CURYCH – Americký ekonom Barry Eichengreen zabývající se hospodářskými dějinami zdůraznil ve své ceněné studiiZlaté okovy, věnované krachu zlatého standardu v meziválečném období, že zachování systému znemožnily důležité politické a společenské změny, zejména rozšíření volebního práva. Elektoráty už nebyly ochotné snášet fiskální přísnost, jestliže ji lpění na zlatém standardu vyžadovalo.
V nové politické realitě byl přetrvávající režim měnové politiky rozmetán. Některé země, například Spojené státy a Velká Británie, se nové skutečnosti rychle přizpůsobily a jejich ekonomikám se dařilo. Jiné, třeba Francie a Švýcarsko, reagovaly pomalu a pocítily důsledky.
Dnes se centrální banky blíží do situace nových „zlatých okovů“. Globální finanční krize, změna klimatu a pandemie COVID-19 během doby o málo přesahující deset let přetvořily prostředí, v němž působí – a veřejné mínění není na jejich straně.
CURYCH – Americký ekonom Barry Eichengreen zabývající se hospodářskými dějinami zdůraznil ve své ceněné studiiZlaté okovy, věnované krachu zlatého standardu v meziválečném období, že zachování systému znemožnily důležité politické a společenské změny, zejména rozšíření volebního práva. Elektoráty už nebyly ochotné snášet fiskální přísnost, jestliže ji lpění na zlatém standardu vyžadovalo.
V nové politické realitě byl přetrvávající režim měnové politiky rozmetán. Některé země, například Spojené státy a Velká Británie, se nové skutečnosti rychle přizpůsobily a jejich ekonomikám se dařilo. Jiné, třeba Francie a Švýcarsko, reagovaly pomalu a pocítily důsledky.
Dnes se centrální banky blíží do situace nových „zlatých okovů“. Globální finanční krize, změna klimatu a pandemie COVID-19 během doby o málo přesahující deset let přetvořily prostředí, v němž působí – a veřejné mínění není na jejich straně.