VARŠAVA/MELBOURNE – Přáli jste si někdy mít možnost připojit si k mozku paměť navíc? Elon Musk vám s tím možná dokáže pomoci.
Musk řídí společnost známou především výrobou nejpokročilejšího elektromobilu Tesla. Je také výkonným ředitelem SpaceX, která staví rakety, aby lidé mohli žít na Marsu. Teď Musk odhalil, že je zakladatelem a výkonným ředitelem startupu Neuralink, jenž usiluje o vytvoření mozkových implantátů, které promění počítače v přímé rozšíření našich mozků, a tedy posílí naši inteligenci a paměť.
Muskovy různé projekty mají jeden zastřešující cíl: zabezpečit budoucnost našeho druhu. Elektromobily zvyšují naději, že předejdeme nebezpečným úrovním globálního oteplení. Trvalé osídlení Marsu by snížilo riziko, že změna klimatu – či jaderná válka, bioterorizmus nebo srážka s asteroidem – vyhubí náš druh.
Tomuto cíli slouží i Neuralink, neboť Musk patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že vytvořit stroj chytřejší, než jsme sami, je, řečeno slovy Nicka Bostroma, autora knihy Superinteligence, „základní darwinovská chyba“. Vzhledem k překotnému pokroku umělé inteligence a množství pobídek k posilování inteligence počítačů však Musk nevidí způsob jak takovému vývoji zabránit. Proto jako strategii, která nás zachrání před likvidací nadlidsky inteligentními stroji, upřednostnil propojení člověka s počítačem, abychom byli ještě chytřejší než nejnovější umělá inteligence, ať už je jakkoli nadaná rozumem.
Na tom, že si lidé nechají do těla implantovat elektronická zařízení, není nic nového. Umělý kardiostimulátor se používá už téměř 60 let. Od roku 1998 vědci vkládají ochrnutým lidem do mozku přístroje, jež jim umožňují pomocí myšlenek pohybovat kurzorem na monitoru nebo ve vyspělejších verzích pohybovat umělou rukou, která dokáže uchopit předměty.
Takové přístroje nás co do schopností nestaví nad běžnou zdravou osobu. Umělec Neil Harbisson má ovšem do lebky implantovanou anténu, která mu umožňuje slyšet frekvence odpovídající nejen barvám, jež my vidíme – Harbisson trpí krajní formou barvosleposti –, ale též infračervenému a ultrafialovému záření, které je pro nás neviditelné. Harbisson tvrdí, že je kyborg, tedy organizmus s technologicky vyspělými schopnostmi.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Abychom od těchto užitečných, ale omezených zařízení dospěli k takovým interakcím mezi mozkem a strojem, o jaké usiluje Musk, byly by nezbytné zásadní vědecké průlomy. Většina výzkumu v oblasti mozkových implantátů používá zvířata, což je po desítkách let ubližování opicím a jiným zvířatům eticky sporné.
Každopádně k úspěchu Muskova plánu budou nevyhnutelné pokusy na lidech i na zvířatech. Nevyléčitelně postižení či smrtelně nemocní pacienti by se mohli dobrovolně hlásit do lékařského výzkumu, který jim nabídne naději tam, kde jinak žádná není. Neuralink začne s výzkumem navrženým tak, aby pomohl právě takovým pacientům, ale k dosažení své velké mety bude muset jít dál.
Ve Spojených státech, Evropě a většině ostatních zemí s vyspělým biomedicínským výzkumem by vzhledem k přísným předpisům pro využívání lidských jedinců bylo mimořádně těžké získat povolení k provádění experimentů usilujících o zlepšení našich kognitivních schopností propojením lidských mozků s počítači. Americké regule přiměly Phila Kennedyho, průkopníka používání počítačů k tomu, aby ochrnutí pacienti mohli komunikovat pouhou myšlenkou, aby si kvůli dalšímu vědeckému pokroku nechal implantovat elektrody do svého vlastního mozku. I tak musel odjet do středoamerického Belize, aby našel chirurga ochotného operaci provést. V Británii si zastánce kyborgů Kevin Warwick a jeho manželka nechali do paží implantovat datová pole, aby ukázali, že je možná přímá komunikace mezi nervovými soustavami samostatných lidských bytostí.
