NEW YORK – Výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa proti pařížské klimatické dohodě z roku 2015 jsou zčásti výsledkem jeho nevědomosti a narcisismu. Zároveň však představují něco víc. Jsou odrazem hluboké zkorumpovanosti amerického politického systému, který už podle jednoho nedávného hodnocení není „úplnou demokracií“. Z americké politiky se stala hra mocných firemních zájmů: daňové škrty pro bohaté, deregulace pro megaznečišťovatele, válka a globální oteplování pro zbytek světa.
Šest ze sedmi států skupiny G7 se minulý týden ze všech sil snažilo přivést Trumpa v otázce klimatických změn k rozumu, ale prezident odolal. Evropští a japonští představitelé jsou zvyklí pokládat USA v klíčových otázkách za spojence. Po Trumpově nástupu k moci však začínají tento zvyk přehodnocovat.
Problém však s Trumpem nekončí. Ti z nás, kdo žijí ve Spojených státech, z vlastní zkušenosti vědí, že stav amerických demokratických institucí se v posledních desetiletích výrazně zhoršil a že počátek tohoto trendu dost možná sahá až někam do 60. let, kdy Američané začali ztrácet důvěru v politické instituce své země. Americká politika začala být stále zkorumpovanější, cyničtější a odtrženější od názorů veřejnosti. Trump je pouhým příznakem této hlubší politické malátnosti, byť příznakem šokujícím a nebezpečným.
NEW YORK – Výpady amerického prezidenta Donalda Trumpa proti pařížské klimatické dohodě z roku 2015 jsou zčásti výsledkem jeho nevědomosti a narcisismu. Zároveň však představují něco víc. Jsou odrazem hluboké zkorumpovanosti amerického politického systému, který už podle jednoho nedávného hodnocení není „úplnou demokracií“. Z americké politiky se stala hra mocných firemních zájmů: daňové škrty pro bohaté, deregulace pro megaznečišťovatele, válka a globální oteplování pro zbytek světa.
Šest ze sedmi států skupiny G7 se minulý týden ze všech sil snažilo přivést Trumpa v otázce klimatických změn k rozumu, ale prezident odolal. Evropští a japonští představitelé jsou zvyklí pokládat USA v klíčových otázkách za spojence. Po Trumpově nástupu k moci však začínají tento zvyk přehodnocovat.
Problém však s Trumpem nekončí. Ti z nás, kdo žijí ve Spojených státech, z vlastní zkušenosti vědí, že stav amerických demokratických institucí se v posledních desetiletích výrazně zhoršil a že počátek tohoto trendu dost možná sahá až někam do 60. let, kdy Američané začali ztrácet důvěru v politické instituce své země. Americká politika začala být stále zkorumpovanější, cyničtější a odtrženější od názorů veřejnosti. Trump je pouhým příznakem této hlubší politické malátnosti, byť příznakem šokujícím a nebezpečným.