PAŘÍŽ – Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl zúčastnit nedávného AI Action Summitu v Paříži, kde se v mnoha diskusích zdůrazňovala potřeba nasměrovat umělou inteligenci společensky prospěšnějším směrem. V době, kdy se ze Silicon Valley – a nyní i od americké vlády – stále hlasitěji ozývají výzvy k urychlení AI, bylo příjemnou změnou zaměřit se na to, co od umělé inteligence vlastně chceme.
Jak jsem poznamenal v jednom ze svých projevů, měli bychom začít tím, že se budeme ptát, co je v lidských společnostech cenné a co stojí za to posilovat. Naše schopnost vymýšlet řešení velkých i malých problémů, zkoušet nové věci a nacházet v takovém úsilí smysl je to, co nás činí výjimečnými, nebo alespoň evolučně úspěšnými. Nejen, že dokážeme vytvářet znalosti, ale také se o ně umíme dělit. Ačkoli cesta lidstva byla mnohdy trnitá, protože naše schopnosti, stroje a znalosti někdy způsobují hluboké škody, neustálé zkoumání a plodné sdílení informací je naší zásadní součástí.
Po více než 200 000 let je technologie ústředním prvkem tohoto příběhu. Již od dob kamenných nástrojů vymýšlíme řešení našich problémů a hledáme lepší způsoby sdílení znalostí, od ústního vyprávění příběhů a vynálezu písma až k používání knihtisku a internetu. Během posledních 200 let jsme také přišli na to, jak lépe a svobodněji provádět experimenty, a o tyto znalosti jsme se dále dělili. Vědecký proces nám poskytl ustálená fakta a umožnil každé generaci navázat na pokroky svých předchůdců.
Vědecký pokrok byl také základem velkolepého růstu, ke kterému došlo v posledních dvou stoletích ve většině zemí. Hospodářský rozvoj sice vytvořil obrovské nerovnosti mezi zeměmi i uvnitř nich, ale lidé jsou dnes téměř všude zdravější a bohatší, než by byli v osmnáctém století. Umělá inteligence by mohla tento trend posílit tím, že bude doplňovat lidské dovednosti, talent a znalosti, zlepšovat naše rozhodování, provádění pokusů a využití důležitých poznatků.
Někdo by mohl pochybovat, zda k tomuto účelu umělou inteligenci potřebujeme. Koneckonců již žijeme v době informační hojnosti. Vše, co by člověka mohlo zajímat (a navrch spousta toho, co ho vůbec nezajímá), je technicky dostupné na internetu. Užitečných informací je však málo. Hodně štěstí, pokud si chcete rychle vyhledat informaci, kterou potřebujete k řešení konkrétního problému v konkrétním kontextu.
Právě relevantní praktické znalosti, nikoli pouhé informace, zvyšují produktivitu dělníků v továrnách, umožňují elektrikářům zacházet s novým vybavením a vykonávat složitější úkoly, pomáhají zdravotním sestrám hrát důležitější roli v rozhodování o péči o pacienty a obecně umožňují pracovníkům všech dovedností a vzdělání provádět nové a produktivnější úkoly.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Správně vyvinutá a používaná umělá inteligence skutečně může zlepšit naše životy – nejen tím, že poskytne naší mysli nástroj, který má na její efektivitu podobný vliv, jako měl pro lidstvo vynález kola, ale tím, že skutečně rozšíří naši schopnost myslet a jednat s větším porozuměním, nezávisle na donucování nebo manipulaci.
Vzhledem ke svému hlubokému potenciálu však umělá inteligence zároveň představuje jednu z nejvážnějších hrozeb, jaké kdy lidstvo čelilo. Nebezpečí nespočívá pouze (nebo dokonce převážně) v tom, že nám jednoho dne budou vládnout superinteligentní stroje, ale v tom, že umělá inteligence naruší naši schopnost učit se, experimentovat, sdílet znalosti a nacházet v našich činnostech smysl. Bude-li umělá inteligence bez ustání odstraňovat úkoly a pracovní místa, nadměrně centralizovat informace a odrazovat lidi od bádání a učení na základě zkušeností, vloží-li kontrolu nad našimi životy do rukou několika málo firem a vytvoří tak společnost rozdělenou do dvou vrstev s obrovskými nerovnostmi a statusovými rozdíly, pak nás značně oslabí. Může dokonce zničit demokracii a lidskou civilizaci, jak ji známe.