Musk nadnesl, že předpisy, jimiž se řídí využívání lidských subjektů ve výzkumu, by se mohly změnit. To může určitou dobu trvat. Zatím se dál hrnou nespoutaní nadšenci. Tim Cannon nemá vědeckou ani lékařskou kvalifikaci Phila Kennedyho či Kevina Warwicka, leč nezabránilo mu to spoluzaložit pittsburskou společnost, která implantuje bionická zařízení, často poté, co je nejprve vyzkoušel na sobě. Na události označované za „první světový veletrh kyborgů“, která se roku 2015 konala v Düsseldorfu, svůj přístup vystihl takto: „Pusťme se do toho a skutečně pojďme na to.“
Lidé na düsseldorfském veletrhu kyborgů měli v prstech a pažích implantované magnety, čipy pro radiofrekvenční identifikaci a jiná zařízení. Chirurgické zákroky provádějí často tatéři a občas veterináři, protože kvalifikovaní lékaři a chirurgové se zdráhají operovat zdravé lidi.
Mají doktoři pravdu? Měli bychom zdravé lidi od implantace techniky do těla odrazovat, ne-li jim ji přímo zakázat?
Warwick říká, že činy kyborgických nadšenců prospívají vědeckému výzkumu. „Jsou k tomu povolaní,“ říká a má zřejmě pravdu – za předpokladu, že jsou řádně poučení o rizicích a svobodně se rozhodnou je podstoupit. Jestliže lidem neznemožňujeme kouření ani lézt v zimě na K2, není snadné zdůvodnit, proč bychom měli projevit víc paternalizmu, když se lidé dobrovolně rozhodnou přispět k pokroku ve vědě. Takové konání jim může naplnit život smyslem, a má-li pravdu Musk, mohlo by nás nakonec zachránit všechny.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Recent demonstrations in Gaza have pushed not only for an end to the war, but also for an end to Hamas's rule, thus echoing Israel's own stated objectives. Yet the Israeli government, consumed by its own internal politics, has barely acknowledged this unprecedentedly positive development.
underscores the unprecedented nature of recent demonstrations in the war-ravaged enclave.
VARŠAVA/MELBOURNE – Přáli jste si někdy mít možnost připojit si k mozku paměť navíc? Elon Musk vám s tím možná dokáže pomoci.
Musk řídí společnost známou především výrobou nejpokročilejšího elektromobilu Tesla. Je také výkonným ředitelem SpaceX, která staví rakety, aby lidé mohli žít na Marsu. Teď Musk odhalil, že je zakladatelem a výkonným ředitelem startupu Neuralink, jenž usiluje o vytvoření mozkových implantátů, které promění počítače v přímé rozšíření našich mozků, a tedy posílí naši inteligenci a paměť.
Muskovy různé projekty mají jeden zastřešující cíl: zabezpečit budoucnost našeho druhu. Elektromobily zvyšují naději, že předejdeme nebezpečným úrovním globálního oteplení. Trvalé osídlení Marsu by snížilo riziko, že změna klimatu – či jaderná válka, bioterorizmus nebo srážka s asteroidem – vyhubí náš druh.
Tomuto cíli slouží i Neuralink, neboť Musk patří k těm, kdo jsou přesvědčeni, že vytvořit stroj chytřejší, než jsme sami, je, řečeno slovy Nicka Bostroma, autora knihy Superinteligence, „základní darwinovská chyba“. Vzhledem k překotnému pokroku umělé inteligence a množství pobídek k posilování inteligence počítačů však Musk nevidí způsob jak takovému vývoji zabránit. Proto jako strategii, která nás zachrání před likvidací nadlidsky inteligentními stroji, upřednostnil propojení člověka s počítačem, abychom byli ještě chytřejší než nejnovější umělá inteligence, ať už je jakkoli nadaná rozumem.
Na tom, že si lidé nechají do těla implantovat elektronická zařízení, není nic nového. Umělý kardiostimulátor se používá už téměř 60 let. Od roku 1998 vědci vkládají ochrnutým lidem do mozku přístroje, jež jim umožňují pomocí myšlenek pohybovat kurzorem na monitoru nebo ve vyspělejších verzích pohybovat umělou rukou, která dokáže uchopit předměty.
