PRINCETON – List New York Times minulý měsíc připomněl patnácté výročí Američany řízené války proti Iráku palčivým sloupkem Sinána Antúna, iráckého spisovatele žijícího ve Spojených státech, pod titulkem „Amerika před patnácti lety zničila mou vlast“. Antún vystupoval jak proti brutální diktatuře Saddáma Husajna, tak proti invazi sil vedených v roce 2003 USA, která zemi uvrhla do chaosu, zostřila etnická napětí a připravila o život statisíce civilistů. Válka destabilizací regionu umožnila vzestup Islámského státu, který na svém vrcholu okupoval podstatný kus iráckého území, stínal své odpůrce, usiloval o genocidu jezídské menšiny a po světě šířil terorismus.
Válka za svržení Saddáma byla nade vši pochybnost tragická chyba. Antún tvrdí, že se rovněž jednalo o zločin. Pokud je to pravda, jeho pachatelé jsou stále na svobodě. Málo Američanů vezme vážně tvrzení, že prezident George W. Bush a další členové jeho vlády – včetně viceprezidenta Dicka Cheneyho, amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda a Johna Boltona, jehož prezident Donald Trump nedávno jmenoval svým příštím poradcem pro národní bezpečnost – jsou váleční zločinci. Nebude ani mnoho Britů, kteří by v takovém duchu smýšleli o premiérovi Tonym Blairovi. Důvody pro tvrzení, že se dopustili zločinu, jsou přesto překvapivě silné.
Myšlenka, že zahájit útočnou válku je zločin, sahá přinejmenším do roku 1919, kdy Versailleská smlouva stanovila, že císař Vilém II. stane před soudem pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti“. Po první světové válce sice k žádnému takovému soudu nedošlo, ale po druhé světové válce bylo zahájení a vedení útočných válek jedním ze čtyř bodů obžaloby, u nichž mezinárodní vojenský tribunál během norimberských procesů usvědčil a k smrti odsoudil dvanáct nacistických vůdců, mimo jiné říšského maršála Hermanna Göringa, ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a polního maršála Wilhelma Keitela.
PRINCETON – List New York Times minulý měsíc připomněl patnácté výročí Američany řízené války proti Iráku palčivým sloupkem Sinána Antúna, iráckého spisovatele žijícího ve Spojených státech, pod titulkem „Amerika před patnácti lety zničila mou vlast“. Antún vystupoval jak proti brutální diktatuře Saddáma Husajna, tak proti invazi sil vedených v roce 2003 USA, která zemi uvrhla do chaosu, zostřila etnická napětí a připravila o život statisíce civilistů. Válka destabilizací regionu umožnila vzestup Islámského státu, který na svém vrcholu okupoval podstatný kus iráckého území, stínal své odpůrce, usiloval o genocidu jezídské menšiny a po světě šířil terorismus.
Válka za svržení Saddáma byla nade vši pochybnost tragická chyba. Antún tvrdí, že se rovněž jednalo o zločin. Pokud je to pravda, jeho pachatelé jsou stále na svobodě. Málo Američanů vezme vážně tvrzení, že prezident George W. Bush a další členové jeho vlády – včetně viceprezidenta Dicka Cheneyho, amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda a Johna Boltona, jehož prezident Donald Trump nedávno jmenoval svým příštím poradcem pro národní bezpečnost – jsou váleční zločinci. Nebude ani mnoho Britů, kteří by v takovém duchu smýšleli o premiérovi Tonym Blairovi. Důvody pro tvrzení, že se dopustili zločinu, jsou přesto překvapivě silné.
Myšlenka, že zahájit útočnou válku je zločin, sahá přinejmenším do roku 1919, kdy Versailleská smlouva stanovila, že císař Vilém II. stane před soudem pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti“. Po první světové válce sice k žádnému takovému soudu nedošlo, ale po druhé světové válce bylo zahájení a vedení útočných válek jedním ze čtyř bodů obžaloby, u nichž mezinárodní vojenský tribunál během norimberských procesů usvědčil a k smrti odsoudil dvanáct nacistických vůdců, mimo jiné říšského maršála Hermanna Göringa, ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa a polního maršála Wilhelma Keitela.