SOUL – Stárnutí populace se rychle stává jedním z nejzávažnějších problémů Asie. V roce 2023 bylo v daném regionu 14 % obyvatel ve věku 60 let a více. Do roku 2050 se předpokládá, že tento podíl vzroste na 25 %. V Japonsku činí podíl obyvatel starších 60 let již 35,6 % a do poloviny století pravděpodobně stoupne na 43 %, zatímco v Číně se do té doby zdvojnásobí na 40 %. Ačkoli tyto země stárnou již delší dobu, výrazné demografické změny nyní zažívají i relativně mladší státy v Asii.
Tyto demografické změny mohou mít vážné ekonomické důsledky, jako je klesající počet pracovníků, rostoucí náklady na důchody a zdravotní péči, vyšší riziko chudoby ve stáří a příjmové nerovnosti. Aby tomu asijské vlády předešly, budou muset zavést promyšlené strategie, které by motivovaly starší obyvatelstvo k setrvání v pracovním procesu, zvýšily jejich produktivitu a životní úroveň a zároveň ochránily finanční stabilitu důchodového a zdravotního systému. Pokud se jim podaří lépe využít potenciál starších pracovníků, mohou si zajistit dlouhodobou ekonomickou prosperitu.
Zvýšení míry účasti seniorů na trhu práce může pomoci zmírnit dopady úbytku pracovní síly a zároveň zpomalit nárůst veřejných výdajů. Mnoho starších občanů v Asii již pracuje, konkrétně v roce 2023 bylo zaměstnaných 26 % osob ve věku 65 let a více v Japonsku a 38 % v Jižní Koreji, což jsou jedny z nejvyšších hodnot v OECD. Nicméně navzdory prodlužování střední délky života je v Asii stále běžné, že osoby středního a staršího věku odcházejí do důchodu ještě před dosažením povinného věku odchodu do důchodu, na rozdíl od západních vyspělých zemí, které věk odchodu do důchodu prodloužily nebo zrušily.
Obavy, že starší pracovníci nejsou tak produktivní jako jejich mladší kolegové, jsou přehnané. Některé studie spojují stárnutí s poklesem fyzických a kognitivních schopností, jiné však ukazují, že vyšší věk nemusí nutně snižovat produktivitu. I když pro starší osoby může být náročné se přizpůsobit rychle se vyvíjejícím technologiím, kupříkladu v oblasti AI, mohou si udržet produktivitu tím, že budou kultivovat svůj lidský kapitál, ať už prostřednictvím formálního vzdělávání nebo celoživotního učení.
Můj výzkum korejských pracovníků ukazuje, že získání dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a účast na školeních souvisejících s prací významně zvyšují produktivitu starších zaměstnanců, zejména těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání nebo pracují v odvětvích náročných na dovednosti. Z toho vyplývá, že vytváření příležitostí k celoživotnímu vzdělávání by mohlo pomoci vyrovnat pokles produktivity, který je často spojován s vyšším věkem.
Zůstat fit a zdravý, což je základní složka lidského kapitálu, má také vliv na pracovní vyhlídky starších lidí, což podtrhuje význam kvalitní veřejné zdravotní péče. Všeobecná zdravotní péče by měla řešit různé zdravotní potřeby seniorů, jak nedávno zdůraznila zpráva Asijské rozvojové banky. Zaměstnání samo o sobě má různé v oblasti zdraví. Odchod do důchodu sice může zmírnit stres spojený se zaměstnáním a uvolnit čas na zdravé aktivity, ale zároveň prokazatelně zvyšuje riziko diagnostikování chronického onemocnění, závažných kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Důchodci mají také menší motivaci investovat do svého zdraví a mohou zažívat sociální izolaci a depresi. Jak uvádíčasopis The Economist, být užitečný je důležité a i malá dávka pracovního nasazení může mít „omlazující účinek”.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Podpora zdravého stárnutí prostřednictvím opatření, která by zajistila delší setrvání v pracovním procesu, aktivnější sociální život a lepší zdravotní péči, by mohla Asii přinést tzv. „stříbrnou demografickou dividendu“ a pomoci udržet ekonomickou dynamiku regionu. Vztah mezi stárnutím populace a hospodářským růstem je však složitý. Některé studie naznačují, že stárnutí vede k poklesu produktivity, zatímco jiné ukazují, že za správných podmínek, například s využitím moderních technologií a vhodných strategií, může mít na ekonomiku pozitivní vliv. Klíčem k vyšší produktivitě starších pracovníků může být zavádění inovací přizpůsobených jejich potřebám, včetně umělé inteligence.
