AUCKLAND/STOCKHOLM – Ruská invaze na Ukrajinu otřásla řadou dlouholetých předpokladů Západu ohledně základů míru v Evropě. Mimo jiné oživila pozornost, již tvůrci politik věnují energetické závislosti coby klíčovému strategickému tématu.
Spojené státy oznámily okamžitý zákaz dovozu ruské ropy a plynu, zatímco Velká Británie a Evropská unie se zavázaly je osekávat pozvolněji. Důvody jsou nabíledni: potrestat Rusko, zkrátit jeho mocenské páky a obnovit mír na Ukrajině. Jenže chybná rozhodnutí učiněná dnes – konkrétně pokračující upřednostňování fosilních paliv oproti obnovitelné energii – by nás mohla vehnat do mnohem méně mírové budoucnosti.
Některé západní země dopustily, že se v posledních letech dostaly do přílišné závislosti na ruské ropě a plynu, takže rozhodnutí od nich ustoupit nebylo snadné. Ještě větší a těžší rozhodnutí, před nímž teď západní vlády stojí, ale spočívá v tom, jak snížit celkovou závislost na fosilních palivech. Jednoduše nahradit jeden špinavý zdroj energie jiným by řešení rostoucích hrozeb plynoucích ze změny klimatu odložilo na později – pokud by se pak ještě vůbec daly řešit.
Vzhledem k presu současné ukrajinské krize by taková krátkozrakost byla pochopitelná. Západní vlády musí vyplnit energetickou mezeru vzniklou zastavením dovozů ruských fosilních paliv a zároveň minimalizovat újmu způsobenou národním ekonomikám. Veřejnost je s nimi prozatím zajedno. Pokud ale nadměrně vystoupají ceny energií nebo výpadky začnou působit příliš velké těžkosti, výsledný ekonomický chaos by mohl podporu veřejnosti nahlodat.
Alternativní zdroje energie tudíž musí naběhnout rychle a zajistit cenově dostupné a spolehlivé dodávky. Neměly by nás přitom uvazovat do nových geopolitických spletenců, které by mohly působit problémy později.
Na nedávné výroční energetické konferenci CERAWeek v texaském Houstonu generální ředitelé velkých ropných korporací a jejich lobbisté pohotově navrhli zvýšení produkce ropy a plynu, odstranění těžebních limitů, uvolnění regulace a zrušení politik zaměřených na snižování emisí oxidu uhličitého. V tomtéž duchu se vyjádřilo několik energetických analytiků a ekonomů.
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Jenže za situace, kdy se největší hrozbou podlamující bezpečnost po celém světě stává změna klimatu, by zvýšení sázek na fosilní paliva bylo tragickou chybou – svět by v důsledku takové volby mohl v nadcházejících desetiletích zažívat víc násilí.
Zpráva o těžebním nesouladu z roku 2021 zdůraznila rozpor mezi současnou produkcí fosilních paliv a klimatickými závazky. Za současných politik je globální oteplování na cestě k dosažení katastrofálních 2,7° Celsia v tomto století. Je zapotřebí urychleně zavírat vrty a doly a snižovat těžbu, nikoli rozšiřovat kapacity.
Působením změny klimatu ve světě narůstá nebezpečí a ubývá stability. Neúprosné hodnocení obrovských ekonomických a lidských škod raných účinků změny klimatu, které už teď zažíváme, nabízí nejnovější zpráva Mezivládního panelu ke změně klimatu (IPCC), již generální tajemník OSN António Guterres označil za „atlas lidského utrpení“. Vykresluje budoucnost, které musíme předejít.
Šetření zaměřené na titulky v uplynulých 12 měsících odhaluje rekordní záplavy, bouře, přírodní požáry, vlny veder a sucha. V důsledku změny klimatu všechny tyto povětrnostní události nabývají na četnosti, intenzitě a nebezpečnosti pro životy lidí a všechny mohou zvyšovat pravděpodobnost konfliktu a nestability. V zemích považovaných za nejvíce exponované vůči změně klimatu působí dnes 80 % mírových sborů OSN. Nedávná studie zjistila, že vzestup teploty o 1°C souvisí s 54% zvýšením četnosti konfliktů v částech Afriky, kde o ubývající zásoby vody a úrodné půdy soupeří nomádští pastevci a usedlí zemědělci.
Jak zpráva IPCC správně podotýká, důsledky změny klimatu destabilizují nejrychleji místa, kde už je napětí vysoké a vládní struktury oslabené nebo zkorumpované. Jak ukazuje rešerše pro nadcházející zprávu iniciativy Environment of Peace při Stockholmském mezinárodním institutu pro výzkum míru (SIPRI), ozbrojeným extremistickým skupinám jako aš-Šabáb, Islámský stát a Boko Haram se daří v regionech sužovaných nejhoršími dopady změny klimatu. Mezi lidmi, jejichž životy a živobytí jsou kvůli záplavám a suchům čím dál prekérnější, nacházejí rekruty a podporovatele.
