BERKELEY – Příští velká zkouška věrohodnosti G20 nadejde, až (či pokud) se ministři financí a guvernéři centrálních bank sejdou na jarních zasedáních Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ve dnech 18-24. dubna. Coby vůdčí fórum dneška pro mezinárodní spolupráci na poli hospodářské politiky bude mít G20 nahuštěný program. Mezi vrcholná témata budou patřit reakce centrálních bank na eskalující globální inflaci, přibývající důkazy o rychlé změně klimatu a koordinace zdravotní a fiskální politiky. Medvědem v místnosti ale bude brutální útok Ruska proti Ukrajině a jeho ekonomické ozvuky, v prvé řadě účinky na světové ceny potravin.
Přes některé důležité úspěchy věrohodnost G20 podlomilo v posledních letech několik zřetelných nezdarů. Za administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa byla komuniké G20 pravidelně rozřeďována, až téměř ztrácela smysl. V poslední době se skupině nepodařilo zformulovat efektivní globální reakci na covid-19, natož se připravit na budoucí pandemie.
Ve světě čím dál globalizovanějších výzev je věrohodnost G20 důležitou hodnotou. Věrohodnost je ale těžké získat a snadné ztratit, takže nadcházející schůzka by mohla být přelomová. Ke krizi na Ukrajině členové G20 zatím přistupují velice různě, jak co do veřejných vyjádření, tak politických přístupů. Zatímco Spojené státy a jejich spojenci zareagovali podstatnými sankcemi, 38 zemí, včetně Číny, Indie a Jižní Afriky, se nedávno zdrželo hlasování o rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů, která kritizovala Rusko a požadovala humanitární přístup na Ukrajinu.
Podle přehledu sankcí, který spravuje Chad P. Bown z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku, osm členů G20 (všichni členové se středními příjmy) veřejně deklarovalo svou neúčast na ekonomických sankcích proti Rusku, a podobnou neochotu projevuje Saúdská Arábie – spojenec USA spolupracující s Ruskem v OPEC+. Je tudíž zřejmé, že skupina nedosáhne konsenzu ani na tom, jak ruskou válku či její účinky na světové trhy popsat. Bagatelizovat ruskou agresi v zájmu jednomyslnosti by ovšem mohlo nenapravitelně narušit věrohodnost G20.
V každém případě se G20 jistě vysloví k jednomu význačnému přímému důsledku ruské invaze: výhledovému úbytku globální nabídky potravin. Už před 24. únorem se globální ceny potravin přibližovaly rekordním výším, vlivem souběhu faktorů podobných těm, které vyvolaly strmé vzestupy cen potravin v letech 2007-08 a 2010. Tyto dřívější epizody vedly v některých chudých zemích k široce rozšířené sociální nestabilitě; jelikož mnohé země s nízkými a středními příjmy dnes také čelí inflačním tlakům, vyšším hladinám dluhu a přetrvávající zranitelnosti nemocemi a změnou klimatu, tyto účinky by mohly být výbušné.
Ukrajina a Rusko jsou přední vývozci pšenice, kukuřice a slunečnicových semen a oleje. Podle nedávných prognóz Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) by se už teď vysoké ceny potravin a krmiv mohly během letošního a příštího roku zvednout o 8-22 %, vlivem destrukce ukrajinských produkčních, skladovacích a přepravních zařízení, doprovázené možnými výpadky v ruském exportu obilí a hnojiv v souvislosti se sankcemi, zvýšenými světovými cenami energií a vyššími náklady na přepravu a pojištění. Počet podvyživených lidí by se v důsledku toho mohl celosvětově zvýšit o 8-13 milionů.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Stejně jako při předchozích šocích v cenách potravin klade dnešní krize velký důraz na mezinárodní koordinaci politik. Nejdůležitější je, jak naléhavě vyzvaly FAO a Světová obchodní organizace, že G20 musí kolektivně odmítnout politiky ožebračování sousedů využívající zdanění a regulaci vývozu potravin. Taková opatření už se začala šířit, třebaže v minulosti vyústila v obrovské vzestupy globálních cen potravin.
Tím to ale pro G20 nesmí skončit. Výzvy ke zmírňujícím opatřením mohou pomoci, ale nebudou-li provázeny upřímnou diskusí o stěžejních příčinách a řešeních, hrozí, že umožní špatné chování. Současné ohrožení globálních zásob potravin zhoršuje agresivní válka a další porušení mezinárodního práva ze strany jediného člena G20. Rusko by mohlo snadno a jednostranně krizi zmírnit ukončením krvavého výpadu, především útoků na civilisty a civilní infrastrukturu.
