Klam nezaměstnanosti mladých

PAŘÍŽ – Ekonomové na celém světě potřebují lepší způsoby měření ekonomické aktivity. Při spoléhání na tempa růstu HDP jako způsobu hodnocení zdravotního stavu ekonomiky téměř všem unikly výstražné signály finanční krize roku 2008, včetně realitní bubliny v rozsahu osmi bilionů dolarů ve Spojených státech a bublin nemovitostí ve Španělsku, Irsku a Velké Británii. Ekonomové byli společně s domácnostmi, finančními ústavy, investory a vládami uneseni finanční euforií, která vedla k přílišnému podstupování rizik a vážnému předlužení bank a domácností. Bez povšimnutí z větší části prošly i makroekonomické nevyváženosti eurozóny.

Odhady nezaměstnanosti jsou také kupodivu zavádějící – což je vážný problém, uvážíme-li, že právě na nezaměstnanosti, společně s ukazateli HDP, stojí tak velká část debaty o hospodářských politikách. Nehorázně vysoká nezaměstnanost mladých – údajně téměř 50% ve Španělsku a Řecku a více než 20% v eurozóně jako celku – denně proniká na přední stránky novin. Tato čísla jsou ale plodem chybné metodologie, takže situace vypadá mnohem hůř, než jaká opravu je.

Problém vychází ze způsobu zjišťování nezaměstnanosti: míra nezaměstnanosti dospělých se počítá jako podíl počtu nezaměstnaných osob počtem všech osob zařazených do pracovních sil. Jestliže tedy pracovní síly tvoří 200 pracujících a 20 z nich je bez zaměstnání, míra nezaměstnanosti činí 10 %.

https://prosyn.org/Gjhh09qcs