V dnešní době se na slova často pohlíží jako na zdroj nestability. Loňské násilné reakce na karikatury proroka Mohameda zveřejněné v dánských novinách se setkaly se zmatenou reakcí Západu, kdy si vlády mohly zlámat jazyk překotnou snahou vysvětlit, co by sdělovací prostředky měly a neměly mít dovoleno ve jménu politické satiry. A pak Írán „trumfl“ Západ tím, že zorganizoval konferenci popíračů holocaustu, šíření jejichž teorií je téměř všude v Evropě trestné. Turci také vědí, že je nebezpečné zaujímat stanovisko ke genocidě Arménů z roku 1915. Poslední nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk byl v Istanbulu souzen za popírání oficiálních dějin Turecka, když prohlásil, že se arménská genocida skutečně stala. Jiným Turkům přitom hrozilo v západní Evropě trestní stíhání za výroky, že se nestala. V kulturním střetu mezi islámem a Západem se tedy slova očividně stala bitevním polem. Západ se poučil: ryze na základě autocenzury, nikoliv právního nařízení, nebudou noviny a další média šířit obrázky kritické vůči Mohamedovi a papež nebude napříště činit kritické poznámky na adresu islámu. Tato gesta respektu vůči citlivým místům muslimů však druhou stranou nebyla opětována.
V dnešní době se na slova často pohlíží jako na zdroj nestability. Loňské násilné reakce na karikatury proroka Mohameda zveřejněné v dánských novinách se setkaly se zmatenou reakcí Západu, kdy si vlády mohly zlámat jazyk překotnou snahou vysvětlit, co by sdělovací prostředky měly a neměly mít dovoleno ve jménu politické satiry. A pak Írán „trumfl“ Západ tím, že zorganizoval konferenci popíračů holocaustu, šíření jejichž teorií je téměř všude v Evropě trestné.
Turci také vědí, že je nebezpečné zaujímat stanovisko ke genocidě Arménů z roku 1915. Poslední nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk byl v Istanbulu souzen za popírání oficiálních dějin Turecka, když prohlásil, že se arménská genocida skutečně stala. Jiným Turkům přitom hrozilo v západní Evropě trestní stíhání za výroky, že se nestala.
V kulturním střetu mezi islámem a Západem se tedy slova očividně stala bitevním polem. Západ se poučil: ryze na základě autocenzury, nikoliv právního nařízení, nebudou noviny a další média šířit obrázky kritické vůči Mohamedovi a papež nebude napříště činit kritické poznámky na adresu islámu. Tato gesta respektu vůči citlivým místům muslimů však druhou stranou nebyla opětována.