ocampo45_Spencer PlattGetty Images_taxprotest Spencer Platt/Getty Images

Jak zajistit férovější globální daňovou dohodu

NEW YORK/NOTTINGHAM – Dohoda 131 zemí, které se 1. července shodly na zavedení celosvětové nejméně 15% minimální sazby daně pro nadnárodní korporace (NNK) a na přerozdělení práv danit, je krok vpřed. Aktuální podoba dohody však představuje další promarněnou příležitost zajistit spravedlivý výsledek pro rozvojové země.

Je dobře, že si multilaterální snahy reformovat globální zdanění opět získaly přízeň. Do značné míry je to tím, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chce ukončit dostihy ve snižování korporátních daňových sazeb – soupeření, které propívá pouze daňovým rájům. Ve většině případů nejenže se nižším daňovým sazbám nepodařilo přilákat do země nové investice, ale také vlády připravily o prostředky, které potřebují k sociálním účelům a zkvalitňování infrastruktury.

Nová daňová dohoda však odráží nevyváženosti v globálních mocenských vztazích. Země G7 svou dohodu, k níž dospěly minulý měsíc, předložily 139 zemím, které jsou součástí Inkluzivního rámce OECD/G20 pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku. Postaveny před nutnost buď přijmout, nebo nechat být, většina rozvojových zemí navzdory podstatným výhradám přikývla. Hrstka – mimo jiné Nigérie, Keňa a Srí Lanka – však nepodepsala. A některé z těch, které souhlasily, daly zase najevo, že vyjednávání ještě není u konce.

https://prosyn.org/8dwnMkEcs