yi16_Photo by STRAFP via Getty Images_aging Photo by STR/AFP via Getty Images

Čínská důchodová krize je tady

MADISON – Dne 13. září čínská vláda schválila plány na zvýšení hranice důchodového věku mužů z 60 na 63 let, žen v kancelářských profesích z 55 na 58 let a žen v manuálním sektoru z 50 na 55 let. Tyto změny, které budou zaváděny během následujících 15 let, mají zmírnit dopady rychle stárnoucí populace Číny a zmenšujícího se důchodového rozpočtu. Po dvaceti letech nečinnosti však toto výrazně opožděné opatření rozhodně není řešením, ale politickou časovanou bombou padající na hlavy dalších generací.

Čínský důchodový věk je jeden z nejnižších na světě. Byl stanoven v roce 1955, kdy byl mediánový věk obyvatelstva 21 let a jen 7 % populace bylo starší 60 let. Poté, co Čína v roce 1980 zavedla politiku jednoho dítěte, hranice se nezměnila. Vládní slib, že se postará o starší občany, je ukolébal do pocitu jistoty.

Na hrozící demografickou krizi v Číně upozorňuji již čtvrt století. V roce 2004 jsem v časopise China Economic Weeklypublikoval článek „Kdo si může dovolit péči o čínské seniory?“ Přestože došlo k zásadním demografickým změnám, čínští lídři se zdráhali důchodový věk zvyšovat.

Čínští politici mají stále ze stárnutí populace menší obavu než z přelidnění. Vládní demografové v roce 2012 varovali, že pokud bude všem párům povoleno mít dvě děti, míra porodnosti by mohla přesáhnout 4,4 dítěte na ženu. Když Čína v roce 2016 konečně zavedla politiku dvou dětí, podle oficiálních odhadů měla porodnost dosáhnout vrcholu 2,09 v roce 2018, poté klesat k hodnotě 1,75 v roce 2023 a 1,72 kolem roku 2050. Navzdory tomu Čína v roce 2021 zavedla politiku tří dětí, obávala se totiž, že zrušení populačních kontrol by mohlo vyvolat baby boom jako v 50. letech.

Navíc se čínští lídři obávali, že zvýšení důchodového věku by rovněž vedlo k vyšší nezaměstnanosti. Komunistická strana Číny se před 20. národním kongresem v roce 2022 snažila předejít veřejným nepokojům, a nutno dodat, že důchodové reformy jsou často politicky výbušné. Například rozhodnutí Spojeného království z roku 2011 zvýšit důchodový věk žen z 60 na 65 let vedlo ke stávkám téměř dvou milionů zaměstnanců veřejného sektoru.

Ale i podle zveličených údajů vlády byla čínská porodnost v roce 2018 jen 1,5 dítěte na ženu, daleko pod oficiálními předpověďmi. V roce 2023 klesla na 1,0, přičemž některé z provincií ohlásily míru porodnosti až 0,6, což je v ostrém kontrastu s oficiální prognózou 1,75.

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
PS_Sales_Holiday2024_1333x1000

HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week

At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.

Subscribe Now

Průměrná délka života v Číně mezitím stoupala z 47 let v roce 1955 na 79 let v roce 2022 (v porovnání se 77 lety v USA). Počet čínských občanů starších 60 let vzrostl ze 72 milionů v roce 1980 na dnešních 282 milionů, což je 21 % z celkové populace. Do budoucna se očekává, že dosáhne 358 milionů do roku 2030 a 475 milionů – tedy 47 % populace – do roku 2050.

V důsledku toho vzrostly důchodové výdaje Číny z pouhých 1,5 % disponibilního příjmu domácností (1990) na 12 % v roce 2022. Dnes se téměř třetina čínských provincií potýká s důchodovými deficity. V provincii Heilongjiang, která má nejnižší porodnost a nejstarší populaci, činí důchodové výdaje 29 % disponibilního příjmu domácností, což nutí tamní úřady spoléhat se na finanční prostředky centrální vlády k pokrytí až 43 % jejich důchodových nákladů. A vzhledem k předpokladu, že národní důchodový fond bude do roku 2035 vyčerpán, se rozpočtová prognóza jeví ještě chmurnější.