Aby bylo možné naplno využít potenciál starších pracovníků, je třeba zvýšit jejich zaměstnanost, avšak ne na úkor mladších zaměstnanců, kteří mohou být produktivnější. Samotné prodlužování pracovního zapojení seniorů nestačí k dlouhodobému ekonomickému růstu v Asii. Klíčem je podpora zaměstnanosti, produktivity a inovačního potenciálu napříč generacemi a posílení jejich vzájemné spolupráce. K tomu by vlády měly investovat do rozvoje digitálních znalostí a technických dovedností pro všechny pracovníky. Vlády by proto měly investovat do rozvoje digitálních a technických dovedností pro všechny pracovníky.
Japonsko, Singapur a Jižní Korea, které se řadí mezi nejrychleji stárnoucí země na světě, sice nevyřešily všechny problémy spojené se stárnutím společnosti, ale disponují cennými zkušenostmi, jak se s touto demografickou změnou popasovat. Zvyšování věku odchodu do důchodu a poskytování flexibilních pracovních příležitostí podporuje setrvání starších osob v pracovním procesu, což je nezbytné pro zmírnění nedostatku pracovních sil a zajištění fiskální stability. Tvůrci politik se však musí vyvarovat unáhlených opatření, která narušují nabídku pracovní sily a zvyšují náklady na důchody a zdravotní péči. Promyšlenější reformy k vyvážení příspěvků a dávek, například zavedení „makroekonomického skluzu“ (mechanismus automatického přizpůsobování důchodových dávek), mohou posílit sociální záchranné sítě.
Je třeba, aby asijské země reagovaly na stárnutí populace rychleji a promyšleněji, pokud má být zajištěn blahobyt celé společnosti. Prodloužení pracovního života při současném zvýšení produktivity seniorů prostřednictvím cíleného vzdělávání v oblasti dovedností by pomohlo udržet hospodářský růst a zachovat fiskální stabilitu systémů sociálního zabezpečení. Přijetím politik, které podporují zdravé a produktivní stárnutí, mohou země proměnit problémy stárnoucí společnosti v příležitost k dosažení dlouhodobé prosperity, sociální soudržnosti a kvalitnějšího života jednotlivců i komunit.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
US Vice President J.D. Vance's speech at this year's Munich Security Conference made it clear that the long postwar era of Atlanticism is over, and that Europeans now must take their sovereignty into their own hands. With ample resources to do so, all that is required is the collective political will.
explains what the European Union must do now that America has walked away from the transatlantic relationship.
Donald Trump has upended seven decades of US foreign policy in a matter of weeks, leaving global leaders aghast and bewildered. But while his actions may seem unparalleled, there is a precedent for his political blitzkrieg: Mao Zedong, who had an even more impressive penchant for chaos and disruption.
sees obvious and troubling parallels between the US president and Mao Zedong.
SOUL – Stárnutí populace se rychle stává jedním z nejzávažnějších problémů Asie. V roce 2023 bylo v daném regionu 14 % obyvatel ve věku 60 let a více. Do roku 2050 se předpokládá, že tento podíl vzroste na 25 %. V Japonsku činí podíl obyvatel starších 60 let již 35,6 % a do poloviny století pravděpodobně stoupne na 43 %, zatímco v Číně se do té doby zdvojnásobí na 40 %. Ačkoli tyto země stárnou již delší dobu, výrazné demografické změny nyní zažívají i relativně mladší státy v Asii.
Tyto demografické změny mohou mít vážné ekonomické důsledky, jako je klesající počet pracovníků, rostoucí náklady na důchody a zdravotní péči, vyšší riziko chudoby ve stáří a příjmové nerovnosti. Aby tomu asijské vlády předešly, budou muset zavést promyšlené strategie, které by motivovaly starší obyvatelstvo k setrvání v pracovním procesu, zvýšily jejich produktivitu a životní úroveň a zároveň ochránily finanční stabilitu důchodového a zdravotního systému. Pokud se jim podaří lépe využít potenciál starších pracovníků, mohou si zajistit dlouhodobou ekonomickou prosperitu.
Zvýšení míry účasti seniorů na trhu práce může pomoci zmírnit dopady úbytku pracovní síly a zároveň zpomalit nárůst veřejných výdajů. Mnoho starších občanů v Asii již pracuje, konkrétně v roce 2023 bylo zaměstnaných 26 % osob ve věku 65 let a více v Japonsku a 38 % v Jižní Koreji, což jsou jedny z nejvyšších hodnot v OECD. Nicméně navzdory prodlužování střední délky života je v Asii stále běžné, že osoby středního a staršího věku odcházejí do důchodu ještě před dosažením povinného věku odchodu do důchodu, na rozdíl od západních vyspělých zemí, které věk odchodu do důchodu prodloužily nebo zrušily.
