ALEXANDRIA, VIRGINIE – V projevu proneseném v roce 2017 varoval John Williams, tehdejší prezident Federální rezervní banky v San Francisku, že „po finanční krizi se situace vrací k normálu. Jenže normál může vypadat a chutnat o dost jinak, než na co jste zvyklí.“ Nověji Williams, teď v čele newyorského Fedu, vypíchl odchod silných ročníků do penze, padající míry porodnosti a uvadající růst produktivity jako příčiny klesajícího růstového trendu ve Spojených státech.
Slabý růst pracovních sil a produktivity představuje učebnicové příčiny hospodářských zpomalení. V případě USA ale musíme mít na zřeteli také dobře známé negativní účinky dluhu. William Gale, jeden ze zakladatelů Urban-Brookings Tax Policy Center, ve své nedávné knize Fiscal Therapy (Fiskální terapie) poukazuje na četné studie dokládající, že „vyšší hladiny dluhu snižují hospodářský růst o ekonomicky významná množství“. Závažnost amerického dluhového problému je přitom zřejmá ze stoupající četnosti, s níž Federální rezervní systém USA musí pomocí kvantitativního uvolňování, repo operací a nákupů pokladničních poukázek zasahovat do trhů s vládním dluhem, aby předešel tomu, že by Kongresem schválené obří schodky vyšroubovaly úrokové sazby a ochromily ekonomiku.
Rovněž význačný manažer hedžového fondu Ray Dalio ve své knize Principles for Navigating Big Debt Crises (Zásady pro proplouvání velkými dluhovými krizemi) popisuje, co centrální banky historicky dělaly, když vydávání vládního dluhu přesahuje apetyt trhu. Tvrdí, že Fed je dnes v situaci podobné poměrům na počátku 40. let 20. století, kdy musel financovat vládní schodky potřebné k vítězství ve druhé světové válce. Válečný schodek byl politickým rozhodnutím, stejně jako současná fiskální politika USA. Aby pomohl Americe zvítězit ve válce, musel se Fed vzdát své nezávislosti. Srazil jednodenní sazbu na nulu, u desetiletých dluhopisů federální pokladny nastavil sazbu na 2 % a kupoval veškerý dluh, jejž ministerstvo financí potřebovalo vydat k financování válečného úsilí. Dalio taková opatření označuje jako měnovou politiku 3 neboli MP3.
ALEXANDRIA, VIRGINIE – V projevu proneseném v roce 2017 varoval John Williams, tehdejší prezident Federální rezervní banky v San Francisku, že „po finanční krizi se situace vrací k normálu. Jenže normál může vypadat a chutnat o dost jinak, než na co jste zvyklí.“ Nověji Williams, teď v čele newyorského Fedu, vypíchl odchod silných ročníků do penze, padající míry porodnosti a uvadající růst produktivity jako příčiny klesajícího růstového trendu ve Spojených státech.
Slabý růst pracovních sil a produktivity představuje učebnicové příčiny hospodářských zpomalení. V případě USA ale musíme mít na zřeteli také dobře známé negativní účinky dluhu. William Gale, jeden ze zakladatelů Urban-Brookings Tax Policy Center, ve své nedávné knize Fiscal Therapy (Fiskální terapie) poukazuje na četné studie dokládající, že „vyšší hladiny dluhu snižují hospodářský růst o ekonomicky významná množství“. Závažnost amerického dluhového problému je přitom zřejmá ze stoupající četnosti, s níž Federální rezervní systém USA musí pomocí kvantitativního uvolňování, repo operací a nákupů pokladničních poukázek zasahovat do trhů s vládním dluhem, aby předešel tomu, že by Kongresem schválené obří schodky vyšroubovaly úrokové sazby a ochromily ekonomiku.
Rovněž význačný manažer hedžového fondu Ray Dalio ve své knize Principles for Navigating Big Debt Crises (Zásady pro proplouvání velkými dluhovými krizemi) popisuje, co centrální banky historicky dělaly, když vydávání vládního dluhu přesahuje apetyt trhu. Tvrdí, že Fed je dnes v situaci podobné poměrům na počátku 40. let 20. století, kdy musel financovat vládní schodky potřebné k vítězství ve druhé světové válce. Válečný schodek byl politickým rozhodnutím, stejně jako současná fiskální politika USA. Aby pomohl Americe zvítězit ve válce, musel se Fed vzdát své nezávislosti. Srazil jednodenní sazbu na nulu, u desetiletých dluhopisů federální pokladny nastavil sazbu na 2 % a kupoval veškerý dluh, jejž ministerstvo financí potřebovalo vydat k financování válečného úsilí. Dalio taková opatření označuje jako měnovou politiku 3 neboli MP3.