Globalizace etiky

Mnozí Evropané pochybují, že by Asie mohla dostihnout Evropu v oblasti regionální integrace. Asie však má nejen onen typ společných etických základů, jež byly pro evropskou integraci tak významné, ale taktéž propracovaný soubor mravních zásad, z nichž některé byly zavedenou součástí asijské kultury dlouho před tím, že si podobné principy osvojila Evropa. Právě tyto asijské zásady mohou posloužit jako součást vznikající společné globální etiky.

Ovšemže, Asie dosud nemá soudržné jádro kultury srovnatelné se situací v Evropě, která se zakládá na židovsko-křesťanské tradici a osvícenství. Evropané by ale neměli být příliš domýšliví, protože v posledních letech se projevila křehkost právě této společné evropské kultury, zejména pod vlivem strategie „rozděl a panuj“ Bushovy administrativy, ponoukající proti sobě „starou“ a „novou“ Evropu. A tak jako věrohodnosti islámu v očích mnoha lidí vážně uškodily nelidské teroristické útoky z 11. září 2001, invaze do Iráku, která se opírala o lži, ublížila jak křesťanství, tak západnímu společenství hodnot.

Přestože Asie podle všeho postrádá evropské kulturní jádro, existují stěžejní etické konstanty, jimiž se asijské společnosti už dlouho řídí a jež jsou známkou společných etických základů. Ba v jistém ohledu má Asie s interkulturními vztahy více zkušeností než Evropa. Buddhismus se už ve třetím století před n.l. mírově šířil z Indie na Srí Lanku a do rozsáhlých oblastí jihovýchodní Asie. V prvním století n.l. ve svém postupu pokračoval a šířil se podél Hedvábné cesty do střední Asie a do Číny a po několika stoletích se konečně dostal do Koreje a do Japonska.

https://prosyn.org/bhQyUW4cs