MASERU – Pandemie covidu-19 odhalila obrovské systémové nerovnosti co do přístupu a příležitostí ve vzdělávacích soustavách po celém světě. Zavírání škol a přesuny k distanční výuce dolehly těžce na stamiliony školáků, ale nejsilněji byly zasaženy podfinancované veřejné školy v Africe. Nouze je sice možná matkou vynalézavosti, ale inovovat a rozvíjet se bez dostatečných prostředků a infrastruktury je přece jen téměř nemožné.
Dobrým příkladem je Lesotho, malá země s nižšími středními příjmy na jihu Afriky. Podle nedávné zprávy OSN se od doby, kdy byla opět zahájena prezenční výuka ve třídách, dokázalo do školy vrátit jen 83 % tamních dětí. V zemi jako Lesotho, kde téměř 40 % populace je ve věku do 18 let a pouhé čtyři děti z deseti nastoupí na střední školu, to představuje plnohodnotnou krizi, v jejímž důsledku hrozí, že dojde ke zvrácení desítek let pokroku ve výsledcích učení a dostupnosti kvalitního vzdělávání.
Organizace Human Rights Watch od dubna do srpna 2020 uskutečnila 57 distančních pohovorů se studenty, rodiči, učiteli a veřejnými činiteli napříč Afrikou o účincích pandemie na vzdělávání. Když se školy na začátku pandemie zavřely, mnoho dětí se prakticky přestalo učit. Mnohé se podělily o pocity stresu, úzkosti, izolace a deprese kvůli nedostatku styku s přáteli a učiteli ve škole. Některým dětem žijícím v krajní chudobě byl upřen nejen přístup ke vzdělávacím příležitostem, ale také bezplatné školní obědy, což vyústilo v podvýživu. Významné propady utrpělo i vzdělávání dívek, neboť od mnohých studentek se očekávalo, že se místo učení budou věnovat domácím pracím.
MASERU – Pandemie covidu-19 odhalila obrovské systémové nerovnosti co do přístupu a příležitostí ve vzdělávacích soustavách po celém světě. Zavírání škol a přesuny k distanční výuce dolehly těžce na stamiliony školáků, ale nejsilněji byly zasaženy podfinancované veřejné školy v Africe. Nouze je sice možná matkou vynalézavosti, ale inovovat a rozvíjet se bez dostatečných prostředků a infrastruktury je přece jen téměř nemožné.
Dobrým příkladem je Lesotho, malá země s nižšími středními příjmy na jihu Afriky. Podle nedávné zprávy OSN se od doby, kdy byla opět zahájena prezenční výuka ve třídách, dokázalo do školy vrátit jen 83 % tamních dětí. V zemi jako Lesotho, kde téměř 40 % populace je ve věku do 18 let a pouhé čtyři děti z deseti nastoupí na střední školu, to představuje plnohodnotnou krizi, v jejímž důsledku hrozí, že dojde ke zvrácení desítek let pokroku ve výsledcích učení a dostupnosti kvalitního vzdělávání.
Organizace Human Rights Watch od dubna do srpna 2020 uskutečnila 57 distančních pohovorů se studenty, rodiči, učiteli a veřejnými činiteli napříč Afrikou o účincích pandemie na vzdělávání. Když se školy na začátku pandemie zavřely, mnoho dětí se prakticky přestalo učit. Mnohé se podělily o pocity stresu, úzkosti, izolace a deprese kvůli nedostatku styku s přáteli a učiteli ve škole. Některým dětem žijícím v krajní chudobě byl upřen nejen přístup ke vzdělávacím příležitostem, ale také bezplatné školní obědy, což vyústilo v podvýživu. Významné propady utrpělo i vzdělávání dívek, neboť od mnohých studentek se očekávalo, že se místo učení budou věnovat domácím pracím.