ŽENEVA – Válka na Ukrajině způsobuje obrovské, srdcervoucí lidské utrpení. Ve Světové obchodní organizaci, instituci založené na vládě práva a zřízené proto, aby pomáhala utvářet mír, pokládáme toto násilí za zcela neslučitelné s našimi stěžejními zásadami. Jsme zajedno s výzvou generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese k ukončení krveprolití a přejeme si okamžité a pokojné rozřešení konfliktu.
Zatímco však zůstáváme jako opaření šokujícími a tragickými snímky ukrajinských měst pod náporem útoků a zavazujeme se, že na pomoc ukrajinskému lidu uděláme vše, co osobně i kolektivně dokážeme, začíná být zároveň zřejmé, že hospodářské a humanitární důsledky války pocítí mnozí daleko za hranicemi Evropy. Je naší povinností také tyto dopady proaktivně zmírňovat.
Už před válkou napínaly stoupající ceny potravin a energií rozpočty domácností a vlád v mnoha menších a chudších zemích, jejichž ekonomiky patřily k těm, které se zotavovaly z pandemie covidu-19 nejpomaleji. Teď hrozí, že nové vzestupy cen vyvolané konfliktem ve východní Evropě zapříčiní nárůst chudoby a potravinové nejistoty. Za těchto okolností má pro předcházení hladu prvořadý význam WTO a obchodování obecně, především pro země, které jsou čistými dovozci potravin.
Ačkoliv na Ukrajinu a Rusko společně připadá skrovných 2,2 % globálního obchodu se zbožím, podle odhadů WTO tento údaj podceňuje jejich význam na obilných a energetických trzích a v nabídce hnojiv, nerostů a dalších zásadních vstupů pro širokou škálu navazujících výrobních činností. V roce 2020 například tyto dvě země dodaly 24 % globálně obchodované pšenice a 73 % slunečnicového oleje.
Dovoz takových komodit je nezbytný pro základní potravinovou bezpečnost mnoha zemí, jimž schází voda, půda a podnebí k pěstování všech potravin, které potřebují. Během posledních 30 let se Ukrajina a Rusko staly klíčovými zdroji obilí pro země zahrnující Mongolsko, Srí Lanku, Libanon, Egypt, Malawi, Namibii a Tanzanii. Světový potravinový program, agentura OSN zajišťující potravinovou pomoc lidem postiženým konflikty a katastrofami ve více než 80 zemích, obvykle pořizuje více než polovinu své pšenice z Ukrajiny.
Válkou způsobené zablokování ukrajinských přístavů a mezinárodní sankce uvalené na Rusko strmě snížily celosvětový objem dostupné pšenice. Obavy o nabídku ještě zesiluje strach, že ukrajinští zemědělci nebudou mít možnost vypěstovat letošní jarní osení, a cena pšeničných futures se proto zvýšila o 40 % a v prvním březnovém týdnu dosáhla rekordních výší.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Stoupající ceny energií a potravin už začaly vyvolávat známé politické reakce a několik vlád zavedlo restrikce na vývoz obilí a dalších potravních komodit ve snaze zadržet domácí zásoby a omezit růst cen. Rozsah problému zdůrazňuje přibývající počet stížností k WTO ze strany exportérů v několika členských zemích a jurisdikcích. Takové svazování vývozu může spustit spirálu cenových vzestupů a nových restrikcí. Světová banka odhaduje, že během poslední krize cen potravin v letech 2010-11 vyplynulo 40 % nárůstu globálních cen pšenice z vládních snah odizolovat domácí trhy.
Svět ale může tato rizika mírnit. Zkušenosti ukazují, že se zvládáním dominových účinků bobtnajících cen potravin dokáže pomoci mezinárodní spolupráce. Sdílení informací o dodávkách a zásobách potravin prostřednictvím Informačního systému zemědělského trhu už deset let umožňuje předním vývozcům a dovozcům předcházet panice a zachovávat hladkou funkčnost trhů.
