BRUSEL – Mezinárodní měnový fond aktuálně odhaduje 30% riziko deflace v eurozóně a údaje o růstu zůstávají neuspokojivé. Tvůrci politik však jako by uvízli v zúžení mezi ekonomickými, politickými a právními mantinely, které brání efektivnímu jednání. Dodržet pravidla stanovená v politikách se zdá nemožné bez růstu, avšak růst se zdá nemožný bez porušení těchto pravidel.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble je politicky vázán překonat přísný domácí fiskální rámec a zajistit to, co označuje za rozpočtovou „černou nulu“. Francouzská vláda usiluje o obnovení věrohodnosti reformních slibů, které dala výměnou za odklady fiskální korekce, a Itálie zatížená jedním z největších dluhových břemen v eurozóně má k využívání fiskální politiky málo prostoru. Evropskou centrální banku zase omezují pochybnosti o zákonnosti jejího programu „přímých měnových transakcí“ – nákupů suverénních dluhopisů, které by mohly vyústit v přerozdělovací fiskální politiku.
Jestliže veškerá pravidla směřují k recesi, jak má Evropa povzbudit oživení?
Nejlepším východiskem ze současné slepé uličky v Evropě by byl dvouletý program veřejných investic v hodnotě 400 miliard eur, financovaný dluhopisy Evropské investiční banky (EIB). Půjčky EIB nemají žádné dopady na evropská fiskální pravidla. Nezapočítávají se jako nový dluh ani jako deficit kteréhokoli z členských států, což znamená, že nové vládní výdaje by bylo možné financovat bez vlivu na národní fiskální výsledky.
Část investičních výdajů, které se v současnosti plánují na národní úrovni, by tedy bylo možné financovat prostřednictvím evropských půjček, aby se ulevilo národním rozpočtům. Tento nepřímý způsob jak se vypořádat s přísnými pravidly by byl také jednodušší než zahájit dlouhá a vyčerpávající jednání o změnách ve fiskálním rámci.
EIB se obává, že takový plán by ji mohl připravit o rating AAA. Přestože si v současnosti může při dlouhé splatnosti půjčovat za 1,6 %, nedávného čerpání kapitálu nevyužila k podstatnému rozšíření portfolia půjček, nýbrž ke snížení své zadluženosti, což by bylo oprávněné v době osekávání výdajů v soukromých půjčkách. Každopádně změna ratingu v nynějším prostředí s nízkými výnosy by sotva výrazně postihla náklady financování, jak ostatně ukazují nízké sazby u suverénních dluhů.
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Nadto by dluhopisy EIB mohla na sekundárních trzích kupovat ECB, což by přispělo k zachování nízkých nákladů financování – nebo i k jejich snížení. Ještě důležitější je, že nákupy dluhopisů EIB by daly ECB možnost provádět kvantitativní uvolňování, aniž by vyvolala tak silnou polemiku jako v případě intervencí na 18 oddělených trzích se suverénními dluhy, kde jsou velice reálné obavy, že by nákupy ECB mohly ovlivnit relativní ocenění suverénů.
K dispozici jsou už dluhopisy EIB v hodnotě 200 miliard eur. Přidáním 400 miliard eur by se objem financí výrazně zvýšil. Společně s cennými papíry opřenými o aktiva a krytými a firemními dluhopisy by se k odkupu nabízela aktiva v hodnotě bilionu eur – a právě na tomto prahu by podle všeobecného mínění kvantitativní uvolňování ECB začalo být věrohodné.
Hlavní otázka se samozřejmě týká toho, které typy vládních výdajů by se měly uznat jako investiční výdaje a které evropské investiční záměry by se měly podpořit. Nebude možné definovat nové a smysluplné evropské projekty v hodnotě 200 miliard eur ročně. Společné projekty jako Evropská energetická unie budou potřebovat víc času, aby se důkladně definovaly. Většina investic proto teď bude muset přijít od národních tvůrců politik.
Zčásti to znamená, že by EIB mohla financovat stávající infrastrukturní projekty, u nichž se předpokládá financování z národních rozpočtů. Odstranění části břemene z národních rozpočtů by mohlo zvrátit současný pokles veřejných investic.
Část nových prostředků by se také mohla využít tak, aby umožnila konsolidaci rozpočtu ve Francii bez procyklických škrtů. Francie by tuto pomocnou ruku při plnění fiskálních pravidel mohla dostat výměnou za důkladné a nezbytné strukturální reformy, stejně jako Itálie, kde by dluhopisy EIB zajistily tolik potřebnou stimulaci růstu bez nových závazků vlády. V Německu by se uvolněné zdroje mohly využít k urychlení stávajících investičních projektů při současném splnění závazku k černé nule.
Podobná uspořádání by se mohla najít i pro další země eurozóny. Aby se předešlo zneužívání peněz, veškeré národní investiční projekty by měla schvalovat Evropská komise. Obecněji by byl program důležitým krokem k vytvoření chybějící fiskální unie eurozóny. Tohoto cíle by bylo dosaženo rychleji, jakmile budou všem zřejmé přínosy jeho dosažení.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
New research on the importance of cross-border knowledge and technology spillovers suggests that government support alone cannot guarantee success in an industry. That is why Taiwan and South Korea's semiconductor industrial policies succeeded, while China's has not.
demonstrates that while subsidies can help, knowledge and technology transfers are crucial.
