu.
Jak vyhlížíme do budoucnosti po pandemii, musíme se soustředit na posilování našich institucí a znovuoživení naší kultury. Upevnit intelektuální základy příští generace a poskytnout korporacím flexibilitu k novátorství jsou jen dva kroky v tomto směru, které dnes můžeme udělat. Navazovat na ně mohou mnohé další. Přestože společenské, finanční a politické výzvy Ameriky zůstávají stejně neúprosné jako vždy, můžeme usilovat o renesanci hodnot a institucí, které potřebujeme.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US President Donald Trump’s import tariffs have triggered a wave of retaliatory measures, setting off a trade war with key partners and raising fears of a global downturn. But while Trump’s protectionism and erratic policy shifts could have far-reaching implications, the greatest victim is likely to be the United States itself.
warns that the new administration’s protectionism resembles the strategy many developing countries once tried.
It took a pandemic and the threat of war to get Germany to dispense with the two taboos – against debt and monetary financing of budgets – that have strangled its governments for decades. Now, it must join the rest of Europe in offering a positive vision of self-sufficiency and an “anti-fascist economic policy.”
welcomes the apparent departure from two policy taboos that have strangled the country's investment.
NEW YORK – Jak si nespokojenost veřejnosti ve většině vyspělých ekonomik prosazuje politické zúčtování, utváří se nová koncepce společenské smlouvy pojící dohromady trhy, státy a občany. Dnešní hněv a odcizení vlastně přinášejí příležitost zacelit trhliny v ekonomických základech našich společností, v prvé řadě ve Spojených státech.
Komerční činnosti procházejí ve velkém svižnou digitalizací, což naznačuje, že jako tržní síly budou v předvídatelné budoucnosti nadále vévodit největší a nejúspěšnější společnosti v technologickém sektoru, od Amazonu po Zoom. Avšak přestože se investoři v těchto rychle rostoucích podnicích těší podstatným finančním příjmům, většina ostatních nikoliv. Předním technologickým společnostem nejenže se nedaří vytvářet hodnotu pro řadu zainteresovaných aktérů, nedaří se jim ani přispívat k celkovému hospodářskému růstu USA.
Ostatně teď, když už se všichni přizpůsobili účinkům pandemie covidu-19, mnozí lídři v podnikatelské sféře přesunuli pozornost zpět ke čtvrtletním ziskům a cenám akcií. Microsoft, druhá nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost na světě, právě tento měsíc oznámil plán odkupu akcií za 60 miliard dolarů a zvýšení dividend. O tom, co by manažerské týmy mohly dělat pro tvorbu dlouhodobé hodnoty ve prospěch držitelů akcií, jakož i dalších zainteresovaných aktérů, se přitom hovoří velice málo.
Přibývající důkazy, předložené Mezinárodním měnovým fondem a mnoha dalšími, naznačují, že velké technologické společnosti svými akvizičními strategiemi a konkurenčními praktikami rdousí novátorství. Je-li člověk přesvědčen, tak jako my, že hospodářský růst je inovacemi podmíněn, musí nutně podporovat naléhavé úsilí o řešení tohoto problému.
Kromě různých legislativních návrhů na rozdělení velkých technofirem na části existuje několik jednoduchých kroků, které může nově potvrzený předseda Komise USA pro cenné papíry a burzy (SEC) Gary Gensler okamžitě podniknout, aby v řadách technologických firem zajistil korporátní zodpovědnost a pobídl k setrvalým závazkům k novátorství za účelem sdíleného prospěchu Ameriky.
Zaprvé SEC může a měla by od všech veřejně obchodovaných společností v USA vyžadovat, aby přehledně vykazovaly, kolik vydávají na výzkum a vývoj. Podle desítky let starých účetních standardů tato kategorie zahrnuje pouze činnosti zaměřené konkrétně na vývoj nových produktů, služeb či procesů nebo na jejich významná vylepšení. Drobné, postupné, „rutinní či pravidelné úpravy“ je výslovně zakázáno klasifikovat jako výzkum a vývoj.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Přesto si právě takové drobné úpravy několik dnešních obrů ze Silicon Valley ke značné sociální a ekonomické újmě země pospojovalo do výdajových položek za výzkum a vývoj. Vzhledem k tomu, že největší technologické společnosti ovládají velký a rostoucí díl ekonomického koláče, transparentnost ohledně toho, kolik investují do ryzího novátorství, je zcela oprávněná.
Zadruhé by SEC měla přistoupit k dlouho opožděnému návratu k pololetnímu výkaznictví. Výzkum naznačuje, že se čtvrtletními zprávami, které v současnosti předkládá každá veřejně obchodovaná firma, se pojí vysoké náklady. Zformování kapitálového trhu, kde manažerské týmy musí neustále vydávat pokyny k dosahování ziskovosti, vypěstovalo krátkodobé uvažování s dalekosáhlými nepříznivými ekonomickými důsledky.
Takový „krátkodobismus“ podvazuje schopnost manažerů dělat podstatné dlouhodobé investice, zkrátil průměrné funkční období výkonných ředitelů a oslabil způsobilost manažerů činit rozhodnutí, která mohou mít zásadní význam pro konkurenční schopnost USA v globálním hospodářství. Zatěžování malých veřejně obchodovaných firem – základny, na níž je ekonomika vystavěna – opakovanými a nezanedbatelnými výdaji na výkaznictví rovněž potlačuje růstově orientované investice, neboť odvádí prostředky jinam.
Vedle těchto reforem zaměřených na povzbuzení změny shora vytvořila pandemie příležitost vzpružit novátorství vznikající zdola. Letos na podzim se miliony amerických studentů vrátily do výuky, někteří poprvé po více než roce. Jelikož vlády jednotlivých států spoléhají v oblasti dalšího vzdělávání mladých Američanů na federální financování, nadešla jednou za generaci ojedinělá šance prosadit zásadní proměnu toho, jak se na místní úrovni poskytuje vzdělání.
Ekonomové, intelektuálové, podnikatelé i politici se shodují v obecné nespokojenosti se školským výkonem Ameriky ve vztahu ke srovnatelným zemím. Konkrétně se americkým školám u dnešních mladých lidí zjevně nedaří pěstovat kreativitu, přijímání rizika a hledání výzev. Tyto hodnoty přitom hrály v národním rozvoji USA určující úlohu a studentům navracejícím se do učeben by se měly vštěpovat.
Posledních 18 měsíců přineslo poruchy, ale také příležitosti k pozitivním změnám. Americký kapitalistický systém se tomuto novému světu bude muset přizpůsobit. Znamená to v prvé řadě nově soustředit náš ekonomický dialog kolem těch, kdo jsou na jeho fungování zainteresovaní, a kolem naší společné budoucnosti. Návrat do škol a univerzit by měl být příležitostí k obnově vzdělávání, které oslavuje stěžejní, esenciální americké hodnoty, jež zemi pomohly stát se natolik bezprecedentním příkladem úspěchu.
Jak vyhlížíme do budoucnosti po pandemii, musíme se soustředit na posilování našich institucí a znovuoživení naší kultury. Upevnit intelektuální základy příští generace a poskytnout korporacím flexibilitu k novátorství jsou jen dva kroky v tomto směru, které dnes můžeme udělat. Navazovat na ně mohou mnohé další. Přestože společenské, finanční a politické výzvy Ameriky zůstávají stejně neúprosné jako vždy, můžeme usilovat o renesanci hodnot a institucí, které potřebujeme.
Z angličtiny přeložil David Daduč