BANGKOK – Mai bylo 17 let, když se svým přítelem začali být sexuálně aktivní. Jelikož svobodní adolescenti v jejich zemi nemají bez souhlasu rodičů přístup k antikoncepci, rozhodli se obejít se bez ní. Nedlouho nato Mai otěhotněla.
Jako dospívající matka má Mai v systému veřejného zdravotnictví své země přístup k předporodní, porodní i poporodní péči. Systém ale nekryje antikoncepci a bez práce na plný úvazek si ji Mai nemůže dovolit platit ze svého. Takže ačkoli by Mai druhému těhotenství ráda předešla nebo jej odložila do budoucna, opět nemá jinou možnost než obejít se bez antikoncepce.
V asijsko-pacifickém regionu, kde přístup ke komplexním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví zůstává nerovný, jsou příběhy jako ten Maiin až příliš běžné. Navzdory významnému pokroku v některých zemích na cestě k všeobecné dostupnosti zdravotní péče – prioritě Cílů udržitelného rozvoje (CUR) Organizace spojených národů – stěžejní součást péče o zdraví žen propadává trhlinami. Dokud nebudou v rámci programů financování zdravotnictví v širším a úplnějším rozsahu kryty služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně plánování rodiny, snahy o zajištění zdravotní péče všem potřebným budou nadále nedostatečné.
The number of infections in India surpassed 17 million in recent days, and the official death toll now exceeds 190,000. How did everything go so wrong so soon after India recovered from the first wave of the pandemic last year, resumed normal life and economic activity, and started exporting vaccines?
blames the government's emphasis on symbolism and centralization for the country's unfolding disaster.
Last week, Europeans showed the red card to the moguls – and their financiers – who tried to form a Super League of the continent's top 15 football clubs. Now that Europeans discovered their moral Rubicon, the time may have come for a broader rethink of who owns what.
sees in the collapse of the European Super League an indictment of oligarchy that extends far beyond football.
BANGKOK – Mai bylo 17 let, když se svým přítelem začali být sexuálně aktivní. Jelikož svobodní adolescenti v jejich zemi nemají bez souhlasu rodičů přístup k antikoncepci, rozhodli se obejít se bez ní. Nedlouho nato Mai otěhotněla.
Jako dospívající matka má Mai v systému veřejného zdravotnictví své země přístup k předporodní, porodní i poporodní péči. Systém ale nekryje antikoncepci a bez práce na plný úvazek si ji Mai nemůže dovolit platit ze svého. Takže ačkoli by Mai druhému těhotenství ráda předešla nebo jej odložila do budoucna, opět nemá jinou možnost než obejít se bez antikoncepce.
V asijsko-pacifickém regionu, kde přístup ke komplexním službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví zůstává nerovný, jsou příběhy jako ten Maiin až příliš běžné. Navzdory významnému pokroku v některých zemích na cestě k všeobecné dostupnosti zdravotní péče – prioritě Cílů udržitelného rozvoje (CUR) Organizace spojených národů – stěžejní součást péče o zdraví žen propadává trhlinami. Dokud nebudou v rámci programů financování zdravotnictví v širším a úplnějším rozsahu kryty služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně plánování rodiny, snahy o zajištění zdravotní péče všem potřebným budou nadále nedostatečné.
We hope you're enjoying Project Syndicate.
To continue reading, subscribe now.
Subscribe
orRegister for FREE to access two premium articles per month.
Register
Already have an account? Log in