NEW YORK – Minulý měsíc ruský soud nařídil uzavření nejstarší lidskoprávní organizace v zemi. Moskevská helsinská skupina, založená roku 1976, se stala nejnovější obětí probíhajícího tvrdého zásahu vlády proti občanské společnosti, který strašidelně připomíná podobné snažení bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva.
Brežněv, u moci v letech 1964 až 1982, společně se Spojenými státy, Kanadou a většinou Evropy podepsal v roce 1975 Helsinské dohody. Brežněvovský Sovětský svaz, toužící tehdy po formálním uznání svých hranic, společně se svými satelitními státy ve střední a východní Evropě podcenil možné důsledky dohod. Pravděpodobně proto souhlasil se začleněním závazků k dodržování lidských práv, včetně svobody informací a pohybu, do závěrečného aktu úmluvy.
Když OSN v roce 1948 přijala Všeobecnou deklaraci lidských práv, Sovětský svaz se zdržel hlasování, takže jeho přistoupení k Helsinským dohodám bylo poprvé, kdy se k něčemu takovému zavázal. Když se o této novince doslechla hrstka lidskoprávních aktivistů v Moskvě, utvořili Moskevskou helsinskou skupinu, aby monitorovali, jak bude SSSR dodržovat úmluvu, kterou právě podepsal. Přestože organizace měla tehdy jen 11 členů, Brežněvova vláda ji vyhodnotila jako hrozbu a pokoušela se ji rozpustit.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account?
Log in
NEW YORK – Minulý měsíc ruský soud nařídil uzavření nejstarší lidskoprávní organizace v zemi. Moskevská helsinská skupina, založená roku 1976, se stala nejnovější obětí probíhajícího tvrdého zásahu vlády proti občanské společnosti, který strašidelně připomíná podobné snažení bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva.
Brežněv, u moci v letech 1964 až 1982, společně se Spojenými státy, Kanadou a většinou Evropy podepsal v roce 1975 Helsinské dohody. Brežněvovský Sovětský svaz, toužící tehdy po formálním uznání svých hranic, společně se svými satelitními státy ve střední a východní Evropě podcenil možné důsledky dohod. Pravděpodobně proto souhlasil se začleněním závazků k dodržování lidských práv, včetně svobody informací a pohybu, do závěrečného aktu úmluvy.
Když OSN v roce 1948 přijala Všeobecnou deklaraci lidských práv, Sovětský svaz se zdržel hlasování, takže jeho přistoupení k Helsinským dohodám bylo poprvé, kdy se k něčemu takovému zavázal. Když se o této novince doslechla hrstka lidskoprávních aktivistů v Moskvě, utvořili Moskevskou helsinskou skupinu, aby monitorovali, jak bude SSSR dodržovat úmluvu, kterou právě podepsal. Přestože organizace měla tehdy jen 11 členů, Brežněvova vláda ji vyhodnotila jako hrozbu a pokoušela se ji rozpustit.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in