Co přijde po neúspěšných sankcích proti Íránu?

LOS ANGELES amp#45;amp#45; Schválení nejnovějších sankcí proti Íránu je třetím případem, kdy se Rada bezpečnosti Organizace spojených národů překotně snaží zarazit obávané úsilí této islámské republiky o obohacení uranu. Bohužel je nepravděpodobné, že by nové sankce měly větší účinek než první dvě kola.

Vezměme si dvě předchozí rezoluce Rady bezpečnosti. Rezoluce z prosince 2006 omezila mezinárodní pomoc Íránu při osvojování si jaderného palivového cyklu. Rezoluce z března 2007 zase volala po „obezřetnosti a zdrženlivosti“ při prodeji těžké zbrojní techniky do Íránu a varovala před novými granty, finanční pomocí nebo koncesními půjčkami. Nic z toho vládnoucími mulláhy v zemi nepohnulo. Jen málokdo očekává jiný výsledek od nejnovějších sankcí, které schvalují mezinárodní zadržování íránského kontrabandu, zpřísněné monitorování finančních institucí íránského režimu a také omezení cestování a zmrazení majetku lidí a firem angažujících se v íránském jaderném programu.

Nezdar cílených sankcí OSN by neměl nikoho překvapovat. USA používají metodu sankcí už řadu let. V letech 2003 až 2007 vedlo americké ministerstvo financí spor proti 94 firmám, které porušily zákaz obchodu a investic v Íránu. Ministerstvo zahraničí 111krát uvalilo sankce na zahraniční organizace, které se zapojily do aktivit souvisejících s íránským šířením zbraní nebo terorismem. Obě ministerstva také využívala svou sílu ke zmrazování finančních aktiv nebo přístupu do amerického finančního systému.

https://prosyn.org/oFy5FXAcs