V našem globalizovaném, zasíťovaném světě se mohou ozvěny lokálních klimatických dopadů rychle šířit, skrze šoky v dodavatelských řetězcích, přelivy konfliktů a masovou migraci. A jak názorně ukazuje ruská invaze na Ukrajinu, současný řád založený na pravidlech je děsivě křehký, a obyčejní lidé jsou proto nuceni čelit příšerným důsledkům.
Odmítnutí ruské ropy a plynu na Západě vytváří příležitost k urychlení odchodu od fosilních paliv. Zčásti může úkol splnit zlepšování energetické účinnosti a jiné snižování poptávky.
Co se týče zbytku, ekonomický smysl dávají obnovitelné alternativy jako sluneční a větrné elektrárny. Jejich výstavba je mnohem rychlejší a bezpečnější než u jaderných bloků či většiny diskutovaných náhrad v oblasti fosilních paliv. Nadto nikoho nevystavují působení vzestupů a propadů na globálních trzích s palivy.
Logika ukazuje jediným směrem. Jen pokud se oprostíme od fosilních paliv, dosáhne svět skutečné energetické bezpečnosti – a bude mít šanci budovat mírovější, pro život příznivější a finančně schůdnou budoucnost.
Z angličtiny přeložil David Daduč
Autoři jsou členy expertního poradního panelu iniciativy Environment of Peace při SIPRI.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
With German voters clearly demanding comprehensive change, the far right has been capitalizing on the public's discontent and benefiting from broader global political trends. If the country's democratic parties cannot deliver, they may soon find that they are no longer the mainstream.
explains why the outcome may decide whether the political “firewall” against the far right can hold.
The Russian and (now) American vision of "peace" in Ukraine would be no peace at all. The immediate task for Europe is not only to navigate Donald’s Trump unilateral pursuit of a settlement, but also to ensure that any deal does not increase the likelihood of an even wider war.
sees a Korea-style armistice with security guarantees as the only viable option in Ukraine.
Rather than engage in lengthy discussions to pry concessions from Russia, US President Donald Trump seems committed to giving the Kremlin whatever it wants to end the Ukraine war. But rewarding the aggressor and punishing the victim would amount to setting the stage for the next war.
warns that by punishing the victim, the US is setting up Europe for another war.
Within his first month back in the White House, Donald Trump has upended US foreign policy and launched an all-out assault on the country’s constitutional order. With US institutions bowing or buckling as the administration takes executive power to unprecedented extremes, the establishment of an authoritarian regime cannot be ruled out.
The rapid advance of AI might create the illusion that we have created a form of algorithmic intelligence capable of understanding us as deeply as we understand one another. But these systems will always lack the essential qualities of human intelligence.
explains why even cutting-edge innovations are not immune to the world’s inherent unpredictability.
AUCKLAND/STOCKHOLM – Ruská invaze na Ukrajinu otřásla řadou dlouholetých předpokladů Západu ohledně základů míru v Evropě. Mimo jiné oživila pozornost, již tvůrci politik věnují energetické závislosti coby klíčovému strategickému tématu.
Spojené státy oznámily okamžitý zákaz dovozu ruské ropy a plynu, zatímco Velká Británie a Evropská unie se zavázaly je osekávat pozvolněji. Důvody jsou nabíledni: potrestat Rusko, zkrátit jeho mocenské páky a obnovit mír na Ukrajině. Jenže chybná rozhodnutí učiněná dnes – konkrétně pokračující upřednostňování fosilních paliv oproti obnovitelné energii – by nás mohla vehnat do mnohem méně mírové budoucnosti.
Některé západní země dopustily, že se v posledních letech dostaly do přílišné závislosti na ruské ropě a plynu, takže rozhodnutí od nich ustoupit nebylo snadné. Ještě větší a těžší rozhodnutí, před nímž teď západní vlády stojí, ale spočívá v tom, jak snížit celkovou závislost na fosilních palivech. Jednoduše nahradit jeden špinavý zdroj energie jiným by řešení rostoucích hrozeb plynoucích ze změny klimatu odložilo na později – pokud by se pak ještě vůbec daly řešit.
Vzhledem k presu současné ukrajinské krize by taková krátkozrakost byla pochopitelná. Západní vlády musí vyplnit energetickou mezeru vzniklou zastavením dovozů ruských fosilních paliv a zároveň minimalizovat újmu způsobenou národním ekonomikám. Veřejnost je s nimi prozatím zajedno. Pokud ale nadměrně vystoupají ceny energií nebo výpadky začnou působit příliš velké těžkosti, výsledný ekonomický chaos by mohl podporu veřejnosti nahlodat.
