STOCKHOLM – Co pro NATO a transatlantické vztahy znamenal bouřlivý týden amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vystoupil v Bruselu, Velké Británii a nakonec i v Helsinkách, kde bránil ruského prezidenta Vladimíra Putina před nařčením amerických, tedy jeho vlastních, tajných služeb z kyberútoku?
Pokud bychom sledovali události posledního týdne skrz růžové brýle, mohlo by se zdát, že nejdůležitější strategická aliance Západu z toho vyšla více méně netkuntá, či dokonce silnější, než dřív. NATO však ve skutečnosti čelí hrozbě a jeho osud nyní leží v Trumpových pohrdavých rukách.
Před summitem NATO i během něj se hodně psalo o vojenských výdajích spojenců vzhledem k jejich HDP. Každý z nich se zavázal navýšit je do roku 2024 na 2% HDP, ale Trump si, zdá se, myslí, že to mělo být uděláno již dávno. Na summitu tak, z ničeho nic, navrhl nový čtyřprocetní cíl. To je podstatně více, než co na obranu dávají Spojené státy samotné.
STOCKHOLM – Co pro NATO a transatlantické vztahy znamenal bouřlivý týden amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vystoupil v Bruselu, Velké Británii a nakonec i v Helsinkách, kde bránil ruského prezidenta Vladimíra Putina před nařčením amerických, tedy jeho vlastních, tajných služeb z kyberútoku?
Pokud bychom sledovali události posledního týdne skrz růžové brýle, mohlo by se zdát, že nejdůležitější strategická aliance Západu z toho vyšla více méně netkuntá, či dokonce silnější, než dřív. NATO však ve skutečnosti čelí hrozbě a jeho osud nyní leží v Trumpových pohrdavých rukách.
Před summitem NATO i během něj se hodně psalo o vojenských výdajích spojenců vzhledem k jejich HDP. Každý z nich se zavázal navýšit je do roku 2024 na 2% HDP, ale Trump si, zdá se, myslí, že to mělo být uděláno již dávno. Na summitu tak, z ničeho nic, navrhl nový čtyřprocetní cíl. To je podstatně více, než co na obranu dávají Spojené státy samotné.