Obavy, že starší pracovníci nejsou tak produktivní jako jejich mladší kolegové, jsou přehnané. Některé studie spojují stárnutí s poklesem fyzických a kognitivních schopností, jiné však ukazují, že vyšší věk nemusí nutně snižovat produktivitu. I když pro starší osoby může být náročné se přizpůsobit rychle se vyvíjejícím technologiím, kupříkladu v oblasti AI, mohou si udržet produktivitu tím, že budou kultivovat svůj lidský kapitál, ať už prostřednictvím formálního vzdělávání nebo celoživotního učení.
Můj výzkum korejských pracovníků ukazuje, že získání dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a účast na školeních souvisejících s prací významně zvyšují produktivitu starších zaměstnanců, zejména těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání nebo pracují v odvětvích náročných na dovednosti. Z toho vyplývá, že vytváření příležitostí k celoživotnímu vzdělávání by mohlo pomoci vyrovnat pokles produktivity, který je často spojován s vyšším věkem.
Zůstat fit a zdravý, což je základní složka lidského kapitálu, má také vliv na pracovní vyhlídky starších lidí, což podtrhuje význam kvalitní veřejné zdravotní péče. Všeobecná zdravotní péče by měla řešit různé zdravotní potřeby seniorů, jak nedávno zdůraznila zpráva Asijské rozvojové banky. Zaměstnání samo o sobě má různé v oblasti zdraví. Odchod do důchodu sice může zmírnit stres spojený se zaměstnáním a uvolnit čas na zdravé aktivity, ale zároveň prokazatelně zvyšuje riziko diagnostikování chronického onemocnění, závažných kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Důchodci mají také menší motivaci investovat do svého zdraví a mohou zažívat sociální izolaci a depresi. Jak uvádíčasopis The Economist, být užitečný je důležité a i malá dávka pracovního nasazení může mít „omlazující účinek”.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Podpora zdravého stárnutí prostřednictvím opatření, která by zajistila delší setrvání v pracovním procesu, aktivnější sociální život a lepší zdravotní péči, by mohla Asii přinést tzv. „stříbrnou demografickou dividendu“ a pomoci udržet ekonomickou dynamiku regionu. Vztah mezi stárnutím populace a hospodářským růstem je však složitý. Některé studie naznačují, že stárnutí vede k poklesu produktivity, zatímco jiné ukazují, že za správných podmínek, například s využitím moderních technologií a vhodných strategií, může mít na ekonomiku pozitivní vliv. Klíčem k vyšší produktivitě starších pracovníků může být zavádění inovací přizpůsobených jejich potřebám, včetně umělé inteligence.
Aby bylo možné naplno využít potenciál starších pracovníků, je třeba zvýšit jejich zaměstnanost, avšak ne na úkor mladších zaměstnanců, kteří mohou být produktivnější. Samotné prodlužování pracovního zapojení seniorů nestačí k dlouhodobému ekonomickému růstu v Asii. Klíčem je podpora zaměstnanosti, produktivity a inovačního potenciálu napříč generacemi a posílení jejich vzájemné spolupráce. K tomu by vlády měly investovat do rozvoje digitálních znalostí a technických dovedností pro všechny pracovníky. Vlády by proto měly investovat do rozvoje digitálních a technických dovedností pro všechny pracovníky.
Japonsko, Singapur a Jižní Korea, které se řadí mezi nejrychleji stárnoucí země na světě, sice nevyřešily všechny problémy spojené se stárnutím společnosti, ale disponují cennými zkušenostmi, jak se s touto demografickou změnou popasovat. Zvyšování věku odchodu do důchodu a poskytování flexibilních pracovních příležitostí podporuje setrvání starších osob v pracovním procesu, což je nezbytné pro zmírnění nedostatku pracovních sil a zajištění fiskální stability. Tvůrci politik se však musí vyvarovat unáhlených opatření, která narušují nabídku pracovní sily a zvyšují náklady na důchody a zdravotní péči. Promyšlenější reformy k vyvážení příspěvků a dávek, například zavedení „makroekonomického skluzu“ (mechanismus automatického přizpůsobování důchodových dávek), mohou posílit sociální záchranné sítě.
Je třeba, aby asijské země reagovaly na stárnutí populace rychleji a promyšleněji, pokud má být zajištěn blahobyt celé společnosti. Prodloužení pracovního života při současném zvýšení produktivity seniorů prostřednictvím cíleného vzdělávání v oblasti dovedností by pomohlo udržet hospodářský růst a zachovat fiskální stabilitu systémů sociálního zabezpečení. Přijetím politik, které podporují zdravé a produktivní stárnutí, mohou země proměnit problémy stárnoucí společnosti v příležitost k dosažení dlouhodobé prosperity, sociální soudržnosti a kvalitnějšího života jednotlivců i komunit.