Takové přístroje nás co do schopností nestaví nad běžnou zdravou osobu. Umělec Neil Harbisson má ovšem do lebky implantovanou anténu, která mu umožňuje slyšet frekvence odpovídající nejen barvám, jež my vidíme – Harbisson trpí krajní formou barvosleposti –, ale též infračervenému a ultrafialovému záření, které je pro nás neviditelné. Harbisson tvrdí, že je kyborg, tedy organizmus s technologicky vyspělými schopnostmi.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Abychom od těchto užitečných, ale omezených zařízení dospěli k takovým interakcím mezi mozkem a strojem, o jaké usiluje Musk, byly by nezbytné zásadní vědecké průlomy. Většina výzkumu v oblasti mozkových implantátů používá zvířata, což je po desítkách let ubližování opicím a jiným zvířatům eticky sporné.
Každopádně k úspěchu Muskova plánu budou nevyhnutelné pokusy na lidech i na zvířatech. Nevyléčitelně postižení či smrtelně nemocní pacienti by se mohli dobrovolně hlásit do lékařského výzkumu, který jim nabídne naději tam, kde jinak žádná není. Neuralink začne s výzkumem navrženým tak, aby pomohl právě takovým pacientům, ale k dosažení své velké mety bude muset jít dál.
Ve Spojených státech, Evropě a většině ostatních zemí s vyspělým biomedicínským výzkumem by vzhledem k přísným předpisům pro využívání lidských jedinců bylo mimořádně těžké získat povolení k provádění experimentů usilujících o zlepšení našich kognitivních schopností propojením lidských mozků s počítači. Americké regule přiměly Phila Kennedyho, průkopníka používání počítačů k tomu, aby ochrnutí pacienti mohli komunikovat pouhou myšlenkou, aby si kvůli dalšímu vědeckému pokroku nechal implantovat elektrody do svého vlastního mozku. I tak musel odjet do středoamerického Belize, aby našel chirurga ochotného operaci provést. V Británii si zastánce kyborgů Kevin Warwick a jeho manželka nechali do paží implantovat datová pole, aby ukázali, že je možná přímá komunikace mezi nervovými soustavami samostatných lidských bytostí.
Musk nadnesl, že předpisy, jimiž se řídí využívání lidských subjektů ve výzkumu, by se mohly změnit. To může určitou dobu trvat. Zatím se dál hrnou nespoutaní nadšenci. Tim Cannon nemá vědeckou ani lékařskou kvalifikaci Phila Kennedyho či Kevina Warwicka, leč nezabránilo mu to spoluzaložit pittsburskou společnost, která implantuje bionická zařízení, často poté, co je nejprve vyzkoušel na sobě. Na události označované za „první světový veletrh kyborgů“, která se roku 2015 konala v Düsseldorfu, svůj přístup vystihl takto: „Pusťme se do toho a skutečně pojďme na to.“
Lidé na düsseldorfském veletrhu kyborgů měli v prstech a pažích implantované magnety, čipy pro radiofrekvenční identifikaci a jiná zařízení. Chirurgické zákroky provádějí často tatéři a občas veterináři, protože kvalifikovaní lékaři a chirurgové se zdráhají operovat zdravé lidi.
Mají doktoři pravdu? Měli bychom zdravé lidi od implantace techniky do těla odrazovat, ne-li jim ji přímo zakázat?
Warwick říká, že činy kyborgických nadšenců prospívají vědeckému výzkumu. „Jsou k tomu povolaní,“ říká a má zřejmě pravdu – za předpokladu, že jsou řádně poučení o rizicích a svobodně se rozhodnou je podstoupit. Jestliže lidem neznemožňujeme kouření ani lézt v zimě na K2, není snadné zdůvodnit, proč bychom měli projevit víc paternalizmu, když se lidé dobrovolně rozhodnou přispět k pokroku ve vědě. Takové konání jim může naplnit život smyslem, a má-li pravdu Musk, mohlo by nás nakonec zachránit všechny.
Z angličtiny přeložil David Daduč