singer180_David WongSouth China Morning Post via Getty Images_chinawetmarketchickens David Wong/South China Morning Post via Getty Images

Dvě temné stránky COVID-19

PRINCETON – Všichni jsme viděli apokalyptické snímky z uzavřeného čínského velkoměsta Wu-chan. Svět tají dech nad šířením nového koronaviru COVID-19 a vlády uskutečňují nebo připravují drastická opatření, která v zájmu obecného dobra nutně obětují práva a svobody jednotlivců.

Někteří svou zlost obracejí k počátečnímu nedostatku transparentnosti Číny ohledně vzplanutí nákazy. Filozof Slavoj Žižek hovoří o „rasistickém stihomamu“ promítajícím se do posedlosti COVID-19, když existují četné horší infekční nemoci, jimž denně podlehnou tisíce lidí. Lidé náchylní ke konspiračním teoriím jsou přesvědčeni, že virus je biologickou zbraní proti čínskému hospodářství. Málokdo zmiňuje stěžejní příčinu epidemie, natož aby se jí postavil čelem.

Počátky vzplanutí syndromu akutního respiračního selhání (SARS) i současné epidemie lze vystopovat až na čínské „mokré trhy“ – tržiště pod širým nebem, kde se prodávají živá zvířata a pro zákazníky se na místě usmrcují. Ještě koncem prosince 2019 měli všichni nakažení virem nějakou vazbu na trh Chua-nan ve Wu-chanu.

Na mokrých trzích v Číně se k snědku prodává a zabíjí řada různých zvířat: vlčata, hadi, želvy, morčata, krysy, vydry, jezevci a cibetky. Podobné trhy se vyskytují v mnoha asijských zemích, včetně Japonska, Vietnamu a Filipín.

Mokré trhy v tropických a subtropických oblastech planety prodávají živé savce, drůbež, ryby a plazy, namačkané dohromady a ve vzájemném styku s dechem, krví a exkrementy ostatních. Dopisovatel Jason Beaubien z amerického National Public Radio nedávno informoval: „Živé ryby v otevřených kádích rozstřikují vodu všude po podlaze. Pulty stánků jsou rudé od krve, jak se ryby kuchají a filetují přímo před očima zákazníků. V krabicích přes sebe lezou živé želvy a korýši. Do břečky na podlaze ještě odtává led. Je tu spousta vody, krve, rybích šupin a kuřecích vnitřností.“ Inu, mokré trhy.

Vědci nám říkají, že držení různých zvířat v těsné a dlouhotrvající blízkosti mezi sebou a k lidem vytváří nezdravé prostředí, které je pravděpodobným zdrojem mutace, jež viru COVID-19 umožnila infikovat lidský organismus. Přesněji řečeno, koronavirus, který se u některých zvířat vyskytoval už dlouho, prošel v takovém prostředí rychlou mutací, když přecházel z jednoho zvířecího hostitele na další, až nakonec získal schopnost vázat se na receptory lidských buněk, čímž se adaptoval na člověka jako hostitele.

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
PS_Sales_Winter_1333x1000 AI

Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription

At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.

Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.

Subscribe Now

Tyto důkazy přiměly Čínu dne 26. ledna uvalit na obchodování se zvířaty z volné přírody dočasný zákaz. Není to poprvé, co je takové opatření zavedeno v reakci na epidemii. Po vzplanutí SARS zakázala Čína chov, převoz a prodej cibetek a dalších divokých zvířat, leč šest měsíců nato byl zákaz zrušen.

Mnoho hlasů dnes volá po trvalém uzavření „trhů s divokými zvířaty“. Čou Ťin-feng, šéf Čínského fondu na ochranu biodiverzity a podporu zeleného rozvoje, naléhavě vyzval k trvalému zákazu „nezákonného obchodování s volně žijícími zvířaty“, a naznačil, že Všečínské shromáždění lidových zástupců projednává návrh zákona, který by zakázal obchod s chráněnými druhy. Zaměření na chráněné druhy je však úskok, který má odvést pozornost veřejnosti od otřesných podmínek, za nichž jsou zvířata nucena žít a umírat na mokrých trzích. Ve skutečnosti svět potřebuje trvalý zákaz mokrých trhů.

Pro zvířata jsou mokré trhy peklo na Zemi. Tisíce vnímavých, vyděšených tvorů prožívají hodiny utrpení a muk, než jsou brutálně zaříznuty. Jedná se jen o malou část utrpení, jež lidé systematicky působí zvířatům ve všech zemích – ve velkochovech, laboratořích a zábavním průmyslu.

Když o tom, co děláme, přestaneme uvažovat – a většinou o tom neuvažujeme –, jsme náchylní to ospravedlňovat poukazem na údajnou nadřazenost našeho druhu, velice podobně tomu, jak se kdysi běloši dovolávali údajné nadřazenosti své rasy, aby ospravedlnili porobu „podlidí“. Tato malá část utrpení, které zvířatům způsobujeme, nám v současné chvíli, kdy jdou zásadní zájmy lidí týmž směrem jako zájmy zvířat, dává příležitost ke změně přístupů k příslušníkům nečlověčích druhů.

Abychom dosáhli zákazu mokrých trhů, budeme muset překonat určité specifické kulturní preference, jakož i odpor související s faktem, že by zákaz přivodil ekonomické strádání těm, kdo si na těchto trzích vydělávají na živobytí. I když ovšem nečlověčím zvířatům upřeme morální ohledy, které si zaslouží, nad těmito lokálními obavami jednoznačně převažují kalamitní důsledky, jež přinesou čím dál častější globální epidemie (a možná pandemie).

Vystihl to Martin Williams, v Hongkongu usazený autor zaměřený na životní prostředí a jeho ochranu: „Dokud budou takové trhy existovat, přetrvá pravděpodobnost vzniku dalších nových nemocí. Jistě nadešel čas, aby Čína tyto trhy uzavřela. Jednou ranou by dosáhla pokroku v oblasti práv zvířat a ochrany přírody a zároveň snížila riziko, že lidem po celém světě ublíží nemoc ‚made in China‘.“

My bychom šli ještě dál. Tragédie historicky občas vedly k významným změnám. Trhy, kde se prodávají a porážejí živá zvířata, by se měly zakázat nejen v Číně, ale po celém světě.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/jLvaQPxcs