Za situace, kdy globální obchodní soustava už zápasí s nutností vypořádat se s vysokými přepravními náklady a ucpanými přístavy, by užší koordinace mohla pomoci stabilizovat mezinárodní trhy s potravinami, energiemi a komoditami a minimalizovat další poruchy v dodavatelských řetězcích. Je důležité, že funkce WTO v oblasti dohledu a transparentnosti mohou pomoci zajistit, aby zůstaly otevřené potravinářské a zemědělské dodavatelské řetězce, které nejsou přímo dotčeny sankcemi, a aby efektivně fungovaly.
Zvýšení přehlednosti v oblasti tržních poruch by také mezinárodnímu společenství umožnilo identifikovat a mobilizovat finanční a jinou pomoc pro chudé země zle postižené stoupajícími cenami potravin. To je obzvlášť naléhavé proto, že postpandemické ekonomické oživení nechávalo pozadu velkou část světa už před válkou na Ukrajině. Za trendem z doby před rokem 2020 nejsilněji zaostával růst v nejchudších zemích, což odráží jejich slabé fiskální možnosti a nespravedlivost v dostupnosti vakcín proti covidu-19.
Jak svět sleduje odvíjející se ukrajinskou tragédii, musíme se všichni urgentně soustředit na to, jak podpořit ukrajinský lid. Zároveň je přirozené a záhodné, aby se vlády zaměřily na poruchy ve svých vlastních ekonomikách. Také teď ale musíme jednat s cílem zajistit, aby se kolaterálními oběťmi války nestali někteří z nejchudších a nejzranitelnějších lidí – daleko od konfliktu a mimo zpravodajské titulky.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
In the United States and Europe, immigration tends to divide people into opposing camps: those who claim that newcomers undermine economic opportunity and security for locals, and those who argue that welcoming migrants and refugees is a moral and economic imperative. How should one make sense of a debate that is often based on motivated reasoning, with emotion and underlying biases affecting the selection and interpretation of evidence?
To maintain its position as a global rule-maker and avoid becoming a rule-taker, the United States must use the coming year to promote clarity and confidence in the digital-asset market. The US faces three potential paths to maintaining its competitive edge in crypto: regulation, legislation, and designation.
urges policymakers to take decisive action and set new rules for the industry in 2024.
The World Trade Organization’s most recent ministerial conference concluded with a few positive outcomes demonstrating that meaningful change is possible, though there were some disappointments. A successful agenda of reforms will require more members – particularly emerging markets and developing economies – to take the lead.
writes that meaningful change will come only when members other than the US help steer the organization.
ŽENEVA – Válka na Ukrajině způsobuje obrovské, srdcervoucí lidské utrpení. Ve Světové obchodní organizaci, instituci založené na vládě práva a zřízené proto, aby pomáhala utvářet mír, pokládáme toto násilí za zcela neslučitelné s našimi stěžejními zásadami. Jsme zajedno s výzvou generálního tajemníka Organizace spojených národů Antónia Guterrese k ukončení krveprolití a přejeme si okamžité a pokojné rozřešení konfliktu.
Zatímco však zůstáváme jako opaření šokujícími a tragickými snímky ukrajinských měst pod náporem útoků a zavazujeme se, že na pomoc ukrajinskému lidu uděláme vše, co osobně i kolektivně dokážeme, začíná být zároveň zřejmé, že hospodářské a humanitární důsledky války pocítí mnozí daleko za hranicemi Evropy. Je naší povinností také tyto dopady proaktivně zmírňovat.
Už před válkou napínaly stoupající ceny potravin a energií rozpočty domácností a vlád v mnoha menších a chudších zemích, jejichž ekonomiky patřily k těm, které se zotavovaly z pandemie covidu-19 nejpomaleji. Teď hrozí, že nové vzestupy cen vyvolané konfliktem ve východní Evropě zapříčiní nárůst chudoby a potravinové nejistoty. Za těchto okolností má pro předcházení hladu prvořadý význam WTO a obchodování obecně, především pro země, které jsou čistými dovozci potravin.
