lemmon1_HOANG DINH NAMAFP via Getty Images_women farmers HOANG DINH NAM/AFP via Getty Images

Energetický přechod táhne i přechod pravomocí

WASHINGTON – V bitvě za snížení emisí skleníkových plynů a za odvrácení nejhorších dopadů klimatických změn má svět jeden obrovský zdroj, který do značné míry zůstává nevyužitý: ženy.

Chceme-li předejít katastrofálním dopadům klimatických změn, pak musíme pochopit, co – a kdo – je hnacím motorem transformace v místě. Investice do žen, která bude znamenat zlepšení jejich přístupu ke vzdělání, k ekonomickým vstupům a ke kapitálu, dává vládám slušnou šanci, že své ambiciózní klimatické cíle splní.

Několik studií ukázalo, jak může prosazování rovnosti pohlaví podněcovat klimatickou akci. U států s větším zastoupením žen v zákonodárných sborech existuje vyšší pravděpodobnost, že schválí ekologické dohody a smlouvy. A když se více žen zapojí do skupinových rozhodnutí o správě země, pak tato rozhodnutí více šetří životní prostředí. Navíc se odhaduje, že zvýšení produktivity drobných farmářek by mohlo do roku 2050 snížit uhlíkové emise až o dvě miliardy tun.

Přechod na čistou energii vyžaduje i přechod pravomocí. Jinak řečeno změna energetických systémů vyžaduje i změnu systémů mocenských. Přestože ženy vytvářejí polovinu světové produkce potravin, vlastní méně než 20% světové zemědělské půdy. A ačkoliv ženy představují 45% zemědělské pracovní síly v rozvojových zemích (a 37% celosvětově), získávají v tomto sektoru pouze 7% investic. Kdyby se ženy v rozvojových státech těšily stejnému přístupu k výrobním zdrojům jako muži, dokázaly by na svých farmách zvýšit výnosy o 20-30%, a zachránit tak 100-150 milionů lidí před hrozbou hladu.

V současné době však ženy a dívky nesou na svých bedrech nepřiměřeně vysoký díl dopadů klimatických změn. Podle Organizace spojených národů představují ženy 80% z celkového počtu osob, které se kvůli klimatickým změnám musely přesunout jinam, a existuje u nich 14krát vyšší pravděpodobnost úmrtí na klimatickou katastrofu než u mužů. Do roku 2025 by přitom klimatické změny mohly způsobit, že přinejmenším 12,5 milionu dívek ročně neukončí vzdělání. A jak uvedl Malalin fond, „po klimatických šocích postižené rodiny často vezmou dívky ze školy, aby pomáhaly s rozšířenými povinnostmi v domácnosti – například s nošením vody a dřeva – nebo aby brzkým sňatkem zmírnily problém nedostatku prostředků v rodině“. V Botswaně představovaly dívky 70% všech dětí, které během sucha přestaly chodit do školy, zatímco v etiopských regionech, které suchem trpěly nejvíce, se během této doby zvýšil počet sňatků dětí v průměru o 119%.

Když extrémní meteorologické jevy připraví živitele rodin o jejich živobytí a domovy, už si nemohou dovolit, aby jejich děti místo práce studovaly: někdy se tak stávají nevěsty i z dívek ve věku 11 či 12 let. To znamená promarněný talent, ztracený potenciál a v mnoha případech i brzké mateřství. Dětí s nižším vzděláním jsou navíc méně zběhlé v trvale udržitelných zemědělských postupech.

Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible
PS_Quarterly_Q3-24_1333x1000_No-Text

Secure your copy of PS Quarterly: The Climate Crucible

The newest issue of our magazine, PS Quarterly: The Climate Crucible, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.

Subscribe Now

Dobré je, že investice do žen a dívek slibuje vysoké výnosy v oblasti podpory růstu, zvyšování odolnosti a posilování adaptačního úsilí. Chceme-li však této příležitosti využít, musíme popustit uzdu fantazii a vyvinout soustředěné úsilí, abychom ženy zviditelnili – zejména v prostředí politického rozhodování. Na egyptské Konferenci OSN o změně klimatu (COP27) představovaly ženy méně než 34% národních týmů. A v roce 2020 vedly ženy pouze 15% ministerstev životního prostředí ve 193 zemích.

Vyčlenění kapitálu na podporu žen v zemědělství, na udržení dívek ve školách, na financování podnikatelek a na podporu krizových informačních sítí, v jejichž čele stojí ženy, je už dlouho považováno za základní předpoklad dosažení cíle inkluzivního hospodářského růstu. Zároveň to však přispěje ke snížení emisí skleníkových plynů a k udržení globálního oteplování v hranicích 1,5° Celsia, jak je stanovila pařížská klimatická dohoda.

Představte si svět, v němž mají farmářky stejný přístup ke vstupům, ženy mají dostatek prostředků, aby se staly podnikatelkami v oboru čisté energie, dívky se učí dovednosti potřebné k tomu, aby mohly obsadit nová zelená pracovní místa, a ženami vedené sítě, jako je Women Wetem Weta na Vanuatu, poskytují včasná varování před katastrofami a zachraňují své komunity. Je to svět založený na principu „více za více“: více dětí dostane vzdělání, více společností se stane soběstačnými a všichni se mohou těšit z větší prosperity, bezpečnosti a stability.

Aby se tato vize realizovala, musí lidé v mocenském postavení využít tohoto okamžiku plného nástrah i možností a zajistit, aby ženy a dívky mohly naplnit svůj potenciál a přitom podporovaly společný boj proti klimatickým změnám a jejich dopadům. Energetický přechod je příležitostí pro nás všechny. Jeho maximální využití bude vyžadovat investice do těch, kdo ho poženou vpřed.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/EVCA0Qocs