Pravda, část globálního ekonomického šoku z války způsobují sankce, ale ty by byly potlačeny, kdyby Rusko stáhlo své síly a ukončilo bombardování. Zároveň by Saúdská Arábie (společně se Spojenými arabskými emiráty) mohla těžbou většího množství ropy zkrotit vzedmutí globálních cen energií – což prozatím odmítá udělat.
Přestože mezi členy G20 jsou nevyhnutelně hluboké neshody, summit musí proběhnout, protože diskreditační účinek jeho zrušení v této fázi by nebyl o nic menší. Skupina musí ukázat, že se dokáže vypořádat s realitou nepříjemné situace. Za tím účelem by většina členů měla usilovat o navržení a schválení komuniké, které poctivě pojmenuje Rusko jako zjevného původce problému i nápravy. Mohlo by se jednat o prosté konstatování faktů, bez jakýchkoli otevřených odsudků.
Samozřejmě, Rusko vytrvale odmítá uznat fakta a tvrdí, že „možnou potravinovou krizi nevyvolává ruská speciální operace na Ukrajině, ale ilegální unilaterální sankce Západu“. Jestliže se ale značný díl členů G20 podepíše pod komuniké, zůstane věrohodný zbytek zemí, které mohou podporovat budoucí multilaterální spolupráci. Je lepší nechat některé země vycouvat, pokud si to přejí, než předstírat, že existuje falešná jednota.
Členové G20, včetně Ruska, jsou nejvýznamnější aktéři ovlivňující globální obec. Je nadále důležité, aby spolu hovořili ve všech významných oblastech, kde mají vliv, včetně výživy, zdraví a klimatu. Podstatná dohoda prospěje globálnímu blahobytu, kdekoli jí lze dosáhnout. Zásadní neshody je ale možné a potřebné veřejně přiznat, aby podmnožina členů mohla dál uskutečňovat vlastní iniciativy.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
At the end of a year of domestic and international upheaval, Project Syndicate commentators share their favorite books from the past 12 months. Covering a wide array of genres and disciplines, this year’s picks provide fresh perspectives on the defining challenges of our time and how to confront them.
ask Project Syndicate contributors to select the books that resonated with them the most over the past year.
BERKELEY – Příští velká zkouška věrohodnosti G20 nadejde, až (či pokud) se ministři financí a guvernéři centrálních bank sejdou na jarních zasedáních Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ve dnech 18-24. dubna. Coby vůdčí fórum dneška pro mezinárodní spolupráci na poli hospodářské politiky bude mít G20 nahuštěný program. Mezi vrcholná témata budou patřit reakce centrálních bank na eskalující globální inflaci, přibývající důkazy o rychlé změně klimatu a koordinace zdravotní a fiskální politiky. Medvědem v místnosti ale bude brutální útok Ruska proti Ukrajině a jeho ekonomické ozvuky, v prvé řadě účinky na světové ceny potravin.
Přes některé důležité úspěchy věrohodnost G20 podlomilo v posledních letech několik zřetelných nezdarů. Za administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa byla komuniké G20 pravidelně rozřeďována, až téměř ztrácela smysl. V poslední době se skupině nepodařilo zformulovat efektivní globální reakci na covid-19, natož se připravit na budoucí pandemie.
Ve světě čím dál globalizovanějších výzev je věrohodnost G20 důležitou hodnotou. Věrohodnost je ale těžké získat a snadné ztratit, takže nadcházející schůzka by mohla být přelomová. Ke krizi na Ukrajině členové G20 zatím přistupují velice různě, jak co do veřejných vyjádření, tak politických přístupů. Zatímco Spojené státy a jejich spojenci zareagovali podstatnými sankcemi, 38 zemí, včetně Číny, Indie a Jižní Afriky, se nedávno zdrželo hlasování o rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů, která kritizovala Rusko a požadovala humanitární přístup na Ukrajinu.
Podle přehledu sankcí, který spravuje Chad P. Bown z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku, osm členů G20 (všichni členové se středními příjmy) veřejně deklarovalo svou neúčast na ekonomických sankcích proti Rusku, a podobnou neochotu projevuje Saúdská Arábie – spojenec USA spolupracující s Ruskem v OPEC+. Je tudíž zřejmé, že skupina nedosáhne konsenzu ani na tom, jak ruskou válku či její účinky na světové trhy popsat. Bagatelizovat ruskou agresi v zájmu jednomyslnosti by ovšem mohlo nenapravitelně narušit věrohodnost G20.
