Novoroční bankovní unie

BRUSEL – Pět let po propuknutí finanční krize je ekonomická a politická situace Evropy stále křehká. Letos se v Evropě očekává mírná recese a nezaměstnanost stoupá. Kromě snižování schodku musíme realizovat evropský investiční plán ve výši 120 miliard eur a prohloubit jednotný trh Evropy, abychom uvolnili cestu jeho růstovému potenciálu.

Potřebujeme ale také další strukturální opatření. Evropská unie musí přerušit negativní zpětnou vazbu mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními bankovními soustavami. V letech 2008 až 2011 daňoví poplatníci v EU poskytli bankám 4,5 bilionu eur v půjčkách a garancích. V některých zemích hrozba rekapitalizace bank z veřejných prostředků vyústila v propad tržní důvěry a obrovský vzestup úrokových sazeb.

Evropská centrální banka (ECB) podniká rázné kroky k prolomení tohoto bludného kruhu. Nadto dnes už panuje konsenzus, že 17 zemí eurozóny potřebuje bankovní unii, která doprovodí jejich společnou měnu. Evropská komise navrhuje jednotný soubor pravidel pro kapitálové požadavky vůči bankám, vzájemnou podporu národních programů záruk za depozita a celoevropská pravidla pro přístup ke krachujícím bankám, která uvalí hlavní břemeno na akcionáře a věřitele bank, nikoli na daňové poplatníky.

Dne 29. června se evropské hlavy států a vlád zavázaly k vytvoření jednotného evropského dohledu nad bankami v eurozóně. To je dobrá zpráva pro finanční stabilitu i veřejné finance: jakmile bude jednotný orgán fungovat, dohled bude věrohodnější a nestrannější, což je důležité pro řešení problémů churavějících bank a řízení jejich návratu k životaschopnosti.

Evropská komise také předložila soubor legislativních návrhů, které mají vytvořit jednotný dohledový mechanismus a udělit klíčové kontrolní úkoly ECB. Tento návrh je teď zapotřebí co nejdříve upravit a schválit v Evropském parlamentu a v Radě ministrů, chceme-li mít naději na uvedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) do chodu a pokročení k dalším stěžejním pilířům bankovní unie.

V několika oblastech je však ještě zapotřebí plány dopracovat:

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
PS_Sales_Holiday2024_1333x1000

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week

At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.

Subscribe Now

  • Působnost nového dohledového mechanismu. Některé členské státy by evropský dohled chtěly omezit na systémově významné banky. Komise je ale přesvědčena, že by měl platit pro všech 6000 bank v eurozóně. Vždyť „systémový význam“ nelze definovat. Krachy bank jako Northern Rock, Dexia a Bankia jsou připomínkou, že malé a střední banky mohou ohrozit celou finanční soustavu. Nadto by bylo vnitřně nestabilní mít dva dohledové mechanismy pro banky působící na tomtéž trhu.
  • Účast zemí mimo eurozónu v novém dohledovém systému. Návrh Komise uděluje ECB pravomoci k dohledu nad bankami v eurozóně. U zemí mimo eurozónu návrhy pamatují na mechanismus pro dobrovolné přistoupení a podrobení se autoritě ECB. Vzhledem k dohodám EU je však komplikované dát zemím mimo eurozónu plné hlasovací pravomoci. Udělit těmto zemím plnohodnotný hlas při formování rozhodnutí evropského kontrolora nepokládám vůbec za politický problém, ale bude zapotřebí kreativity, abychom našli právně bezvadné a spravedlivé řešení.
  • Úloha národních kontrolorů v novém systému. Evropská rada se zjevně rozhodla pro změnu paradigmatu: pravomoci se přesouvají do ECB. Národní kontroloři budou ovšem členy rady, která bude dělat klíčová rozhodnutí, jež budou připravovat a realizovat. Během současných jednání stále ještě můžeme doladit úlohy evropských a národních kontrolorů, ale nejvyšší kompetence musí mít ECB.
  • Členské země EU mimo eurozónu, které se k jednotnému dohledovému mechanismu nechtějí připojit. Tyto země vyjádřily obavy z nových pravomocí udělených ECB. Konkrétně zpochybňují hlasovací práva ECB v Evropském orgánu pro bankovnictví, který bude nadále zodpovědný za rozvoj jednotného souboru pravidel pro všech 27 zemí uvnitř jednotného trhu EU a za zlepšení konvergence dohledových postupů. Musíme najít způsoby jak plně zachovat vliv zemí mimo eurozónu uvnitř Evropského orgánu pro bankovnictví.
  • Demokratická zodpovědnost u nových kontrolních pravomocí ECB. Navzdory své nové úloze si ECB samozřejmě musí zachovat plnou nezávislost v oblasti měnové politiky. Klíčová otázka tedy tkví v tom, jak vedle udělení významné role Evropskému parlamentu mohou jistou úlohu při dozoru nad dohledovými rozhodnutími sehrát národní parlamenty.
  • Načasování. Podle některých zemí EU je návrh Komise příliš ambiciózní na to, aby vešel v účinnost na počátku roku 2013. Avšak efektivní jednotný bankovní dohledový orgán je podmínkou přímé rekapitalizace bank ze strany ESM. Jedině s touto možností a se silným jednotným dohledem bude mít Evropa předpoklady k přetnutí bludného kruhu mezi slabými bilancemi bank a suverénním dluhem, a tedy vyřešit krizi eurozóny.

Nabytí účinnosti v lednu 2013 by přineslo dohled ECB nad bankami, které získaly veřejné prostředky nebo o ně žádají. Všechny banky systémového významu by dohledu ECB začaly podléhat až v červenci 2013. Ostatní banky by novému mechanismu začaly podléhat až od počátku roku 2014.

U záměrů, kde jsou takto vysoké sázky, jsou vypjaté diskuse normální. Země jako Německo, Finsko a Nizozemsko mají pravdu, když tvrdí, že rychlost postupu nemůže jít na úkor kvality nové dohledové konstrukce. Země EU však musí dodržet svůj červnový závazek a včas uzavřít dohodu, aby mohla postupně vejít v účinnost od ledna 2013.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/B64Rt76cs