Alternativní zdroje energie tudíž musí naběhnout rychle a zajistit cenově dostupné a spolehlivé dodávky. Neměly by nás přitom uvazovat do nových geopolitických spletenců, které by mohly působit problémy později.
Na nedávné výroční energetické konferenci CERAWeek v texaském Houstonu generální ředitelé velkých ropných korporací a jejich lobbisté pohotově navrhli zvýšení produkce ropy a plynu, odstranění těžebních limitů, uvolnění regulace a zrušení politik zaměřených na snižování emisí oxidu uhličitého. V tomtéž duchu se vyjádřilo několik energetických analytiků a ekonomů.
Winter Sale: Save 40% on a new PS subscription
At a time of escalating global turmoil, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided.
Subscribe to Digital or Digital Plus now to secure your discount.
Subscribe Now
Jenže za situace, kdy se největší hrozbou podlamující bezpečnost po celém světě stává změna klimatu, by zvýšení sázek na fosilní paliva bylo tragickou chybou – svět by v důsledku takové volby mohl v nadcházejících desetiletích zažívat víc násilí.
Zpráva o těžebním nesouladu z roku 2021 zdůraznila rozpor mezi současnou produkcí fosilních paliv a klimatickými závazky. Za současných politik je globální oteplování na cestě k dosažení katastrofálních 2,7° Celsia v tomto století. Je zapotřebí urychleně zavírat vrty a doly a snižovat těžbu, nikoli rozšiřovat kapacity.
Působením změny klimatu ve světě narůstá nebezpečí a ubývá stability. Neúprosné hodnocení obrovských ekonomických a lidských škod raných účinků změny klimatu, které už teď zažíváme, nabízí nejnovější zpráva Mezivládního panelu ke změně klimatu (IPCC), již generální tajemník OSN António Guterres označil za „atlas lidského utrpení“. Vykresluje budoucnost, které musíme předejít.
Šetření zaměřené na titulky v uplynulých 12 měsících odhaluje rekordní záplavy, bouře, přírodní požáry, vlny veder a sucha. V důsledku změny klimatu všechny tyto povětrnostní události nabývají na četnosti, intenzitě a nebezpečnosti pro životy lidí a všechny mohou zvyšovat pravděpodobnost konfliktu a nestability. V zemích považovaných za nejvíce exponované vůči změně klimatu působí dnes 80 % mírových sborů OSN. Nedávná studie zjistila, že vzestup teploty o 1°C souvisí s 54% zvýšením četnosti konfliktů v částech Afriky, kde o ubývající zásoby vody a úrodné půdy soupeří nomádští pastevci a usedlí zemědělci.
Jak zpráva IPCC správně podotýká, důsledky změny klimatu destabilizují nejrychleji místa, kde už je napětí vysoké a vládní struktury oslabené nebo zkorumpované. Jak ukazuje rešerše pro nadcházející zprávu iniciativy Environment of Peace při Stockholmském mezinárodním institutu pro výzkum míru (SIPRI), ozbrojeným extremistickým skupinám jako aš-Šabáb, Islámský stát a Boko Haram se daří v regionech sužovaných nejhoršími dopady změny klimatu. Mezi lidmi, jejichž životy a živobytí jsou kvůli záplavám a suchům čím dál prekérnější, nacházejí rekruty a podporovatele.
V našem globalizovaném, zasíťovaném světě se mohou ozvěny lokálních klimatických dopadů rychle šířit, skrze šoky v dodavatelských řetězcích, přelivy konfliktů a masovou migraci. A jak názorně ukazuje ruská invaze na Ukrajinu, současný řád založený na pravidlech je děsivě křehký, a obyčejní lidé jsou proto nuceni čelit příšerným důsledkům.
Odmítnutí ruské ropy a plynu na Západě vytváří příležitost k urychlení odchodu od fosilních paliv. Zčásti může úkol splnit zlepšování energetické účinnosti a jiné snižování poptávky.
Co se týče zbytku, ekonomický smysl dávají obnovitelné alternativy jako sluneční a větrné elektrárny. Jejich výstavba je mnohem rychlejší a bezpečnější než u jaderných bloků či většiny diskutovaných náhrad v oblasti fosilních paliv. Nadto nikoho nevystavují působení vzestupů a propadů na globálních trzích s palivy.
Logika ukazuje jediným směrem. Jen pokud se oprostíme od fosilních paliv, dosáhne svět skutečné energetické bezpečnosti – a bude mít šanci budovat mírovější, pro život příznivější a finančně schůdnou budoucnost.
Z angličtiny přeložil David Daduč
Autoři jsou členy expertního poradního panelu iniciativy Environment of Peace při SIPRI.