V každém případě se G20 jistě vysloví k jednomu význačnému přímému důsledku ruské invaze: výhledovému úbytku globální nabídky potravin. Už před 24. únorem se globální ceny potravin přibližovaly rekordním výším, vlivem souběhu faktorů podobných těm, které vyvolaly strmé vzestupy cen potravin v letech 2007-08 a 2010. Tyto dřívější epizody vedly v některých chudých zemích k široce rozšířené sociální nestabilitě; jelikož mnohé země s nízkými a středními příjmy dnes také čelí inflačním tlakům, vyšším hladinám dluhu a přetrvávající zranitelnosti nemocemi a změnou klimatu, tyto účinky by mohly být výbušné.
Ukrajina a Rusko jsou přední vývozci pšenice, kukuřice a slunečnicových semen a oleje. Podle nedávných prognóz Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) by se už teď vysoké ceny potravin a krmiv mohly během letošního a příštího roku zvednout o 8-22 %, vlivem destrukce ukrajinských produkčních, skladovacích a přepravních zařízení, doprovázené možnými výpadky v ruském exportu obilí a hnojiv v souvislosti se sankcemi, zvýšenými světovými cenami energií a vyššími náklady na přepravu a pojištění. Počet podvyživených lidí by se v důsledku toho mohl celosvětově zvýšit o 8-13 milionů.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Stejně jako při předchozích šocích v cenách potravin klade dnešní krize velký důraz na mezinárodní koordinaci politik. Nejdůležitější je, jak naléhavě vyzvaly FAO a Světová obchodní organizace, že G20 musí kolektivně odmítnout politiky ožebračování sousedů využívající zdanění a regulaci vývozu potravin. Taková opatření už se začala šířit, třebaže v minulosti vyústila v obrovské vzestupy globálních cen potravin.
Tím to ale pro G20 nesmí skončit. Výzvy ke zmírňujícím opatřením mohou pomoci, ale nebudou-li provázeny upřímnou diskusí o stěžejních příčinách a řešeních, hrozí, že umožní špatné chování. Současné ohrožení globálních zásob potravin zhoršuje agresivní válka a další porušení mezinárodního práva ze strany jediného člena G20. Rusko by mohlo snadno a jednostranně krizi zmírnit ukončením krvavého výpadu, především útoků na civilisty a civilní infrastrukturu.
Pravda, část globálního ekonomického šoku z války způsobují sankce, ale ty by byly potlačeny, kdyby Rusko stáhlo své síly a ukončilo bombardování. Zároveň by Saúdská Arábie (společně se Spojenými arabskými emiráty) mohla těžbou většího množství ropy zkrotit vzedmutí globálních cen energií – což prozatím odmítá udělat.
Přestože mezi členy G20 jsou nevyhnutelně hluboké neshody, summit musí proběhnout, protože diskreditační účinek jeho zrušení v této fázi by nebyl o nic menší. Skupina musí ukázat, že se dokáže vypořádat s realitou nepříjemné situace. Za tím účelem by většina členů měla usilovat o navržení a schválení komuniké, které poctivě pojmenuje Rusko jako zjevného původce problému i nápravy. Mohlo by se jednat o prosté konstatování faktů, bez jakýchkoli otevřených odsudků.
Samozřejmě, Rusko vytrvale odmítá uznat fakta a tvrdí, že „možnou potravinovou krizi nevyvolává ruská speciální operace na Ukrajině, ale ilegální unilaterální sankce Západu“. Jestliže se ale značný díl členů G20 podepíše pod komuniké, zůstane věrohodný zbytek zemí, které mohou podporovat budoucí multilaterální spolupráci. Je lepší nechat některé země vycouvat, pokud si to přejí, než předstírat, že existuje falešná jednota.
Členové G20, včetně Ruska, jsou nejvýznamnější aktéři ovlivňující globální obec. Je nadále důležité, aby spolu hovořili ve všech významných oblastech, kde mají vliv, včetně výživy, zdraví a klimatu. Podstatná dohoda prospěje globálnímu blahobytu, kdekoli jí lze dosáhnout. Zásadní neshody je ale možné a potřebné veřejně přiznat, aby podmnožina členů mohla dál uskutečňovat vlastní iniciativy.
Z angličtiny přeložil David Daduč