Obávám se, že právě tímto směrem se ubíráme. Ale nic není předem dáno. Můžeme vymyslet lepší způsoby řízení našich společností a zvolit takový směr vývoje technologií, který podpoří získávání znalostí a maximalizuje rozkvět lidského vědění. Můžeme také zajistit, aby umělá inteligence vytvářela více dobrých pracovních míst a zlepšovala schopnosti každého člověka, bez ohledu na vzdělání a výši příjmu.
Nejprve však musí veřejnost uznat, že tato společensky žádoucí cesta je technicky proveditelná. Umělá inteligence se bude ubírat prolidským směrem pouze tehdy, budou-li technologové, inženýři a vedoucí pracovníci spolupracovat s demokratickými institucemi a budou-li vývojáři ve Spojených státech, Evropě a Číně naslouchat pěti miliardám lidí, kteří žijí v různých částech světa. Zoufale potřebujeme více promyšlených rad od odborníků a inspirativní vedení politiků, kteří by se měli zaměřit na prosazování prolidské umělé inteligence prostřednictvím politických opatření a regulací.
Potřebujeme však víc než jen regulace. Nezbývá než doufat, že evropské společnosti a výzkumníci v oblasti umělé inteligence nám dokáží, že existují alternativy k modelu ze Silicon Valley. Aby se tak stalo, musí evropská společnost podporovat společensky prospěšnější směřování AI a evropští lídři budou muset investovat do nezbytné digitální infrastruktury, navrhnout předpisy, které nebudou odrazovat od investic a způsobovat odliv talentovaných výzkumníků, a vytvořit takové mechanismy financování, jaké jsou třeba k rozšíření úspěšných startupů. Bez vlastního robustního odvětví umělé inteligence bude mít Evropa na směřování AI v celosvětovém měřítku jen malý nebo žádný vliv.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The geostrategic shock that has accompanied Donald Trump’s return to the White House is the functional equivalent of a full-blown crisis. It is likely to have a lasting impact on the US and Chinese economies, and the contagion is almost certain to spread throughout the world through cross-border trade and capital flows.
likens Donald Trump’s reversal of America’s global leadership role to a full-blown crisis, similar to COVID-19.
Jorge Heine
urges the Organization of American States to demonstrate leadership in Haiti, shows how small countries can implement a foreign policy based on active non-alignment, calls on China and Europe to diversify the global monetary system, and more.
US President Donald Trump’s dismantling of America’s foreign-aid program may be the wake-up call African leaders need. If necessity is the mother of invention, the end of USAID could galvanize African governments to confront their countries’ challenges head-on.
sees opportunities to promote local growth following a massive reduction in foreign aid.
PAŘÍŽ – Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl zúčastnit nedávného AI Action Summitu v Paříži, kde se v mnoha diskusích zdůrazňovala potřeba nasměrovat umělou inteligenci společensky prospěšnějším směrem. V době, kdy se ze Silicon Valley – a nyní i od americké vlády – stále hlasitěji ozývají výzvy k urychlení AI, bylo příjemnou změnou zaměřit se na to, co od umělé inteligence vlastně chceme.
Jak jsem poznamenal v jednom ze svých projevů, měli bychom začít tím, že se budeme ptát, co je v lidských společnostech cenné a co stojí za to posilovat. Naše schopnost vymýšlet řešení velkých i malých problémů, zkoušet nové věci a nacházet v takovém úsilí smysl je to, co nás činí výjimečnými, nebo alespoň evolučně úspěšnými. Nejen, že dokážeme vytvářet znalosti, ale také se o ně umíme dělit. Ačkoli cesta lidstva byla mnohdy trnitá, protože naše schopnosti, stroje a znalosti někdy způsobují hluboké škody, neustálé zkoumání a plodné sdílení informací je naší zásadní součástí.
Po více než 200 000 let je technologie ústředním prvkem tohoto příběhu. Již od dob kamenných nástrojů vymýšlíme řešení našich problémů a hledáme lepší způsoby sdílení znalostí, od ústního vyprávění příběhů a vynálezu písma až k používání knihtisku a internetu. Během posledních 200 let jsme také přišli na to, jak lépe a svobodněji provádět experimenty, a o tyto znalosti jsme se dále dělili. Vědecký proces nám poskytl ustálená fakta a umožnil každé generaci navázat na pokroky svých předchůdců.