Ačkoliv na Ukrajinu a Rusko společně připadá skrovných 2,2 % globálního obchodu se zbožím, podle odhadů WTO tento údaj podceňuje jejich význam na obilných a energetických trzích a v nabídce hnojiv, nerostů a dalších zásadních vstupů pro širokou škálu navazujících výrobních činností. V roce 2020 například tyto dvě země dodaly 24 % globálně obchodované pšenice a 73 % slunečnicového oleje.
Dovoz takových komodit je nezbytný pro základní potravinovou bezpečnost mnoha zemí, jimž schází voda, půda a podnebí k pěstování všech potravin, které potřebují. Během posledních 30 let se Ukrajina a Rusko staly klíčovými zdroji obilí pro země zahrnující Mongolsko, Srí Lanku, Libanon, Egypt, Malawi, Namibii a Tanzanii. Světový potravinový program, agentura OSN zajišťující potravinovou pomoc lidem postiženým konflikty a katastrofami ve více než 80 zemích, obvykle pořizuje více než polovinu své pšenice z Ukrajiny.
Válkou způsobené zablokování ukrajinských přístavů a mezinárodní sankce uvalené na Rusko strmě snížily celosvětový objem dostupné pšenice. Obavy o nabídku ještě zesiluje strach, že ukrajinští zemědělci nebudou mít možnost vypěstovat letošní jarní osení, a cena pšeničných futures se proto zvýšila o 40 % a v prvním březnovém týdnu dosáhla rekordních výší.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Stoupající ceny energií a potravin už začaly vyvolávat známé politické reakce a několik vlád zavedlo restrikce na vývoz obilí a dalších potravních komodit ve snaze zadržet domácí zásoby a omezit růst cen. Rozsah problému zdůrazňuje přibývající počet stížností k WTO ze strany exportérů v několika členských zemích a jurisdikcích. Takové svazování vývozu může spustit spirálu cenových vzestupů a nových restrikcí. Světová banka odhaduje, že během poslední krize cen potravin v letech 2010-11 vyplynulo 40 % nárůstu globálních cen pšenice z vládních snah odizolovat domácí trhy.
Svět ale může tato rizika mírnit. Zkušenosti ukazují, že se zvládáním dominových účinků bobtnajících cen potravin dokáže pomoci mezinárodní spolupráce. Sdílení informací o dodávkách a zásobách potravin prostřednictvím Informačního systému zemědělského trhu už deset let umožňuje předním vývozcům a dovozcům předcházet panice a zachovávat hladkou funkčnost trhů.
Za situace, kdy globální obchodní soustava už zápasí s nutností vypořádat se s vysokými přepravními náklady a ucpanými přístavy, by užší koordinace mohla pomoci stabilizovat mezinárodní trhy s potravinami, energiemi a komoditami a minimalizovat další poruchy v dodavatelských řetězcích. Je důležité, že funkce WTO v oblasti dohledu a transparentnosti mohou pomoci zajistit, aby zůstaly otevřené potravinářské a zemědělské dodavatelské řetězce, které nejsou přímo dotčeny sankcemi, a aby efektivně fungovaly.
Zvýšení přehlednosti v oblasti tržních poruch by také mezinárodnímu společenství umožnilo identifikovat a mobilizovat finanční a jinou pomoc pro chudé země zle postižené stoupajícími cenami potravin. To je obzvlášť naléhavé proto, že postpandemické ekonomické oživení nechávalo pozadu velkou část světa už před válkou na Ukrajině. Za trendem z doby před rokem 2020 nejsilněji zaostával růst v nejchudších zemích, což odráží jejich slabé fiskální možnosti a nespravedlivost v dostupnosti vakcín proti covidu-19.
Jak svět sleduje odvíjející se ukrajinskou tragédii, musíme se všichni urgentně soustředit na to, jak podpořit ukrajinský lid. Zároveň je přirozené a záhodné, aby se vlády zaměřily na poruchy ve svých vlastních ekonomikách. Také teď ale musíme jednat s cílem zajistit, aby se kolaterálními oběťmi války nestali někteří z nejchudších a nejzranitelnějších lidí – daleko od konfliktu a mimo zpravodajské titulky.
Z angličtiny přeložil David Daduč