SEATTLE – Na příliš mnoha místech po celém světě způsobují největší počet úmrtí dětí nejmenší organismy – viry, bakterie a jednobuněční paraziti vyvolávající průjmová onemocnění a zápal plic. Vzhledem k monumentálním pokrokům v oblasti veřejného zdraví – oběma typům onemocnění lze předcházet a léčit je – to nelze ničím omluvit. Je nezbytně důležité, aby všechny děti, zejména ty nejohroženější, měly přístup k život zachraňujícím zdravotnickým službám.
Podle UNICEF zabijí zápal plic a průjmová onemocnění plnou čtvrtinu z 5,9 milionu dětí do pěti let, které každoročně zemřou. A nová zpráva Mezinárodního centra pro přístup k vakcinaci ukazuje, že téměř ke třem čtvrtinám všech úmrtí na zápal plic a průjmová onemocnění dochází v pouhých 15 státech. V těchto i jiných zemích jsou tato úmrtí spojená převážně s nejchudšími a nejmarginalizovanějšími komunitami.
Čísla sice odrážejí pokrok dosažený v posledních desetiletích, ale tragédie je v tom, že toto zlepšení mohlo být mnohem větší, kdyby vlády ustavičně nepodléhaly pokušení zaměřovat se pouze na jednu či dvě intervence najednou. Chtějí-li vlády udělat jednou provždy přítrž úmrtím dětí na tato onemocnění, musí současně použít celou paletu intervencí, kterou před dvěma lety formulovaly Světová zdravotnická organizace a UNICEF ve svém integrovaném Globálním akčním plánu boje proti zápalu plic a průjmovým onemocněním.
SEATTLE – Na příliš mnoha místech po celém světě způsobují největší počet úmrtí dětí nejmenší organismy – viry, bakterie a jednobuněční paraziti vyvolávající průjmová onemocnění a zápal plic. Vzhledem k monumentálním pokrokům v oblasti veřejného zdraví – oběma typům onemocnění lze předcházet a léčit je – to nelze ničím omluvit. Je nezbytně důležité, aby všechny děti, zejména ty nejohroženější, měly přístup k život zachraňujícím zdravotnickým službám.
Podle UNICEF zabijí zápal plic a průjmová onemocnění plnou čtvrtinu z 5,9 milionu dětí do pěti let, které každoročně zemřou. A nová zpráva Mezinárodního centra pro přístup k vakcinaci ukazuje, že téměř ke třem čtvrtinám všech úmrtí na zápal plic a průjmová onemocnění dochází v pouhých 15 státech. V těchto i jiných zemích jsou tato úmrtí spojená převážně s nejchudšími a nejmarginalizovanějšími komunitami.
Čísla sice odrážejí pokrok dosažený v posledních desetiletích, ale tragédie je v tom, že toto zlepšení mohlo být mnohem větší, kdyby vlády ustavičně nepodléhaly pokušení zaměřovat se pouze na jednu či dvě intervence najednou. Chtějí-li vlády udělat jednou provždy přítrž úmrtím dětí na tato onemocnění, musí současně použít celou paletu intervencí, kterou před dvěma lety formulovaly Světová zdravotnická organizace a UNICEF ve svém integrovaném Globálním akčním plánu boje proti zápalu plic a průjmovým onemocněním.