Vědecký pokrok byl také základem velkolepého růstu, ke kterému došlo v posledních dvou stoletích ve většině zemí. Hospodářský rozvoj sice vytvořil obrovské nerovnosti mezi zeměmi i uvnitř nich, ale lidé jsou dnes téměř všude zdravější a bohatší, než by byli v osmnáctém století. Umělá inteligence by mohla tento trend posílit tím, že bude doplňovat lidské dovednosti, talent a znalosti, zlepšovat naše rozhodování, provádění pokusů a využití důležitých poznatků.
Někdo by mohl pochybovat, zda k tomuto účelu umělou inteligenci potřebujeme. Koneckonců již žijeme v době informační hojnosti. Vše, co by člověka mohlo zajímat (a navrch spousta toho, co ho vůbec nezajímá), je technicky dostupné na internetu. Užitečných informací je však málo. Hodně štěstí, pokud si chcete rychle vyhledat informaci, kterou potřebujete k řešení konkrétního problému v konkrétním kontextu.
Právě relevantní praktické znalosti, nikoli pouhé informace, zvyšují produktivitu dělníků v továrnách, umožňují elektrikářům zacházet s novým vybavením a vykonávat složitější úkoly, pomáhají zdravotním sestrám hrát důležitější roli v rozhodování o péči o pacienty a obecně umožňují pracovníkům všech dovedností a vzdělání provádět nové a produktivnější úkoly.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Správně vyvinutá a používaná umělá inteligence skutečně může zlepšit naše životy – nejen tím, že poskytne naší mysli nástroj, který má na její efektivitu podobný vliv, jako měl pro lidstvo vynález kola, ale tím, že skutečně rozšíří naši schopnost myslet a jednat s větším porozuměním, nezávisle na donucování nebo manipulaci.
Vzhledem ke svému hlubokému potenciálu však umělá inteligence zároveň představuje jednu z nejvážnějších hrozeb, jaké kdy lidstvo čelilo. Nebezpečí nespočívá pouze (nebo dokonce převážně) v tom, že nám jednoho dne budou vládnout superinteligentní stroje, ale v tom, že umělá inteligence naruší naši schopnost učit se, experimentovat, sdílet znalosti a nacházet v našich činnostech smysl. Bude-li umělá inteligence bez ustání odstraňovat úkoly a pracovní místa, nadměrně centralizovat informace a odrazovat lidi od bádání a učení na základě zkušeností, vloží-li kontrolu nad našimi životy do rukou několika málo firem a vytvoří tak společnost rozdělenou do dvou vrstev s obrovskými nerovnostmi a statusovými rozdíly, pak nás značně oslabí. Může dokonce zničit demokracii a lidskou civilizaci, jak ji známe.
Obávám se, že právě tímto směrem se ubíráme. Ale nic není předem dáno. Můžeme vymyslet lepší způsoby řízení našich společností a zvolit takový směr vývoje technologií, který podpoří získávání znalostí a maximalizuje rozkvět lidského vědění. Můžeme také zajistit, aby umělá inteligence vytvářela více dobrých pracovních míst a zlepšovala schopnosti každého člověka, bez ohledu na vzdělání a výši příjmu.
Nejprve však musí veřejnost uznat, že tato společensky žádoucí cesta je technicky proveditelná. Umělá inteligence se bude ubírat prolidským směrem pouze tehdy, budou-li technologové, inženýři a vedoucí pracovníci spolupracovat s demokratickými institucemi a budou-li vývojáři ve Spojených státech, Evropě a Číně naslouchat pěti miliardám lidí, kteří žijí v různých částech světa. Zoufale potřebujeme více promyšlených rad od odborníků a inspirativní vedení politiků, kteří by se měli zaměřit na prosazování prolidské umělé inteligence prostřednictvím politických opatření a regulací.
Potřebujeme však víc než jen regulace. Nezbývá než doufat, že evropské společnosti a výzkumníci v oblasti umělé inteligence nám dokáží, že existují alternativy k modelu ze Silicon Valley. Aby se tak stalo, musí evropská společnost podporovat společensky prospěšnější směřování AI a evropští lídři budou muset investovat do nezbytné digitální infrastruktury, navrhnout předpisy, které nebudou odrazovat od investic a způsobovat odliv talentovaných výzkumníků, a vytvořit takové mechanismy financování, jaké jsou třeba k rozšíření úspěšných startupů. Bez vlastního robustního odvětví umělé inteligence bude mít Evropa na směřování AI v celosvětovém měřítku jen malý nebo žádný vliv.