V čínském důchodového systému se také velmi silně projevuje nerovnost. V roce 2022 se počet 301 milionů čínských důchodců skládal z 21 milionů bývalých státních zaměstnanců, kterým připadla průměrná měsíční částka 907 USD (6 100 jüanů), dále ze 115 milionů zaměstnanců veřejného sektoru, kteří si přišli na průměrných 468 USD za měsíc a ze 165 milionů venkovanů vyššího věku, kterým byl v průměru přidělen důchod ve výši pouhých 30 USD za měsíc. Vzhledem k tomu, že jejich jediné dítě je nedokáže finančně zajistit, bude mnoho venkovských seniorů závislých na pomoci státu.

Neschopnost Číny čelit demografické krizi je v ostrém kontrastu s jinými zeměmi, které podnikly smysluplné kroky k řešení podobných problémů. Spojené království navzdory masovým protestům zvýšilo věkovou hranici důchodu na 66 let a plánuje ji zvýšit na 68 do roku 2044, přičemž někteří odborníci předpovídají, že by se mohla nakonec vyšplhat až na 71 let. V USA je důchodový věk již stanoven na 67 let pro osoby narozené po roce 1960.

Alarmující demografické trendy naštěstí konečně přiměly čínské představitele, aby se zaměřili z přelidnění na krizi stárnutí. Zdá se však, že stále nechápou vážnost situace, protože oficiální údaje o populaci – a dokonce i předpovědi OSN – jsou nadále hrubě zveličené.

Podle mých odhadů bude Čína horko těžko udržovat míru porodnosti na hodnotě 0,8. Se stárnutím a úbytkem pracovní síly se zpomalí hospodářský růst a sníží příjmy státu, zatímco rostoucí populace seniorů zvýší náklady na důchody.

Pokud k uživení systému nestačí pracovní síla, hrozící důchodovou krizi neodvrátí politické manévrování ani kreativní účetnictví. V roce 1980 připadalo na každého člověka ve věku 65 a více let 11 pracovníků ve věku 20-64 let. Poměr se od té doby snížil na 4,3, dále do roku 2040 se očekává pokles na 2,0 a do roku 2050 na 1,5. Pro srovnání, v USA tento podíl klesl z 5,2 v roce 1980 na dnešních 3,2 a očekává se, že do roku 2040 se objeví na hodnotě 2,6 a do roku 2050 2,4. Ve Spojeném království index závislosti klesal od roku 1980 z 3,7 na 2,9 a očekává se, že se do roku 2040 dostane na 2,4 a do roku 2050 na 2,2. Vzhledem k demografickým výzvám bude Čína muset dále zvyšovat hranici důchodového věku, což může vyvolat občanské nepokoje a politickou nestabilitu.

Ženy se potýkají s důsledky nízké porodnosti a stárnutí populace ve větší míře, jelikož přežívají muže a čelí více zdravotním problémům. Vzhledem k tomu, že důchody nestačí pokrýt jejich základní potřeby, jsou mnohé starší ženy nuceny pracovat i po dosažení důchodového věku. To je patrné v Japonsku, kde míra zaměstnanosti žen vzrostla mezi lety 2003 a 2023 následovně: z 38 % na 64 % u žen ve věku 60-64 let, z 23 % na 43 % u žen ve věku 65-69 let a ze 14 % na 26 % u žen ve věku 70-74. Popsaný fenomén je se výrazně projevuje právě v Číně, kde katastrofální politika jednoho dítěte ženy nejen připravila o právo mít více dětí, ale také mnoho z nich odsoudila k chudobě a stáří bez jistot.

https://prosyn.org/XffM2Ymcs