To secure a lasting peace, Ukraine’s allies must make Vladimir Putin understand that he cannot dictate the terms. Guaranteeing Ukraine’s security will require increased military support, a clear path to NATO membership, and international support for President Volodymyr Zelensky’s peace plan.
outline steps that global leaders can take to ensure a Ukrainian victory and deter future Russian aggression.
BRUSEL – Mezinárodní měnový fond aktuálně odhaduje 30% riziko deflace v eurozóně a údaje o růstu zůstávají neuspokojivé. Tvůrci politik však jako by uvízli v zúžení mezi ekonomickými, politickými a právními mantinely, které brání efektivnímu jednání. Dodržet pravidla stanovená v politikách se zdá nemožné bez růstu, avšak růst se zdá nemožný bez porušení těchto pravidel.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble je politicky vázán překonat přísný domácí fiskální rámec a zajistit to, co označuje za rozpočtovou „černou nulu“. Francouzská vláda usiluje o obnovení věrohodnosti reformních slibů, které dala výměnou za odklady fiskální korekce, a Itálie zatížená jedním z největších dluhových břemen v eurozóně má k využívání fiskální politiky málo prostoru. Evropskou centrální banku zase omezují pochybnosti o zákonnosti jejího programu „přímých měnových transakcí“ – nákupů suverénních dluhopisů, které by mohly vyústit v přerozdělovací fiskální politiku.
Jestliže veškerá pravidla směřují k recesi, jak má Evropa povzbudit oživení?
Nejlepším východiskem ze současné slepé uličky v Evropě by byl dvouletý program veřejných investic v hodnotě 400 miliard eur, financovaný dluhopisy Evropské investiční banky (EIB). Půjčky EIB nemají žádné dopady na evropská fiskální pravidla. Nezapočítávají se jako nový dluh ani jako deficit kteréhokoli z členských států, což znamená, že nové vládní výdaje by bylo možné financovat bez vlivu na národní fiskální výsledky.
Část investičních výdajů, které se v současnosti plánují na národní úrovni, by tedy bylo možné financovat prostřednictvím evropských půjček, aby se ulevilo národním rozpočtům. Tento nepřímý způsob jak se vypořádat s přísnými pravidly by byl také jednodušší než zahájit dlouhá a vyčerpávající jednání o změnách ve fiskálním rámci.
EIB se obává, že takový plán by ji mohl připravit o rating AAA. Přestože si v současnosti může při dlouhé splatnosti půjčovat za 1,6 %, nedávného čerpání kapitálu nevyužila k podstatnému rozšíření portfolia půjček, nýbrž ke snížení své zadluženosti, což by bylo oprávněné v době osekávání výdajů v soukromých půjčkách. Každopádně změna ratingu v nynějším prostředí s nízkými výnosy by sotva výrazně postihla náklady financování, jak ostatně ukazují nízké sazby u suverénních dluhů.
PS Events: Climate Week NYC 2024
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Nadto by dluhopisy EIB mohla na sekundárních trzích kupovat ECB, což by přispělo k zachování nízkých nákladů financování – nebo i k jejich snížení. Ještě důležitější je, že nákupy dluhopisů EIB by daly ECB možnost provádět kvantitativní uvolňování, aniž by vyvolala tak silnou polemiku jako v případě intervencí na 18 oddělených trzích se suverénními dluhy, kde jsou velice reálné obavy, že by nákupy ECB mohly ovlivnit relativní ocenění suverénů.
K dispozici jsou už dluhopisy EIB v hodnotě 200 miliard eur. Přidáním 400 miliard eur by se objem financí výrazně zvýšil. Společně s cennými papíry opřenými o aktiva a krytými a firemními dluhopisy by se k odkupu nabízela aktiva v hodnotě bilionu eur – a právě na tomto prahu by podle všeobecného mínění kvantitativní uvolňování ECB začalo být věrohodné.
Hlavní otázka se samozřejmě týká toho, které typy vládních výdajů by se měly uznat jako investiční výdaje a které evropské investiční záměry by se měly podpořit. Nebude možné definovat nové a smysluplné evropské projekty v hodnotě 200 miliard eur ročně. Společné projekty jako Evropská energetická unie budou potřebovat víc času, aby se důkladně definovaly. Většina investic proto teď bude muset přijít od národních tvůrců politik.
Zčásti to znamená, že by EIB mohla financovat stávající infrastrukturní projekty, u nichž se předpokládá financování z národních rozpočtů. Odstranění části břemene z národních rozpočtů by mohlo zvrátit současný pokles veřejných investic.
Část nových prostředků by se také mohla využít tak, aby umožnila konsolidaci rozpočtu ve Francii bez procyklických škrtů. Francie by tuto pomocnou ruku při plnění fiskálních pravidel mohla dostat výměnou za důkladné a nezbytné strukturální reformy, stejně jako Itálie, kde by dluhopisy EIB zajistily tolik potřebnou stimulaci růstu bez nových závazků vlády. V Německu by se uvolněné zdroje mohly využít k urychlení stávajících investičních projektů při současném splnění závazku k černé nule.
Podobná uspořádání by se mohla najít i pro další země eurozóny. Aby se předešlo zneužívání peněz, veškeré národní investiční projekty by měla schvalovat Evropská komise. Obecněji by byl program důležitým krokem k vytvoření chybějící fiskální unie eurozóny. Tohoto cíle by bylo dosaženo rychleji, jakmile budou všem zřejmé přínosy jeho dosažení.
Z angličtiny přeložil David Daduč