LONDÝN – Mario Draghi, prezident Evropské centrální banky, opakovaně prohlásil, že ECB udělá vše nezbytné pro záchranu eura. Doposud nebylo nic formálně dohodnuto, ale očekává se, že ECB příští týden po schůzce své Rady guvernérů ohlásí nový program nákupů vládních dluhopisů. Osvědčí se?
Aby tato nejčerstvější snaha měla výrazný vliv na italské a španělské výpůjční náklady, bude muset být dostatečně velká, aby rozptýlila riziko směnitelnosti, které je základem krajní polarizace výnosů státních dluhopisů napříč eurozónou: investoři nemají chuť držet dluh Itálie a Španělska, protože se obávají, že by tyto země mohly být nuceny měnovou unii opustit. Je bohužel velice nepravděpodobné, že ECB udělá dost pro to, aby investory přesvědčila, že členství je jednoznačně napořád, hlavně proto, že německá Bundesbanka je proti jakémukoli časově neomezenému závazku k zastropování výpůjčních nákladů.
Španělsko, Itálie a okraj eurozóny čelí bezprecedentně vysokým reálným výpůjčním nákladům, které znemožňují oživení investic, a tedy hospodářského růstu. Bez návratu k růstu nedokážou potlačit pochybnosti investorů ohledně jejich fiskální udržitelnosti a solventnosti jejich bank.
LONDÝN – Mario Draghi, prezident Evropské centrální banky, opakovaně prohlásil, že ECB udělá vše nezbytné pro záchranu eura. Doposud nebylo nic formálně dohodnuto, ale očekává se, že ECB příští týden po schůzce své Rady guvernérů ohlásí nový program nákupů vládních dluhopisů. Osvědčí se?
Aby tato nejčerstvější snaha měla výrazný vliv na italské a španělské výpůjční náklady, bude muset být dostatečně velká, aby rozptýlila riziko směnitelnosti, které je základem krajní polarizace výnosů státních dluhopisů napříč eurozónou: investoři nemají chuť držet dluh Itálie a Španělska, protože se obávají, že by tyto země mohly být nuceny měnovou unii opustit. Je bohužel velice nepravděpodobné, že ECB udělá dost pro to, aby investory přesvědčila, že členství je jednoznačně napořád, hlavně proto, že německá Bundesbanka je proti jakémukoli časově neomezenému závazku k zastropování výpůjčních nákladů.
Španělsko, Itálie a okraj eurozóny čelí bezprecedentně vysokým reálným výpůjčním nákladům, které znemožňují oživení investic, a tedy hospodářského růstu. Bez návratu k růstu nedokážou potlačit pochybnosti investorů ohledně jejich fiskální udržitelnosti a solventnosti jejich bank.